Vidim

Jméno Vidim je zapsáno prvně roku 1294,kdy část patřila klášteru zbraslavskému a od roku 1295 zde uplatňovalo určité zájmy i biskupství pražské. Počátkem 14. století zde stála tvrz a známe i jména majitelů. Jeden z nich se jmenoval Půla z Vidimi, jenž zastupoval Jindřicha z Vidimi při sporu s Mikulášem z Merunic, jenž držel tehdy Kostelce u Tupadel. Brzy nato získal panství Berka z Dubé, jenž vlastnil od roku 1320 sousední Kokořín. Roku 1402 došlo k rozdělení berkovského panství a obec Vidim společně s hradem Čápem připadla Václavu Berkovi z Dubé. Od té doby mělo panství Vidim několik majitelů např.: rytíř Mikuláš z Lobkovic, Smiřičtí za Smiřic. Roku 1545 si dává panství vidimské společně s hradem Houska zapsat do zemských desek Tobiáš Hrzán, syn Václava Hrzána z Harasova. Ještě v témže století dochází k dalšímu rozdělení mezi bratry Hrzánové z Harasova, Jiřího a Václava. Jiří obdržel vidimskou část s hradem a dvorem, dále Olešno, Jestřebici, Dobřeň, Litno, Střezivojice, Vlkov, Blatečky a Tobož. Později jeho syn Oldřich přikoupil k panství vidimskému, panství kokořínské a stránecké. Po smrti Oldřicha Hrzána prodává jeho syn panství r. 1610 císaři a králi Rudolfu II.

O rok později prodává nástupce císaře Rudolfa II., císař Matiáš celé panství Václavu (staršímu) Berkovi z Dubé. Opět po dlouhé době se vrací Vidim do majetku rodu svých bývalých pánů. Nikoliv na dlouho. Václav Berka byl mezi 30 direktory v čele stavovského povstání roku 1618 proti králi Ferdinandovi II. a po prohrané bitvě bělohorské provázel krále Fridricha Falckého na útěku z Čech. V té době se na panství zbouřili poddaní a přapadli vidimskou tvrz a dvůr, obojí zpustošili a zapálili. Požár se z dvora rozšířil na ves, která téměř celá lehla popelem. Konfiskované panství vidimské bylo prodáno Adamovi z Waldsteina, který ho přenecha Albrechtovi Václavu Ensebiovi Waldsteinovi vévodovi friedlandskému zavražděnému r. 1634 v Chebu.

O dva roky později bylo znovu konfiskované panství dáno Johannu Böckovi, Waldsteinovu generálovi, jako odměna za zradu vévody fridlanského. Za vlády jeho syna barona Böcka opouští většina obyvatelstva svá hospodářství a prchá nejen z panství, ale i ze země. V letech 1661-1700 dochází k radikální germanisaci celého zdejšího kraje a zvláště Vidimi, která byla více než z poloviny poněmčena. Po Böccích se střídají majitelé paství velmi rychle.

Dříve byla Vidim poměrně velkou obcí, měla přes 700 obyvatel, dnes je jejich počet sotva třetinový.

•     Kostel svatého Martina
•     Kaple na návsi
•     Kaple svatého Václava
•     Skalní obydlí
•     Zámek Vidim, nyní Domov důchodců

(Zdroj: Wikipedie)