Obec je členem Mikroregionu Poděbradské Polabí, jež má za cíl celkový rozvoj mikroregionu.
Na Oškobrském kopci se rozprostírá obora zařízená pro chov spárkaté zvěře. Veřejnosti není volně přístupná, je ve správě Vlkovské myslivecké, a.s.
Blízké spádové město Poděbrady leží na obou březích Labe. U plavební komory lze objevit staré labské rameno zvané Skupice. Procházka po tomto území patří k nejpříjemnějším v okolí Poděbrad. Přes zásahy do životního prostředí neztratila nic ze své malebnosti, návštěvníky navíc vede naučná stezka s devíti zastaveními.
Směrem na východ se rozkládá přírodní rezervace nazvaná Libický luh. Je to přírodní lužní les s tůněmi a slepými říčními rameny, jaký byl v minulosti souvisle rozšířen podél řeky Labe. Větší i menší zbytky podobných lesních společenstev se nacházejí nedaleko soutoku Labe s Cidlinou.
Název obce Vlkov pod Oškobrhem, dříve Vlkov u Poděbrad (neboť na Nymburském okrese leží ještě jeden Vlkov), je odvozen od blízkého kopce Oškobrh, čnícího 285 m nad mořem. Nadmořská výška samotné obce se pohybuje od 230 do 240 m.
První písemná zmínka o Vlkově pochází z roku 1777, kopec Oškobrh však byl osídlen již v době halštatské a případně i halštatsko - laténské. V této souvislosti se nabízí otázka postavení Oškobrhu v rámci slovanského osídlení Libicka.
Na kopci stával poutní kostel svatého Petr a Pavla, kam chodívala procesí. V roce 1707 je však kostelík zruinován a interiér odvezen do sakristie kostela svatého Jiří v Libici nad Cidlinou. Protože však měla církev i nadále zájem o zachování poutního místa, souhlasila s návrhem královského stavebního písaře J. H. Dienebiera na obnovení kostelíka, avšak pro neuspokojivý stav zdiva byly nové základy posunuty několik metrů jihovýchodně. Stavba probíhala od roku 1734 do roku 1736. O několik let později, v roce 1777 přichází první zmínka o Vlkově jako o osídleném místě.
Kaple byla v roce 1782 z rozkazu císaře Josefa zrušena, a v roce 1787 ji spolu s parcelovými pozemky Poděbradského panství u Odřepské pastviny, koupil jeden z Vlkovských rolníků. V roce 1798 přešla pustá kaple opět do majetku Poděbradského velkostatku a je přeměněna v hájovnu. Jako hájovna potom sloužila až do 20. století.
Po pozemkové reformě byla spolu s oborou odprodána a po vnitřních úpravách se stává součástí obytného traktu hospodářské usedlosti.
- kaplička, která je zasvěcená Apoštolům Petru a Pavlu.