Větrný Jeníkov

První písemná zmínka o Jeníkově pochází z r. 1226 - v listině, kterou papež Honorius III. potvrzuje Želivskému klášteru Jeníkov a další obce jako klášterské zboží. Opati želivského kláštera byli první jeníkovskou vrchností, která se zde udržela bezmála 200 let. Díky výhodnému položení (procházela tudy tzv. humpolecká či želivská cesta) a díky blízkosti prudce se rozvíjející hornické Jihlavy nabývá Jeníkov na významu a velikosti. Ve 14. století byl povýšen na městys s právem užívat znak.

V pol. l5. století se Jeníkov stává majetkem významného rodu Trčků z Lípy. Jejich panství zde trvalo celých 144 let.

Od r. 1572 je poprvé uváděn nový název - Větrný Jeníkov.

V r. 1601 zakoupil od Trčků jeníkovské panství s 22 okolními vesnicemi rytíř Matyáš Štubík z Königštejna. Byl to jihlavský patricijský rod (od 1562 nosili vlastní erb). K panství tehdy patříly: tvrz, městečko Větrný Jeníkov, vsi a osady: Zbinohy, Buková, Mysletín, Vorlovy, Opatov, Polánky, Dudín, Šimanov, Zbilidy, Šejdorf, Úhořilka, Úsobí, Chyška vč. poplužních dvorů a pivovaru. Štubíkové vlastnili panství do r. 1619.

Celé 17. století bylo pro jeníkovské panství obdobím temna - přispěl k tomu průběh a důsledky třicetileté války. Časté přesuny armád spojené s drancováním přinášely místním lidem stále větší chudobu. Rychlé střídání většinou cizácké vrchnosti a jejich tvrdý nátlak na rekatolizaci poddaných, věrných dosud ideám husitství, ještě více zhoršovaly život zdejších usedlíků.

V r. 1719 zakoupil panství Větrný Jeníkov rytíř Jan z Minetti (italský obchodnický rod), který vstoupil do dějin Větrného Jeníkova m.j. svou budovatelskou činností. Nechal zde v l. 1720-1735 postavit nový kostel, v r. 1729 byla přestavěna zdejší tvrz na barokní zámek. Z této doby pochází i socha sv. Jana Nepomuckého, na jejímž podstavci je vytesán erb Minetti. Pro pozvednutí místního stavu řemeslnického vymohl v r. 1721 pro okruh jeho panství zřízení cechů. Zasloužil se i o zřízení nové jednotřídní školy. Po jeho smrti získaly Větrný Jeníkov veřejné nadace, které jej dávaly do pachtu.

V r. 1838 zakoupila zdejší panství hrabata z Rumerskirchu. V r. 1848, kdy byla v naší obci zrušena robota, bylo zrušeno i panství a od té doby byl Větrný Jeníkov veden jako velkostatek. Rumerskirchové se zasloužili o opravu zdejšího kostela i zámku. V. Jeníkov byl v té době vyhledávanou trhovou obcí , konalo se zde ročně 6 výročních trhů.

V r. 1904 zakoupil Větrný Jeníkov nový majitel Richard Fiedler. V témže roce nechal přestavět zdejší zámek do dnešní podoby. Po jeho smrti v r. 1906 připadl jeho manželce Františce, která se v r. 1909 provdala za italského šlechtice Franze con Mangnoni, ale oba již v r. 1911 velkostatek prodali. Novým majitelem se stala rodina JUDr. Oto Metala. Již v r. 1927 byl jeníkovský velkostatek (po záboru z první pozemkové reformy) prodán Strakově nadaci. Tato trhová smlouva však nebyla zaknihována.

V září 1948 přešel celý jeníkovský velkostatek na čs. stát.

• Josef Hrubý (1906-1988) - architekt, představitel funkcionalismu, resp. tzv. mezinárodního stylu, čs. výstavní pavilón na výstavě EXPO' 58 v Bruselu, projekty: Obchodní dům Bílá labuť a Dům módy v Praze ad., nositel několika státních vyznamenání

(Zdroj: Wikipedie)

•     Zámek Větrný Jeníkov
•     Vodní mlýn u rybníka
•     Kostel Narození Panny Marie
•     Židovský hřbitov
•     Kaple
•     Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1721, před kostelem. Na podstavci vytesán erb rodu Minetti, tehdejší jeníkovské vrchnosti.
•     Boží muka z 18. století, při rozcestí k Herálci

(Zdroj: Wikipedie)