V katastru obce Veřovice se nachází v horních břidlicových vrstvách zvaných Veřovické železná ruda ocelek. Dolovala se kolem roku 1850, na Babinci, Borčí a jinde. Ve Frýdlantě měla vrchnost železné hutě a hamry, kde se tyto rudy vozily, a z nich se se značným nákladem vytavovalo železo pro kovářské, zámečnické a jiné potřeby. Ruda obsahovala 11-20% železa, a proto se její těžba zastavila. V katastru obce je mnoho skal, kde se lámal kámen na stavbu domů. Na dlažbu se vozily kamenné desky z lomu v Kamenárce, kde se daly lehce lámat, protože byly vrstvovitě uloženy.
Rozloha katastru obce činí 1656 ha, hospodářskou půdu tvoří především lesy (787 ha), zatímco pole jen 478 ha a zbytek zejména pastviny. Počet obyvatel nikdy nepřesáhl 2 tisíce, v současnosti má obec 1959 obyvatel. Počet žáků základní školy činí 237 a mateřské školy 50 dětí. V obci se dále nachází kulturní dům a zdravotní středisko, pošta, hasičárna, Rodinná družstevní záložna, 6 potravinářských prodejen, 2 průmyslové prodejny, 4 restaurace. Své služby poskytují 2 kadeřnictví, pedikura-manikura, rekondiční masáže, suché uhličité zábaly BIOTHERIK. Z významnějších firem, které působí v obci, jsou fa ALVE, spol. s r.o. - výroba hliníkových žebříků, AB KOVOLIS - výroba nástrojů, LARBETT, spol. s r.o. - výroba a prodej betonového zboží, SITEX - potisk autoplachet, sítotisk, rozmnožování, kopírování, Dřevomax s.r.o. - zpracování dřeva, Výroba pletiva, LUČINA s.r.o. - zemědělské sdružení, pěstitelská pálenice, lyžařská chata s ubytováním.
Obec střední velikosti při jižní hranici okresu se nachází na horním toku řeky Jičínky, na úpatí stejnojmenných Veřovických vrchů, které jsou součástí západního výběžku Moravskoslezských Beskyd. Obec leží asi 8 km západně od Frenštátu pod Radhoštěm, v délce 3 km podél státní silnice II. třídy, s číslem 483. Veřovice vznikly asi koncem 13. století (nejstarší dochovaná zmínka je z roku 1411), jako typická kolonizační lesní a lánová ves na pozemcích, patřících ke hradu Štramberku. Osadníci byli patrně českého původu a vesnice si celá staletí uchovala takřka čistě český ráz.
Katolická fara zanikla ve druhé polovině 16. století, kdy v obci převážili čeští bratři. Po získání novojičínsko-štramberského panství jezuity, dochází k rekatolizaci a roku 1790 je fara obnovena. Na místě dřevěného kostelíka z roku 1784 byl v roce 1854 postaven velký zděný novorenesanční chrám Nanebevzetí Panny Marie.
Ve vsi byly dva mlýny, pila, výrobny lihovin a kamenolom, přechodně i výroba cementového zboží. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, v lese či v okolních lomech. Roku 1792 byla v obci Veřovice poprvé postavena samostatná školní budova. Jednotřídní škola se v dalších obdobích postupně rozšiřovala a v letech 1876 - 1877 byla nahrazena novou školní budovou. V obci je rovněž železniční stanice, kudy prochází podbeskydská železniční trať Kojetín - Ostrava (postavena roku 1888) a vychází odtud zároveň spojovací železnice Veřovice - Studénka (1896).
- Stanislav HORÁK - první náčelník Ústřední hudby ministerstva vnitra a hradní stráže, která vznikla roku 1945. Pod jeho vedením získalo toto hudební těleso v roce 1968 Řád Rudé hvězdy
- Oldřich ČERNOCH - byl jedním z nejlepších tenorů v Československé republice. Vystupoval i v Národním divadle.
- Kostel nanebevzetí Panny Marie
- Pískovcová lidová plastika držící v tlamě dětskou hlavu
- Pomník obětem první světové války od sochaře Hambálka
- Památník obětem z doby okupace