Vladislav

Vladislav, 675 01, Vladislav, Tel.: +420 568 888 107, ouvladislav@cbox.cz
Vladislav/Společnost - Vladislav




Pátráme-li po původu městečka Vladislav, docházíme k poznatku, že se toto jméno během dob měnilo. Zjišťujeme, že prastará osada, která vznikla asi koncem VIII. století při brodě řeky Jihlavky, na místě ze tři stran dobře chráněném kopci před nepřízní povětrnosti, se nazývala Brod. Ještě ve XII. století nebyla rozsáhlá, neboť tehdy nebyla ještě ani trhovou vsí. Při vpádu loupežnických Kumánů na Moravu roku 1304 byla jimi osada Brod vypálena a s ní i okolní obce Štuchanov, Nemojovice a Radvanov, které zanikly.

Městečko Vladislav vzniklo z prastaré osady Brodu, která někdy v osmém století byla založena těsně u řeky Jihlavky na jejím levém břehu. Sestávala z několika dřevěných chatrčí, v nichž bydleli většinou rybáři, členové kmene Nemojovců, který nedaleko odtud měl svoje sídlo. Obyvatelé Brodu živili se většinou chytáním ryb a pracemi při vypomáhání četným obchodním karavanám, které zde v těchto místech po obchodní cestě přebroďovaly řeku Jihlavku. Vedla tudy důležitá obchodní stezka, která spojovala hrad Brno s hradištěm Mohelno, tržištěm Koněšín, dále osadu Kosovců s hradem Střelištěm, sídlem kmene Střelíčanů u Přibyslavic.

Vladislav leží osm kilometrů od okresního města Třebíče po proudu řeky Jihlavy. První záznam o osídlení pochází již z konce VIII. století. V této době je v místě, kde stará obchodní stezka přecházela přes řeku, zmiňována osada Brod, vypálená v roce 1304. Když byl údělnými knížaty Oldřichem Brněnským a Litoltem Znojemským v roce 1101 založen benediktinský klášter Třebeč (nyní Třebíč), byla osada přidělena ke klášteru. Povinností jejích obyvatel bylo zásobovat klášter rybami. Koncem XIV. století je zde opět zmiňována rybářská osada. Název osady, Vršice, připomíná proutěné koše, vrše, do kterých rybáři lovili ryby. Osada Brod je uvedena na takzvané zakládací listině kláštera třebíčského datované rokem 1104. Dnešní název městečka, Vladislav, je poprvé uveden na mapě z roku 1665 a k historii jeho vzniku se váže pověst o narození Vladislava, syna knížete Oldřicha brněnského, v místní zájezdní hospodě. Tato pověst však, stejně jako další domněnky, není nijak doložena.

Česky původně Brod, později Wadislaw (1548), Wladislaw (1665), Dolní Vladislav (1869), Vladislava (Před 1918), německy Unter Wladislau (1869), Wladislaw. K městečku patřil do roku 1867 Valdíkov, do roku 1867 a od roku 1964 Hostákov, do roku 1884 Smrk. Roku 1870 měla 619 obyvatel, roku 1890 měla 650 obyvatel, roku 1991 měla 1 244 obyvatel. Kostel nejsvětější Trojice, původně pozdně románsky s jádrem z 13. století, se poprvé připomíná až roku 1358, kdy se uvádí na listině opata Adama vladislavský farář Petr. Kostel však nepochybně podle dochovaných článků stavěla třebíčská klášterní huť nejpozději ve 30. letech 13. století. Dříve byl zasvěcen Panně Marii, protože v roce 1496 byl ulit zvon ke cti Boha Všemohoucího a Panny Marie. Barokní úpravy kostela byly provedeny po roce 1728, kdy tady byla zřízena lokálie, a po dlouhé době byl ustanoven u kostela kaplan Antonín Sláma. Kostel byl opraven v roce 1890–1900. Fara byla znovu postavena v roce 1859, ale úplně upravena byla roku 1901.

Městečko Vladislav vzniklo z hodně staré osady, která byla založena někdy v osmém století, těsně na levém břehu řeky Jihlavy. Bylo tam pár dřevěných chat, ve kterých většinou bydleli rybáři z kmene Nemojoviců. Když v roce 1101 byl založen benediktinský klášter Třebeč (v dnešní době Třebíč), byla osada Brod přidělena ke klášteru a její obyvatelé měli za povinnost zásobovat klášter rybami. Někdy v té době je uváděn i název Vršice, odvozený od vršů, tedy proutěných košů určených k chytání ryb. Dnešní název obce, Vladislav, měl být podle nepodložených pověstí dán na památku podle zde narozeného Vladislava, syna knížete Oldřicha Brněnského. Na mapě je tento název poprvé uváděn až roku 1665, ale už v roce 1548 bylo zhotoveno stříbrné razítko, které dodnes dochovalo. Má nápis: „Peciet miesteczka Wadislawi“ se znakem vrše či koše na chytání ryb. Městečko Vladislav bylo také sídlem okrsku patrimoniálních soudů. Do okrsku soudu patřily dědiny: Městečko Vladislav, dědina Smrk, Střížov, Hostákov, Číměř a Valdíkov.

Do roku 1848 nebylo v českých zemích jednotného obecního řádu a na každém panství byly obce spravovány podle instrukcí či artikulí, které vydal pán nebo jeho úředník. Proto bývala správa obcí rozdílná.

V dubnu vystěhovali Němci osadu německé dívčí mládeže ze školy. Místo toho tam zřídili vojenský lazaret, kam sváželi raněné z fronty. Na velkém sportovním hřišti v Kartouzích zařídili opravnu aut a pancéřů.

V letech 2006–2010 působil jako starosta Mgr. Květoslav Havlíček, od roku 2010 tuto funkci zastává Jan Havlena.

(Zdroj: Wikipedie)

  •     P. Arnošt Tvarůžek – kněz, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady
  •     RNDr. Emanuel Komínek – geolog
  •     P. Antonín Trávníček – kněz

(Zdroj: Wikipedie)

 

  • Románský kostel Nejsvětější Trojice, později barokně upraven. Tento kostel má pouť v květnu nebo v červnu, týden po svatodušních svátcích. Je farním kostelem Římskokatolické farnosti Vladislav.
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého
  • barokní socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem
  • restaurace
  • Farní budova – po třicetileté válce budova chátrala a v roce 1674 byla zbořeništěm. V roce 1728 byla vystavěna nová budova, která měla 2 pokoje a 1 kuchyň. Patřilo k ní hospodářské stavení, které 9. dubna 1858 daroval děkan Jan Janoušek faráři ve Vladislavi, Petru Klimentovi. 19. března 1867 se začalo s kopáním studny. Po dlouhou dobu nebylo potřeba dalších oprav. Až v roce 1900 se musely provést další opravy. Fara měla nová okna a pěknou fasádu. Na tyto opravy hodně přispívali i vladislavští farníci.

(Zdroj: Wikipedie)




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz