Višňová (okres Liberec)

Višňová, 464 01, Višňová, Tel.: +420 482 348 005, visnova@ob-vis.net
Višňová/Společnost - Višňová




Višňová (okres Liberec)

visnova-okres-liberec-1.JPG
Višňová (německy Böhmisch Weigsdorf) je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží v nivě řeky Smědé při česko-polské státní hranici. Územím obce dále protéká Pertoltický potok a je v něm Dubový rybník o rozloze asi 12 ha. V obci je mateřská a základní škola. (Zdroj: Wikipedie)
Mapa - Višňová (okres Liberec)

Višňová, 464 01, Višňová

Telefon: +420 482 348 005
E-mail: visnova@ob-vis.net
Web: http://www.ob-vis.net/


Leží na železniční trati z Frýdlantu do Černous. S Frýdlantem a okolními obcemi má také spojení silniční. V osadě Andělka je pěší hraniční přechod do polské obce Lutogniewice.

(Zdroj: Wikipedie)

Poprvé se název obce Višňová objevuje roku 1334 ve jménu Petrus de Wicgnandisdorf, kostel nad obcí je písemně doložen roku 1346. Pojmenování se z původního Wicgnandisdorf změnilo na Weigsdorf, které se používalo až do roku 1948. Obec se historicky dělila na tři části: Horní Višňovou, patřící k zawidówskému panství, Střední Višňovou, patřící k Žitavě a Dolní Višňovou, patřící k panství frýdlantskému. Toto rozdělení bylo zrušeno v roce 1848 při úpravě zemských hranic. Tak vznikly dvě obce: česká a saská. Saská část tehdejší Višňové leží dnes v Polsku a nazývá se Wigancice Żytawskie.

Již po třicetileté válce se v obci rozmohlo pěstování lnu a tkalcovství a koncem 18. století také bavlnářství. Ve druhé polovině 19. století se však začala prosazovat moderní strojová výroba v továrnách. Námezdní práce v továrnách se společně s výrobou domácí staly nejčastějším způsobem obživy obyvatel Višňové. Pouze menší část obyvatel se živila výhradně zemědělstvím. Kvůli pokračující industrializaci byly v oblasti postaveny moderní komunikace: silnice ze Saska roku 1852, do Frýdlantu roku 1872. Rozhodující pro další hospodářský rozvoj oblasti bylo postavení železnice Liberec – Frýdlant – Zawidów a nádraží ve Višňové (1875).

První písemná zmínka o obci Andělka je z roku 1340, její původní jméno bylo Engilsdorf, později Engelsdorf. Na Andělov změnila jméno obce zde umístěná československá vojenská jednotka. Konečně roku 1945 bylo jméno obce úředně změněno na Andělka. K obci patřily od roku 1850 osady Filipovka, Loučná a Sáň. Samosprávná byla Andělka do roku 1980, kdy byl zdejší Místní národní výbor sloučen s MNV Višňová.

Víska (Dörfel) je připomínána již v roce 1396, kdy patřila k závidovskému panství. K Čechám připadla až v roce 1848 při úpravě hranic. Byla nejprve částí Višňové, od roku 1880 byla samostatná. Víska se skládá ze dvou částí: severní a lépe zachované jižní, kde se nachází množství hrázděných domů. Ve Vísce se od roku 1853 těžilo uhlí, později zde byla postavena mechanická tkalcovna podnikatele Hermanna Pollacka a další tkalcovna a barvírna Carl Engemann. Na řece Smědé byla postavena vodní elektrárna vyrábějící proud také pro okolní obce.

(Zdroj: Wikipedie)

  • Přírodní rezervace Meandry Smědé, která leží na území obce, byla zřízena k ochraně přírodního rázu údolní nivy této podhorské řeky.
  • Hrázděné domy jsou typickou ukázkou hornolužické architektury
  • Kostel sv. Ducha
  • Kostel sv. Anny v Andělce byl poprvé zmiňován v roce 1464, nový kostel byl postaven roku 1785.
  • Pohanské kameny - skupina mohutných balvanů z rumburské žuly.
  • Dub ochránce – strom, který v roce 2013 zvítězil v anketě Strom roku

(Zdroj: Wikipedie)




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz