Zábrodí

Horní Rybníky, 549 41, Zábrodí, Tel.: +420 491 465 113, urad@zabrodi.cz
Zábrodí/Společnost - Zábrodí




Současnost je počítána od sklonku roku 1989, kdy došlo ke změně společenského zřízení. Již 18. 12. 1989 proběhla ustavující schůze OF, na níž bylo schváleno programové prohlášení. Zúčastnilo se jí 150 občanů, z nichž 102 vstoupilo do OF. Do výboru byli zvoleni tito zástupci: Petr Kulda, Dr. Václav Dlauhoweský, Václav Jirásek, Ladislav Jirka, Josef Pásler a Jan Středa ml.

Se změnou zřízení došlo i ke změnám ve sdružování občanů. Ze zájmových organizací byly zachovány pouze SDH. Místní občané však nadále udržují tradice kulturních akcí – každoročně se pořádají dětské karnevaly, setkání důchodců, pomlázkové zábavy, oslavy Dne matek a Dne dětí, stavění máje, mikulášské nadílky, silvestrovské večery, plesy apod.

Ke zvelebování obce přispěly opravy osvětlení, komunikací, budovy OÚ, kabin na hřišti, výstavba tenisových kurtů, zřízení kontejnerů na domovní odpad a likvidace černých skládek v lese. Obec dbá i o historické památky, opraveno bylo sousoší sv. Trojice a socha sv. Jana Nepomuckého. K negativním stránkám vývoje patří uzavření obchodu v Horních Rybníkách a Kulturního domu v Zábrodí. V roce 2002 byla uzavřena MŠ, neboť končí pronájem budovy a klesá počet dětí a končí desetiletá lhůta pro užívání, než bude budova vrácena původním majitelům.

Pracovní příležitosti v obci zajišťuje obchodní družstvo Impro, gumovýroba LIGO, společnost AG Horní Rybníky – velkovýkrmna a odchovna prasat, TF PRESS s.r.o. - zpracování gumy. Působí zde i několik soukromníků: čtyři truhlárny, dvě kovovýroby, soukromí zemědělci. Většina obyvatel dojíždí za prací do Červeného Kostelce a Náchoda.

Obecní úřad se stará o rozvoj a provoz obce: v roce 2004 byly zahájeny první stavby rodinných domků na sedmnácti stavebních parcelách postupně vzniká sedmnáct rodinných domů – poslední dva se dokončují v roce 2012 a 2013.

Oba hasičské sbory v obci opět aktivně pracují, pomáhají obci při různých akcích. V Horních Rybníkách se věnují dětem, se kterými se zúčastňují soutěží v požárním sportu

Běžnou záležitostí je připojení na INTERNET – v obci je od roku 2005 hned několik poskytovatelů bezdrátového internetového připojení. V letech 2009 až 2012 se postupně opravují a rekonstruují chodníky v Horních Rybníkách i v Zábrodí. Hřiště na Končinách je trvale zdokonalováno a pečlivě udržovano. Fotbalisté Sokola Zábrodí, mají aktivní mužstvo žáků i mužů. Tenisový kurt s tréninkovou zdí je pravidelně využíván. Občané se při akcích jako jsou "čarodějnice" nebo "dětský den" mohou sejít u dřevěného altánu nově postaveném na hřišti. Na konci roku 2012 byl zpět zakoupen původní objekt mateřské školy a je rozhodnuto vybudování mateřské školky.

Od nejstarších dob po 1. světovou válku
Osídlení východních Čech slovanskými kmeny se datuje zhruba do 5. století našeho letopočtu, kdy celé východní Čechy ovládají slovanský kmen Charvátů, který následně nahradili Slavníkovci. V dalších stoletích nastal vzestup dalšího slovanského rodu Přemyslovců. Nastalo upevnění státní moci, ekonomický vzestup, růst populace a sílící kolonizace prostoru se současnou sjednocující rolí křesťanské víry. Správa země je v 11. a 12. století zajišťována s pomocí hradské správy, kdy v pravidelných vzdálenostech od sebe existovaly hrady, k nimž náleželo okolní území. Ve 13. a 14. století jsou zbudovány hrady Rýzmburk, Vízmburk, Náchod a Červená Hora.

Krajinu pokrývaly rozsáhlé a neprostupné lesy, které se postupně osídlovaly. Přístup do země byl pouze tzv. zemskými branami. Jedna z nich byla náchodská Branka.

Osídlování našeho regionu je spojováno se založením náchodského hradu a pod ním města Náchoda mocným Hronem. Týž Hron založil i město Hronov. Mýtily se i okolní lesy a zakládaly malé zemědělské osady – v té době pravděpodobně vzniklo i osídlení na území Horních Rybníků a Zábrodí.

  • Obec Zábrodí

Původní obec Zábrodí patřívala k panství Červené Hory, později k panství Ryzmburku a teprve v roce 1582 k náchodskému panství. Obec byla vždy malá a nevelkého významu. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, sporadicky i tkalcovstvím. Podle písemných zpráv obec čítala roku 1794 dvacet domů a 153 obyvatel. Významnou událostí bylo vybudování vlastní školy v roce 1901. Prvním učitelem byl Bohumil Dudek. Ve 20. letech 20. století působily v obci tyto spolky: Spolek hasičský, Hospodářsko-čtenářská beseda, organizace Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, organizace Československé strany lidové, obecní knihovna a spolek pro pojišťování hovězího dobytka. Starostu obce byl rolník Josef Soumar.

  • Obec Horní Rybníky

Nejstarší zprávy o existenci vísky Horní Rybníky jsou už z roku 1447, kdy její území patřilo pánům Strakům z Nedabylic a na Studnici. Tomuto rodu patřilo území až do roku 1638, kdy jejich majetek byl zabaven pro císaře. Od té doby se zde vystřídalo více majitelů: Gernard Seyks ze Seyksů (1639-1643), Vlach Mikuláš Belli (1643-1649), Jakub Ondřej z Rotenbachu (1649-1675), Maria Regina, Zikmund L. Šmíde do r. 1729, Anna Viktorie, roz. Kolovrat, vdova po Vavřinci Piccolomini a její dcera Lidmila provdaná za hraběte Des-Fours. Od roku 1783 se o území hrabě soudil s panem Monte-Leone, majitelem náchodského panství. Spor vyhrál hrabě Des-Fours. Roku 1791 panství zdědil jeho syn František Antonín Des-Fours, ale se značnými dluhy, proto byl nucen území prodat už v roce 1792 Petru vévodovi Kuronskému a Zaháňskému za 1 222 000 zlatých. Roku 1800 převzala správu jeho dcera Vilémina Bedřiška Benigna (známa jako kněžna z Babičky B. Němcové). Po ní majetek zdědila její sestra Maria Paulina, kněžna z Hohenzollern-Hechingen. V roce 1840 panství koupil Karel Octaviano, hrabě z Lippe, ale už za dva roky jej prodal Jiřímu Vilémovi ze Schomburg-Lippe. V roce 1850 bylo změněno celé politické zřízení. Panství již nespravoval dědičný pán, ale země byla rozdělena na kraje, podkraje a okresy. Obec Horní Rybníky připadla k okresu náchodskému. Roku 1855 byla obec spojena s obcí Horní Radechová, ale roku 1894 byla povolena rozluka a Horní Rybníky se staly opět obcí samostatnou.

Život obce obohacoval život školy. Do 1. 1. 1886 chodily děti do školy do Horní Radechové. Poté zemská školní rada povolila zřídit jednotřídní školu i v Horních Rybníkách s tím, že bude podřízena škole v Horní Radechové. Škola se nacházela v domě č.p. 3 u pana Josefa Šolce a sestávala z jedné třídy a bytu pro učitele. Zde byla umístěna přes deset let. Působili zde tito učitelé: Antonín Blümel (1. 1. 1886 – 1. 9. 1886), Jan Samek (do 1. 9. 1890), Václav Zylvar, který pro nemoc byl 1.3.1894 vystřídán Janem Kratochvílem.

Nová školní budova byla postavena v rekordním čase od 6. 7. 1896 do 16. 11. 1896 za 7 935 zlatých na pozemku pana Šrůtka. Výuka zde začala 1.4.1897 a prvním učitelem byl Jan Kratochvíl, který zde působil až do roku 1910. Nejvíce žáků bylo zapsáno v roce 1921 v počtu 39 dětí, nejméně pak roku 1928 21 dětí.

Obec za světových válek

  • 1. světová válka

Z obce Zábrodí odešlo bojovat více mužů. Pět z nich se jich nevrátilo. Padli tito občané: Josef Hepnar, František Košťál a Antonín Košťál. Následkem válečných útrap zemřeli Josef Vondráček a Josef Hruška. Všem padlým byl dne 17. 8. 1924 slavnostně odhalen pomník v Zábrodí. O tuto památku bylo vždy místními občany vzorně pečováno.

  • 2. světová válka

Dne 21. 5. 1938 byli z obce Zábrodí povoláni k vojenské službě dva muži. Ve vsi byla zakopána jedna baterie dělostřeleckého pluku v lesíku u "Šrůtovky" a měla střežit silnici z Horní Radechové. Ale za čtrnáct dní byla odvolána zpět.

Od ledna 1940 byly zavedeny povinné dodávky másla, vajec a dalších zemědělských produktů. Obec se zapojila i do nařízené sbírky kovů u příležitosti Vůdcových narozenin a odevzdala celkem osm kilogramů. Rovněž se zúčastnila sbírky peněz pro německý Červený kříž a vybrala celkem 160 korun. Odevzdán byl i zvon z místní zvonice (sňat 26.3.1942).

Nejvíce se do dějin zapsal červenec roku 1942. Pan Burdych z kosteleckých Končin poskytl úkryt parašutistovi Janu Potůčkovi s tajnou vysílačkou. Byl však udán. Při obklíčení Burdychova stavení četnictvem byli otec i syn Burdychovi zastřeleni. Parašutistovi se sice podařilo uprchnout, ale záhy dne 2. 7. 1942 byl chycen v lesíku u Stéblové nedaleko Pardubic a zastřelen strážmistrem Půlpánem. U příležitosti této tragické události byly každoročně konány pietní akty k uctění památky hrdinů.

Na sklonku války v březnu 1945 museli občané ubytovat ve svých domech dvanáct uprchlých Němců, ale ti naštěstí už 1. 5. 1945 odešli. 14. 5. 1945 byl v obci ustaven Národní výbor, jehož předsedou se stal dosavadní starosta obce pan Alois Kulda.

Do roku 1928 byl učitelem na zdejší škole Josef Laušman, kterého vystřídal Jaroslav Dyntera. V období druhé světové války zde působil jako učitel Karel Nypl. Konal mikulášské a vánoční besídky a obdarovával nejchudší děti šatstvem, obuví a pamlsky. Roku 1942 byly prodlouženy vánoční prázdniny pod záminkou nedostatku uhlí, ale šlo o udržování mládeže bez vzdělání, stále více se vyučovalo němčině. V roce 1944 byla škola dočasně uzavřena a žáci docházeli do Červeného Kostelce. V letech 1945-49 zde vyučoval František Kult.




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz