Samostatnost Vidova byla obnovena v roce 1990. Od roku 1993 je Vidov členem Svazku měst a obcí regionu Pomalší, od roku 1999 je zapojen v Programu obnovy venkova (POV) a od roku 2006 je členem Místní akční skupiny (MAS) Pomalší, což umožnuje efektivněji čerpat peníze na další rozvoj. V rámci naplňování tohoto programu byla na návsi postavena nová obecní budova, v jejímž prvním patře dnes sídlí obecní úřad a v přízemí příjemná hospůdka s každodenním provozem. V rámci dalších úprav obce byla v roce 2002 na návsi postavena nová čekárna, opraven křížek a kaplička, zřízen koloniál. Postupně se doplňuje zeleň v obci i v krajině, vybudována byla také Naučná stezka "Krajinou proměn" s 12-ti zastávkami, jež návštěvníky seznamuje s okolím obce, sportovní areál a dětské hřiště.
Po povodních v roce 2002, které obec zasáhly, byl v rámci protipovodňových opatření na Nedabylském potoce vybudován i rybník Jakub s protipovodńovým poldrem, který po svém zarybnění slouží místním milovníkům rybaření.
V letech 2004-2008 proběhla v lokalitě "V domkách" výstavba řadových domů, čímž se počet obyvatel Vidova téměř zdvojnásobil. V současnosti má naše obec již 546 obyvatel. V rámci tohoto projektu byla realizována i stavba Spolkového domu, v jehož přízemí bylo před třemi lety zřízeno dámské i pánské kadeřnictví a nově upravené půdní prostory slouží k pořádání besed, dětských divadel, tvořivých kurzů pro děti i dospělé, či jazykových kurzů. V roce 2009 bylo ve sportovním areálu postaveno nové kryté pódium a pergola pro cca 80 sedících návštěvníků sloužící k pořádání sportovních a kulturních akcí.
Osídlení člověkem je v okolí obce doloženo již z doby bronzové, mohylové pohřebiště se nachází asi 1 km jižně v Panském lese. Ves Vidov, jinak také Vidov pole řečená (odtud německý název Wiederpol), bývala samostatným statkem se tvrzí. Založení tvrze lze odhadnout na období kolem r.1300. Nejstarší písemná zmínka je z r.1357, kdy Jindřich z Vidovpole (čtvrtý člen rodu) svědčil při jmenování faráře v kostele v Nákří. Nástupce jeho Beneš z Vidovpole objevuje se roku 1364 - 1388 několikrát jako svědek v zápisech týkajících se oltářů v Budějovicích a v jednáních soukromých. Nástupce obou Jan z Vidova neb Vidovec přidržel se krále Václava proti Jindřichovi z Rožmberka a v půtkách po r. 1394 v jižních Čechách o svou tvrz přišel. Srovnáním učiněným dne 24. června r. 1405 bylo uloženo Jindřichovi, aby Vidovci tvrz navrátil a ty, které tu zajal, zase na svobodu propustil. Poslední zmínka o rodu pánů z Vidova je z roku 1415, kdy zřejmě rod vymřel. Následně se střídali majitelé tvrze - Jindřich Kolman z Křikavy, Jan Tožice z Tožice, Cinišpán z Heršláku, Lev z Rožmitálu a Zdeněk z Rožmitálu. Posledně jmenovaný prodal r.1490 Vidov i se vsí Hodějovice (nynější Staré Hodějovice) panu Vokovi z Rožmberka. R.1541 při vkladu majetku Rožmberků do zemských desek je uváděn Vidov jako "ves s pustou tvrzí". Tvrz se nacházela na ostrohu vybíhajícím do dnes již zaniklého Tvrzského rybníka (v širším okolí trafostanice). Ve Vidově býval pivovar až do roku 1564, kdy regent Jakub Krčín z Jelčan postavil nový pivovar v Plavnici a vidovský zrušil, a to "učinil z pravého hněvu, neb na Vidovu tak jsou vařívali, že víc úředníci než pán zisku jmívali". V 16. století bývaly v okolí obce tři rybníky o výměrách několika hektarů, žádný se však do dnešní doby nezachoval. Po vymření Rožmberků r.1611 Vidov sdílel až do r.1848 osudy třeboňského panství. Do r.1895 patřil Vidov pod obec Hodějovice, v letech 1895 až 1924 pod Plav. Rozlukou roku 1924 vznikla samostatná obec Vidov. Ve 30. letech měla obec kolem 100 obyvatel, v provozu zde byl hostinec, pekárna, trafika, bylo vybudováno hasičské skladiště pro místní hasičský sbor. Po 2. světové válce byl v r.1956 spojen Vidov s Roudným. V 70. a 80. letech došlo k zcela nevhodným stavebním zásahům do obce, které trvale změnily její architektonický charakter - byla vybudována úpravna vody, panelové domy a na návsi průmyslový objekt. Všechny tyto budovy jsou příkladem nerespektování měřítka krajiny a venkovské zástavby, což bylo před rokem 1989 v naší zemi bohužel běžnou praxí. V r.1990 byla samostatná obec Vidov znovu obnovena.
- Naučná stezka Krajinou proměn, 4 km dlouhá okružní trasa se 12 zastaveními (výchozí bod na autobusové zastávce v centru obce).
- mohylové pole v blízkém lese, kulturní památka
- Lidová architektura – stavení č.p. 1, 3, několik datovaných štítů
- bývalý mlýn
- výklenková kaplička
- krucifix z roku 1878
- zbytky středověké tvrze - k vidění pod podlahou koloniálu
(Zdroj: Wikipedie)