Velký Malahov je malebná vesnice, která se rozprostírá okolo čtvercové návsi s novorománskou kaplí. Trvale zde bydlí 143 občanů a několik rekreantů. V Jivjanech, vesnici ležící o 2 km dále, bydlí 58 trvale hlášených obyvatel. Klid a pohodu sem jezdí čerpat lidé z větších měst, kteří tu mají postavené rekreační chalupy a chaty. Také v Jivjanech je dominantou vesnice pseudorománská kaple.
Ostromeč je ves rozložená kolem čtvercové návsi s rybníčkem a obdélnou kaplí sv.Srdce Ježíšova, která je zdaleka viditelná. Tuto vesnici obývá trvale 62 občanů, několik rekreantů.
Děti ze všech tří vesnic navštěvují Mateřskou školu v Mezholezích u Horšovského Týna a Základní školu v Horšovském Týně.
Upravená vesnice leží na náhorní rovině 13 km směrem od Horšovského Týna při silnici na Stříbro. Na téměř čtvercové návsi stojí nad návesním rybníkem rozměrná novorománská kaple. Vesnice je zmiňována r. 1379. Někdy byla také zvána Bohatý Malahov na rozdíl od nedalekého Malého - sirotčího Malahova. Před připojením k Horšovskému Týnu byl Velký Malahov sídlem drobné šlechty. V roce 1587 patřil už k Horšovskému Týnu a čítal 16 dvorů o stejné rozloze, což svědčí o jeho plánovitém vysazení. Zdejší sedláci měli za povinnost kosit panské luky od panského mlýna k Semošicím, které se odtud nazývaly Malahovské. V r. 1654 mlěla ves 16 sedláků, r.1789 již 21 domů, r. 1839 jich bylo 25 a r. 1939 zde ve 29 obydlích žilo 175 německy mluvících osadníků. Po odsunu původního obyvatelstva v letech 1946-1946 přišli noví osadníci převážně z řad volyňských Čechů. Novorománská kaple Navštívení Panny Marie byla postavena na místě starší kaple v r. 1889. V roce 1936 byl objekt zvětšen o západní věž opatřenou dvěma zvony, z nichž větší byl za 2. světové zrekvírován. V Malahově je předpokládán některými badateli i zemanský dvorek, kladený do č.p. 1. Západně od vsi cestou okolo "žabího" rybníčka lze dojít k tzv. ďáblově skále, která ční v údolí nedaleko lesní cesty do Mezholez a na které je prohlubeň ve tvaru sedátka. Dnes je skalka obrostlá borovým lesem. Váže se k ní několik pověstí. Před více jak 300 lety prý žil v Malahově sirotek, pytlák a výtržník přezdívaný Ďáblův Polda. Ten uzavřel smlouvu s ďáblem na patnáct let, že bude nezranitelný a bohatý. Když přišel čas zúčtování, viděli prý dřevorubci pekelné duchy tesat do skály sedátko pro svého pána.