Vysoká nad Labem

Vysoká nad Labem – ves na levém břehu  Labe, 2,45 hod. severně od Pardubic na západním svahu návrší, částečně na rovině Velké Strany. Na rozkopaném vrcholu kopce Milíře (283 m), jenž má jméno od uhlířského milíře a od podoby téhož, pálili uhlí zde v sedmi barákách obsazení uhlíři. Majitel kopce, jakýsi Lhota, daroval prý kdysi kopec ten i s lány k němu přiléhajícími občanům a po něm zůstalo místu tomuto jméno LHOTA. Vysoká čítá 123 čísel , z nichž výstavnější jsou škola a myslivna, z níž jest velmi utěšený rozhled,části osady slovou: Hlavní obec, Obícka, Podlesí a Nad Labem , od nichž leží dále 4 samoty. Po návsi veden jest vodovod o 5 kašnách, před školou stojí kamenný kříž. Vzhledem k povětrnosti má obec výhodnou polohu , jsouc od severu a východu chráněna kopci, porostlými borovými lesy, jež slovou: Na křemenách )231), Panský kopec (253), Homolatý kopec (279), na jihu a západě jest krásná rovina s duby, buky, jilmy, topoly, a proutnicemi při březích labských. Pokud se půdy týče, jest tato na kopcích štěrkovitá a písčitá (až 5 m hl.), v rovině jest vrchní vrstva slín., spodní jíl, v Polabině jest lehká hlinka červená a v hloubi 3 m nalézá se již místy opuka. Severní část katastru slovo Malá Strana, jižní, asi 6/7 všech zdejších pozemků, slovoVelká Strana. Pole na Malé Straně slovou: Přítoka, Malý Chválenský, Velký Chválenský, Záduška, Na mikounce, Kubčinka, V rundeli, Na čapinci, Nový svět, Ostrov, Vrbina, Kopanina, Placinka, Na struhách, Za zahradami, Na křemencích, U příčnice, Zarybničí, Na hynkovsky, Pod vinicí. – Úvoz zdejší slove V přívoze, jelikož na jeho západním konci u Labe stávala chýše převozníkova, stráně: Na vinici, Na Lhotě, Na ulehlině. Jelikož jest obec ze tří čtvrtin nedávno vystavěna znova, není tu rázovitých, dřevěných chalup jako jinde, jediná chalupa Antonína Tichého (č. 51), nesoucí nápis z roku 1803, jest pamětníkem starších dob, pak č. 10 s pěknou lomenicí a č. 65 s „vejměnickou“ světničkou.

Obyvatelé živí se rolnictvím, ač i některá řemesla jsou zde zastoupena, zvláště perleťářství. Dříve pěstovala se tu více pšenice a řípa cukrová, nyní též len, čekanka mimo zemáků, jetelů a jiných plodin, s nimiž jezdívají odtud na trh do Hradce Králové, někdy také do Pardubic.

Dříve býval zde na severní straně osady, tam, kde říká se „Na rybníce“, dosti velký rybník, který změněn v role, jímž protéká Živá strouha, spojující se na návsi s hlavním výtokem vodovodu. Dle hrází dosud patrných bývalo zde zajisté rybníků více.

Nejbližší potok jest Nohavecký, sbírající prameny své v lese Nohávka a pod Homolatým ve Vysockém revíru.

Lesy na severní a východní straně slují: Na pískách, Viničný, Šutrovník, Stará paseka, Dubinka, Venclávka, Nohávka, Jásánka, Bergmeistr, Vrchboř, Borkovník, Příseka, Pod Homolatým, Obecní. Když bylo komorní panství Pardubické rozděleno, připadla Vysoká i se splavem na Labi k Dašicům a s ní okolní lesy s myslivnou a 5 hájovnami.

Vysoká jest osadou prastarou, jíž král Vratislav vykázal ji mimo jiných míst opatovickým řeholníkům k výživě r. 1085.

Památnou se stala ve válkách husitských U vsi této zabit v noci 7. listopadu r. 1436 na Malém Chválenském kopci, na poli jemuž „Hřbitůvek“  se říká, proslulý rytíř, státník a válečník pan Vilém Kostka z Postupic. Přitáhl sem proti Hradci z rozkázání císařova s panem Janem Pardusem z Vrátkova s jedné strany a současně Diviš z Miletínska se strany druhé. Kostka položil se s vojskem a vozy mezi Velkým a Malým Chválenským kopcem, Diviš ležel v Plačicích hodinu od Hradce Králové. Za prvního soumraku noci vypravil se pěšky hejtman hradecký rytíř Zdislav Mnich z Roudnice se svými žoldnéry z města, přepadli tábor Divišův, zapálili jeho boudy a udeřili do vozů. Tu Diviš, zapáliv Plačice, utekl na Horu Kunětickou, ale Vilém Kostka s mnohými svými u Vysoké zabit ve stanu na loži a ostatní rozprášeni. Na místě tohoto boje, na „Hřbitůvku“, východně od silnice ke Hradci, nalezeny byly: v potokách tenký meč 1 m dlouhý (v pardubickém museu), pak kusy podkov a brnění a některé stříbrné peníze.

Okolo sv. Havla, 16. října 1437, sebrali se pod náčelnictvím jistého Čerta služebníci Pardusa z Vrátkova a přátelé kněze Ambrože a pokusili se o Hradec Králové, byli však od Hradeckých přemoženi, na útěku bezpochyby utonulo jich v Labi na brodě proti Vysoké 23, mezi nimiž se i ten Čert nacházel a Hradečtí několik těch utonulých a nahých do města přivezli a na občinách za mosty je pochovali. Sám Pardus bojoval pak na Moravě u Litovel, kdež zajat a uvězněn v Rakousích.

Vysoká jako čásť zboží Pardubického měla s ním stejné osudy. R. 1535 učinil smlouvu p. Jan z Perštejna, s měšťany Hradeckými o platy a desátky a jiné povinnosti, kterých se lidí Hradeckých z Vysoké a z Roudničky k záduší Opatovskému zbraňovali platiti a dostávati jim, protože jsou tu přes Labe volného příchodu ani příjezdu o potřeby své k témuž záduší Opatovskému míti nemohli. Jan z Perštejna , jakož to pán podací tohoto záduší Opatovského, ty všecky poplatky, desátky a povinnosti na těch lidech ve Vysoké a Roudničce pustil na snažnou žádost měšťana Lukáše Formana k tomu kostelíku, kterýž vystavěl týž Lukáš s volí a pomocí pánů Hradeckých aj. ku památce mistra Jana Husi na gruntech jich obecních a dal sám záduší Opatovskému k budoucímu užívání tři pruty luk ve svých gruntech po Labi nad Opatovicemi. Severně od Vysoké na kopci, řečeném Zámeček neb „Na vinicích“, kostelu sv. Jana Husi, založenému Hradeckými r. 1521, říká se nyní prostě „U svatého Jana“. Sem na bohoslužby církevní chodívá mládež vysocká  říd. Učitel , jenž tu konal podobně jako novohradecký učitel službu ředitele kůru, dostával „štolu“ z Vysoké a Roudničky. Zvon velký starého kostelíčka, na němž jména „Mistr“ a „Hus“ jsou vysekána, pořízen byl 1583 za vysockého rychtáře Pavla Zběhlíka. Na kontraktu abolačním podepsán za obec Jiří Švagerka.

Ze století 19. sluší zaznamenati, že Vysokou od roku 1841 do roku 1895 stihly 34 požáry. R. 1854 zasazeny tu na oslavu zasnoubení císaře Františka Josefa I. stromky. R. 1874 zřídil se nový zvonek. Téhož roku  dne 8. listopadu provoláno blíže zdejší myslivny halali o honu, jehož zúčastnili se císař a císařovna rakouští, na místě tom postaven památník. R. 1875 postaven proti škole nový kříž, r. 1887 vystavěn obecní dům na místě kapličky sv. Jana a dávného válečného pohřebiště a zřízen za 1200 zl. Vodovod., jež vyměřil ing. Staněk z Hradce Králové. Roku 1888 osázen kopec Milíř ovocným stromovím – 1200 kusů.

Pouť koná se tu v neděli po sv. Janu Křt., posvícení slaví se v neděli po stětí sv. Jana.
R. 1878 nalezeny při orání na louce „Rundel“ staleté stříbrné mince (asi 130) , jež si sousedé nechali „na památku“, r. 1881 po jarní vodě v Labi na „Kubčince“ nalezena loď vysekaná z dubu. Dne 3. května 1899 utonuli pod splavem opatovickým hlídač splavu Antonín Novák se svými dvěma synky a okresní cestář Josef Růžička, kteří pluli ohledat šňůr visící se splavu, chytily-li se ryby na prudký proud překotil jim loďku. Václav Novák nalezen naposledy u mostu a pohřben dne 5. června.

Vysočtí pochovávali se u sv. Jana „Na kopci“, ale od r. 1899 mají hřbitov u své obce. Od záduší opatovického Vysoká byla odtržena r. 1535, poněvadž neměla přechodu přes Labe.

K farnosti této náležejí : Nový Hradec Králové, Svatojánský Kopec, Lhota pod Strání, Střebeš,  Kluky, Roudnička, Vysoká nad Labem. Katolíků čítala 4704, jinověrců 37, a patronem jest město Králové Hradec. Z hejtmanství Pardubického náleží k této farnosti pouze Vysoká nad Labem. (pozn. Vysoká tedy dříve patřila pod Pardubice)

• Socha Panny Marie na návsi
• Hřbitovní kaple