Věteřov

697 01, Věteřov, Tel.: +420 518 622 420, ou.veterov@worldonline.cz
Věteřov/Společnost - Věteřov




Na katastru obce pramení čtyři potoky, které se vlévají ještě před hranicemi katastru do Soudného potoka (nazývaného též Spálený potok, protože pramení v lokalitě zvané Spálený les v pohoří Chřibů) a následně s Loveckým potokem do říčky Trkmanky. V zápise kroniky z počátku 15. století je zmínka i o čtyřech rybnících, které se nacházely v místě soutoku těchto potůčků zvaném Odměry – byli to : Bárka, Horní, Dolní a Rzůnek a byly využívány i k chovu ryb.

Okolí Věteřova bylo osídleno již ve starší době bronzové – kolem roku 2000 př.n.l., což je dáno přítomností nálezů tzv. „věteřovské kultury“. Toto označení je velkým pojmem i z evropského archeologického hlediska. O historii osady již vydaly svá svědectví naleziště na Babím lomu, v lokalitě Chrástovice, na tvrziště na Valech a na zbytcích pravěkého osídlení v Nových horách.  
První písemná zmínka o obci pochází však až z roku 1131, kdy dva lány ve Věteřově patřily arcijáhenství břeclavskému.     

V souvislosti s Věteřovem je třeba se zmínit především o historických lokalitách, které obci získaly věhlas díky cenným archeologickým nálezům.

Nejznámější lokalitou je tvrziště na Valech. Tvrz je poprvé zmiňována v roce 1340 s majitelem Buškem z Věteřova. Tvrz byla zničena – vypálena za husitských válek v roce 1422. Jako pusté se místo uvádí s jistotou v roce 1447 při prodeji Jindřichu Mírkovi z Chlumu. Tvrz se nacházela na pískovcovém kopci zvaném Vala.  

Za malé předhradí se považuje rozšířený val na jihovýchodě. V roce 1923 zde bylo při archeologických vykopávkách nalezeno rytířské brnění, zbraně a další drobnosti.
S kopcem zvaným Vala je spojena ještě jedna důležitá historická skutečnost a to působení náboženské sekty novokřtěnců nazývaných Habáni. Žili v ideálním společenství – měli všechno společné (i dům) a jejich název zřejmě pochází právě z německého Haus-haben (míti dům). Habáni byli výbornými zahradníky, štěpaři, sadaři, hospodáři i řemeslníky ale hlavně hrnčíři. Nálezy kvalitních krásně malovaných keramických výrobků podaly hlavní důkaz o jejich řemeslné vyspělosti.      

Lidé ve Věteřově měli odpradávna jako hlavní zdroj obživy zemědělství – úrodná půda činí téměř 60 % výměry celého katastru, les pak zabírá necelou třetinu této plochy. Na nejstarší zachovalé pečeti obce Věteřova z roku 1714 jsou symboly radlice a krojidla dokládající, že obec byla v té době zemědělskou a sadařskou vesnicí. V katastru obce existovala v místě dodnes nazývaném „U cihelny“ kruhová cihelna, založená v roce 1913 Václavem Uhýrkem. Zrušena byla v roce 1950, když se přes veškeré úsilí nepodařilo oživit klesající výrobu. K výrobě cihel byla prováděna těžba hlíny v místě cihelny – dodnes sem stále jezdí hrnčíři, kteří používají tuto hlínu jako nezbytnou a ničím jiným nenahraditelnou přísadu pro přípravu suroviny k výrobě svých uměleckých děl.  
Nedaleko Bílé kapličky stával také větrný mlýn vlastněný Josefem Naizrem, tento byl zrušen roku 1927.    

V obci Věteřov se každoročně pořádají malé a velké hody.  

Cyrilometodějské (tzv. "malé") hody, se slaví při příležitosti svátku patronů místního kostela. V letech zejména před druhou světovou válkou byly tyto oslavy doprovázeny velkými poutěmi za účasti až 3.000 poutníků ze širokého okolí – vynahrazovali si tak dalekou pouť na Velehrad a proto se věteřovskému kostelu říká „Malý Velehrad“.  

Od roku 2000 se také stalo tradicí, že je Věteřov pravidelnou zastávkou poutníků na trase jednoho z proudu celostátní akce Pěší pouť na Velehrad, která se koná v druhé polovině srpna.  
Velké hody se slaví na památku dne vysvěcení místního kostela ve Věteřově (26.října 1902) pravidelně poslední říjnový víkend.  

Počet trvale obydlených domů se pohybuje kolem 160.  
K významným budovám v obci patří kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1902, secesní fara z roku 1908 a budova školy postavená v roce 1950.   

Výraznou lokalitou katastru je nejvyšší kopec v okolí, zvaný „Babí lom“ s nadmořskou výškou 417 m. 

Z lidových řemesel charakterizujících Věteřov stojí za povšimnutí pletení ošatek-slaměnek nazývaných také „věteřovský porculán“, který obec proslavil v širokém okolí. Ve 30. letech (hospodářská krize) je pletly téměř v každém domě.

  •     Tvrz Valy - archeologické naleziště - na kterém bylo v průběhu 80. a 90. let 20. století nalezeno množství keramiky
  •     Kostel svatého Cyrila a Metoděje, vybudovaný v roce 1902 z peněz věteřovských občanů. Později v roce 1908 vybudována na náklady Křížovníků s červenou hvězdou secesní fara.
  •     Mnoho kapliček na různých místech, např. kaplička sv. Josefa na kopci Lysá Hora. Podle ní se této oblasti říká U Josífka.

(Zdroj: Wikipedie)

 




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz