Verměřovice si do současné doby dochovaly výlučně zemědělský charakter. Obcí probíhá silnice III. třídy Letohrad - Blahotinec, která je poměrně hodně dopravně zatížená provozem obalovny živičných směsí v katastru Dolní Čermná, a silnice III. tř. Jablonné nad Orlicí - Verměřovice. V obci je zastávka na trati ČD 024 Ústí nad Orlicí - Hanušovice. Podél toku Tiché Orlice, která obcí protéká, je vyhlášen přírodní park "Orlice".
Dle geomorfologického členění náleží území do celku Podorlická pahorkatina, podcelku Žamberská pahorkatina, okrsku Letohradská brána. Průměrná roční teplota vzduchu činí + 7 °C, ve vegetačním období + 12,9 °C. Průměrné roční srážky obsahují 764 mm.
Obcí prochází železniční trať Letohrad - Hanušovice, zastávka ČD se nalézá na horním konci obce při silnici do Letohradu, kterou trať křižuje. Autobusové linky vedou obcí celkem tři: Letohrad přes Dolní Čermnou, Bystřec - Letohrad přes Horní a Dolní Čermnou a Lanškroun - Jablonné nad Orlicí. Autobusové zastávky jsou "Verměřovice - kostel" a "Verměřovice - zastávka ČD".
Název obce pochází od jména jejího lokátora - Wernhera. (Wernhersdorf - Verměřovice).
Vesnice vznikla při kolonizaci povodí Tiché Orlice na přelomu 13. a 14. stol. Část vsi na levém břehu řeky byla kolonizována pány z Drnholce, jako součást lanšperského panství, část na pravém břehu vznikla v souvislosti s kolonizací panství žamberského. Lanšperská část je doložena poprvé v roce 1304, kdy ji král Václav II. daroval zbraslavskému klášteru. Osudy Lanšperka sdílela až do konce 15. stol., potom se blíže neznámým způsobem stala součástí statku Orlice (pány Orlické tvrze a tohoto samostatného zboží byli v letech 1406 - 1565 Strachotové z Kralovic, patrně stavebníci gotické části Orlické tvrze, v letech 1565 - 1638, pak Sudové z Řeneč, za nichž bylo sídlo koncem 16. století přestavováno).
Část žampašská se poprvé připomíná v roce 1553, v roce 1568 při dělení majetku mezi syny Zdeňka Žampacha z Potštejna připadla k nově vytvořenému panství kyšperskému (Letohrad). Když v r. 1650 spojili Vitanovští z Vlčkovic Kyšperk a Orlici v jeden celek, došlo také ke spojení obou částí Verměřovic. Dvůr v žampašské části osady byl ještě v roce 1836 nazýván "Žampachem". Osudy kyšperského panství sdílely Verměřovice až do zániku patrimoniální správy v r. 1848.
Patrně z 18. století pochází otisk nejstaršího známého verměřovického obecního pečetidla, nalézající se v Eichlerově sbírce v Archivu Národního muzea v Praze. V kulatém pečetním poli vidíme tři květy na stoncích, kruhopis, provedený majuskulou zní : DEDINA . WER. CE.
- Kříž za kamenným mostem
- Kamenný most z r. 1895