První písemná zmínka o obci pochází z roku 1299. (Zdroj: Wikipedie)
První zmínka o Vojtanovu je z roku 1299, kdy byla tehdy nejvetší vsí na Chebsku. Její název je v písemné podobě dochován jako Voitesrewt, později jako Voidersreuth a nakonec se ustálil na podobě Voitersreuth. Jméno vzniklo z německého "Reutung eines Vogtes" - "Rychtářova mýtina".
V roce 1455 Anna Šliková, rozená Junckherová koupila od potomka starého chebského rodu Voitersreuterů - Prokopa Voidersreutha ves Vojtanov a připojila jí k hradu Ostroh. Po příslušnících rodu Šliků a Junckherů je Vojtanov majetkem pánů z Guttensteina, Neyberga a Steiheima, kteří vlastní panství Ostroh. V roce 1660 házlovská majitelka panství Anna von Schönheich koupila část vsi Vojtanov od Steiheimů a začlenila jí do statků patřících panství Hazlov. V roce 1662 darovala část svých vojtanovských naturálních a peněžních urbariálních dávek chebské městské radě na mešní nadace. Ves Vojtanov byla v roce 1464 zapsána jako statek chbských klarisek, v roce 1622 a 1665 je část Vojtanova zapsána jako zboží patřící statkům komendy řádu německých rytířů v Chebu a v roce 1773 je Vojtanov zapsán jako panství města Chebu.
Je spodivem, že tato velká obec neměla nikdy svoji faru, kostel a hřbitov. Po uspořádání chebských patronátních far je pak od roku 1653 součástí katolické farní obce v Horních Lomanech. K velkému neštěstí došlo ve Vojtanově v roce 1684, kdy do základů vyhořelo celkem sedm dvorů. Velkým přínosem k rozvoji obce bylo dokončení stavby nové pevné silnice v roce 1829 z Františkových Lázní do Bad Brambachu a železniční tratě saské dráhy Cheb - Reichenbach v roce 1865. Výhodné spojení se světem a levná pracovní síla přilákala kapitál ze sousedního Saska a byly zde postaveny dvě textilní továrny.
V roce 1937 měl Vojtanov celkem 647 obyvatel a 80 domů. Bylo zde 7 hostinců, 5 prodejen potravin, pekařství, 2 řezníci, 3 holiči, 2 kováři, několik krejčích a dámská švadlena, 5 ševců a 1 tesař. Nechyběl ani chudobinec, sirotčinec, lékař a záložna. Textilní továrna plauenské firmy Listner Buchheim zaměstnávala 50 lidí a druhá textilka Augusta Hüttnera 30 lidí.
Svoji činnost zde mělo mnoho splků - od 17.století hasiči, mužský pěvecký sbor, spolek mladých, německý kulturní spolek, ovocnářský spolek a německý sportovní spolek.
K Vojtanovu patřila osada Zelený Háj (Hagengrün), která měla 13 domů a 66 obyvatel, osada Mýtinka (Rossenreuth) se 14 domy a 94 obyvateli a dnes již neexistující osada Ottengrün se 14 domy a 63 obyvateli - vše německé národnosti.
K výraznému poklesu obyvatel došlo po roce 1945 v důsledku odsunu obyvatel německé národnosti, ze kterého se obec již nevzpamatovala.
- přírodní rezervace U Sedmi rybníků v k. ú. obce
- Venkovské usedlosti čp. 12 a 14
