Vlksice

399 01, Vlksice, Tel.: +420 382 584 546, obec.vlksice@seznam.cz
Vlksice/Společnost - Vlksice




Vesnička Vlksice leží v průměrné výšce 475 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1291. Celková katastrání plocha obce je 837 ha, z toho orná půda zabírá čtyřicetšest procent. Lesy zabírají pouze kolem jedné desetiny katastru obce. Značnou část katastrální výměry tvoří trvalé travní porosty.

V knize místní jména v Čechách se uvádí u vsi Vlksice, že se nazývá podle vladyky Vlksy. Znamenalo by to, že ves vznikla již na počátku osídlení Slovany v Jižních Čechách. Původní dřevěná tvrz byla asi na místě dnešního čísla 2. Zde byly až do roku 1974 rozsáhlé, do skály vytesané chodby a sklepy, později využívané pro pivovárek, který měl i svoji chmelnici na severozápadní straně vsi. U tvrze byl rybník Jordánek zasypaný v témže roce.
Vlksice leží v nadmořské výšce 475 m. První písemná zmínka o vsi je z roku 1291. Do té doby patřila Vítkovcům sídlícím na Prčici. Po smrti Záviše z Falkenštejna na popravišti u Hluboké byly škody Vítkovců držící Skalici u Sepekova vyčísleny na 11141 hřiven stříbra. Po soudu zemském dal král Václav II. 17. června 1291 veškeré statky žalujícímu biskupu Tobiášovi sedícím na Bechyni. Ale již 26. června 1307 nástupce Tobiáše biskup Jan postoupil panství Sepekovské i Vlksice za panství Křivosoudov a Herálec na Vysočině Jindřichu z Rožmberka. Roku 1359 je znám první vladyka Čejchan z Vlksic pro něhož Petr z Rožmberka roku 1359 odpuštění hříchů u papeže vyprosil. Od těch dob je známa ves jako samostatné panství a vladykové jsou psáni s predikátem z Vlksic. Čáslav z Vlksic byl lovčím krále Václava IV. roku 1381. V roce 1396 přichází Ondřej z Vlksic. Roku 1465 přechází majetek na Mandalenu filia olim Diepoldi de Wlksic.
Jan z Vlksic nacházeje se ve službách Rožmberských roku 1470 nejvíce na Helfenburku u Bavorova, kde byl purkrabím, ale od roku 1478-1486 se uvádí již jako purkrabí na hradě Rožmberk.
Pečeť Jana z Vlksic se našla na Rožmberských statcích, není známo kde, ale roku 1826 se dostala do národního muzea v Praze jako dar knížecího pokladníka Švarcenberků Jana Putschlégla, který působil do roku 1843 v Kestřanech. Pečeť Jana z Vlksic je šikmo položený gotický štít, ve kterém je erb Vladyků z Vlksic. Otisk pečetidla obstaral Dr. Aleš Chalupa z národního muzea. Erb pro Vlksice obkreslil známý kreslíř heraldika Karel Liška z Prahy.
V kronice Vlksické, kterou založil při příležitosti postavení kaple v roce 1903 hodušínský farář Ondráček, se uvádí, že v národním muzeu je uložen pod i.č. 2650 nalezený kachel zeleně polévaný s dívčí hlavičkou. Tu daroval národnímu muzeu roku 1899 nájemce dvora František Mašek.
Před rokem 1486 patřila tvrz a ves Dorotě z Křenového a po její smrti králi. Poté jej získal Jošt z Pruku, který byl rovněž ve službách Rožmberských. Od něj získal ves Zevald Tetaur z Tetova, který prodal roku 1497 dvůr Vlksice, tvrz, vsi celé, Klokočov, Větrov, Voleveč dva dvory k mezí v Čičovicím a mlýn pod Modlíkovem Janu z Hodějova za 700 kop grošů českých. Nedlouho poté drželi zboží celé bratři Mikuláš Jindřich a Václav z Hodějova, kteří se 30. března 1500 o dědictví podělili. Ale již v roce 1510 byl držitelem zboží Vlksického Petr Šlejber z Tisového. Roku 1520 jsou Vlksice zpět v držení pánů Tetaurů. Jeden ze synů Bohuslav odkoupil od bratra Melichara podíl za 50 kop grošů českých a ještě přikoupil od Arnošta ze Mnichu roku 1548 Dobřemělice dvůr a ves celou s krčmou vejsadní a Kvašťov. Asi v té době byla postavena nynější tvrz s místnostmi do kříže sklenutými a některé vchody byly osazeny špičatým ostěním. Za Bohuslava Tetaura byl zřízen pivovárek, neboť roku 1517 dosáhla šlechta práva vařit pivo. Bohuslavova manželka se po jeho smrti podruhé vdala za Víta Rzavého, který byl purkrabím na hradě Zvíkov. Roku 1570 byla ves prodána Jiřímu Těmínovi z Těmice za 10500 kop míšenských. Těmínové prodali ves Janu Míčanovi z Klinštejna a Roztok v roce 1581 za 6650 kop grošů českých, který se přistěhoval s manželkou Kateřinou, purkrabkou z Donína. Zboží Vlksické bylo zadluženo a do zástavy jej dostal Fridrich Lipnický z Příběnic a od něj je získal Přech z Hodějova. Roku 1610 převzal Vlksice jeho synovec Smil , ale po Bílé hoře byl cti a majetku zbaven a ke ztrátě hrdla odsouzen. Ale ujel se zimním králem Fridrichem do Vratislavi. Novým majitelem se stal v roce 1622 Michna z Vacínova za 50 tisíc zlatých rýnských. Ale již v roce 1628 jej získal Mikuláš starší z Bechyně. 24. března 1637 tvrz Vlksice, Vratišov , Hněvanice, Branšovice, Zaluží a další podíly prodal Adamovi Bedřichovi Doudlebskému z Doudleb a Nadějkově radovi soudu nejvyššího purkrabství v Praze.Při dělení dostal Oldřich Jan tvrz Vlksice a 12 vesnic. Zboží Vlksické Oldřich značně zadlužil a roku 1674 je odhádána jedna polovina štoku ve Vlksické tvrzi a polovina dvora Servaciovi Ignacovi svobodnému pánu z Eugelflusu a druhá polovina Jiřímu Václavovi z Račína. Jiný díl Dobřemělice, byly téhož roku postoupeny Anně Juditě Brandlínské z Lilienberku a ta roku 1680 majetek postoupila Janovi Brandlínskému ze Štěkře. A po jeho smrti Janovi Rudolfovi Olbramovi v roce 1681. Tento prodal v únoru 1689 Část Vlksic Hyacintu Hohmanovi opatu kláštera Strahovského za 19 tisíc zlatých rýnských a klíčné. Strahovský klášter ještě odkoupil část zakoupenou již v roce 1675 plukovníkem Janem Oldřichem z Klebersbergu. V té době význam tvrze upadal, hospodářství bylo řízeno z Milevského kláštera, ve tvrzi byla obývána jen malá část a z tvrze se stala sýpka.Až do zrušení roboty v roce 1848 drželi statek ve vlastní režii. Hospodářství řídil šafář. Po zrušení roboty byl statek pronajat asi na krátký čas Rosenbaumovi. Ale v roce 1873 je již řádný nájemce dvora Antonín Mašek ze Zběšiček, kde prodal zámeček Václavu Havlovi. Syn František Mašek přebírá po otci nájemní smlouvu v roce 1893. Byl velmi pokrokový. Byl také hospodářským poradcem nadějkovské hraběnky Karoliny Kokořové, která v té době držela statek Duškánka a č.p. 12 ve Vlksicích. V roce 1869 měly Vlksice s osadou Dobřemělice, Klokočov a Střítež 72 domů a 601 obyvatel.
Za hospodaření Františka Maška byla zde postavena kaple a v roce 1903 vysvěcena jeho bratrem Bedřichem Maškem, farářem v Počernicích. Ten daroval kapli oltář s obrazem pany Marie Karmelské a harmonium. František Mašek byl iniciátorem založení sboru dobrovolných hasičů dne 14. června 1903. Byla zakoupena hasičská stříkačka a v roce 1904 vysvěcena. Koncem roku 1908 končí Maškovi nájem a v lednu 1909 pronajímá Vlksice profesor Erich Furbas, který byl jmenován suplentem národo -hospodářským na zemědělské fakultě Vysokého učení technického v Praze. V roce 1919 si pronajal statek Karel Šimek, řezník a hostinský v restauraci U koníčka v Milevsku. Ten zde hospodařil do roku 1933. Pak byl statek řízen Stanislavem Blažkem z kláštera Milevského.V roce1935nastoupil hospodářský vedoucí Ladislav Čech a v roce 1946 je klášterem dosazen Vojtěch Švára do roku 1948. Do roku 1986 sloužila horní část Tvrze jako sýpka a první patro jako obytná část. Po roce 1986 dostala tvrz nového majitele pana Jiřího a Danielu Šámalíkovi, a je po náročných opravách opět celoročně obyvatelná.

  • Návesní kaple je z roku 1900. Kaple má pozoruhodnou stavební úpravu. Nad vchodem do kaple je miniaturní kruchta.
  • kamenný kříž. Na spodním podstavci je datace 1845.
  • pomník padlým spoluobčanům v I. světové válce.
  • Tvrz vznikla v první polovině 16. století. Byla vystavěna na vyvýšeném místě ve vsi, na jihovýchodní straně. Obdélná kamenná budova je jednopatrová.

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz