Velký Bor

 Nejstarší historické prameny
           
            Velký Bor  u Horažďovic vznikl ve 12. nebo 13. století. Údaje o založení zatím nejsou přesně známy. Byl to královský hrad, v podhradí bylo městečko s kostelem a duchovní správou na faře č.1 podřízenou prácheňskému děkanátu.
            Poprvé je v historických pramenech zmiňován Velký Bor, když jej král Václav II. daroval r.1283 Dětřichu  Špacmanovi 1. Později jej král Václav II. vyměnil r.1304 s Půtou z Potštejna (u Vamberka), domažlickým purkrabím, za polovinu hradu Litic (u Žamberka). Poslední bezdětní dědicové odevzdali hrad a město Bor s Drahoňovicemi (v Turnovském okrese), Dobroticemi a 11 vesnicemi za Sušicí r.1336 klášteru Zderazskému2.
Zderazský klášter patřil křižovníkům, proto se říkalo Bor Křižovnický na rozdíl od Boru Panského neboli Malého. Křižovníci spravovali panství prostřednictvím purkrabího.
1 Dětřich Spacman – Spatzmann, Špaček z Kostelce, královský podkomoří v 1.  1271 – 1280
2 Zderazský klášter řádu křížovníků Božího hrobu – byl součástí osady Zderaz, která se rozkládala mezi dnešním Karlovým náměstím a Vltavou, založen bratry Kojatou a Všeborem v r. 1190 za Vratislava I..,  později součást Nového Města  pražského.
 
     Poznatky z minulosti kostela
            Při příležitosti stavebních úprav velkoborského kostela sv. Jana Křtitele provedla v létech 1973 – 75 ČSAV  Praha (dr. Fr. Kašička a dr. B. Nechvátal ) za tehdejšího duchovního správce P. ThDr. Karla Flossmanna hloubkový průzkum kostela. Byly zjištěny dříve neznámé skutečnosti:
            Velkoborský kostel sv. Jana Křtitele byl vybudován někdy v průběhu 13. století a navazoval na nedaleké starší panské sídlo, na jehož místě vznikl počátkem 14. století středověký gotický hrad. – Jedinou vcelku dochovanou částí původního stavu je sakristie,  dosud sklenuta původní křížovou klenbou z 13. stol.  V jižním průčelí lodi byl uprostřed vstupní portál, na jehož obou stranách vedla do lodi dvě úzká štěrbinová okénka ( jsou Oldřicha a Viléma z Boru, patrně také pod vlivem působení Zderazského kláštera. Je pravděpodobné, že přestavba souvisí s datem 1340, kdy Oldřich z Boru udělil kostelu pod svým hradem 2 vesnice, aby mohl zdejší farář z jejich důchodu platit dva kněze střídníky.  Za zmínku rozhodně stojí i starobylý zvon o hmotnosti asi 370 kg z věže kostela, který vytvořil mistr Václav,konvář z Vodňan,patrně koncem 15.století přežil,válečné rekvizice a je dodnes funkční.
 
     Zprávy z 15. – 18. století
               
Uvádí se, že před r.1401 opanoval Velký Bor Dobeš z Boru, ale byl odtud králem Václavem IV. vypuzen – známé je tažení husitů z Nepomuka,kde koncem dubna 1420 pobořili klášter,směrem k hradu Rábí. Husité Rábí dobyli v krátkém čase a zmocnili se jeho bohatství. V té době údajně Žižka také obléhal „Bor Panských za Horaždějovici“ (dnešní Malý Bor). Sotva jej dobyl a vypálil jeho tvrz, přitáhlo 12. října 1420 proti husitům vojsko „s velkým  množstvím lidu s Němci mnohými“. Husité se opevnili u kostelíka, ubránili se přesile a nakonec vojsko rozprášili. – R.1420 zastavil král Zikmund Janovi a Vilémovi z Risenberka mj. i panství Velký Bor jako náhradu za škody, které jim Žižka způsobil dobytím hradu Rábí. Hrad Velký Bor již pak není zmiňován, zřejmě byl husity značně poškozen. Později již nebyl obnoven.  –  Za krále Jiřího z Poděbrad se Velký Bor dostal Břeňkovi z Rábí.  Po něm jej zdědil syn Jan s matkou Annou a sestrou Eliškou. Eliška oba přežila. Po její smrti zdědili Velký Bor její strýcové a připojili jej asi r. 1519 k panství Horažďovickému.
            
Za třicetileté války byl Velký Bor zpustošen, hrad úplně zašel, zanikla i fara a farnost byla připojena k Boru Malému. Teprve r.1682 se počalo ve Velkém Boru poněkud spořádaněji hospodařit, a to na 2 chalupách (u Ševerů a Kunclů) a 29 gruntech (u Šrámků, Mazalů, Němců, Kolářů, Steiskalů, Špičků, Červených, Kňoupů, Slavíků, Turků, Járů, Klimsů, Krechů, Studničků, Zábranských, Štěchů, Kalíšů, Krnků, Voráčů, Ševců, Mouralů, Vačkovských, Talůžků, Bumbičků, Chalupných, Hlaváčů, Lišků, Drhličků a Drhů) – dle grunt. knihy Horažďovického panství. – R.1727 měl Velký Bor 29 gruntů a 3 chalupy.
 
            Z dochovaných zápisů byli ve Velkém Boru tito rychtáři: V létech 1716 – 1765 je uváděn František Slavík z gruntu č.20, v r.1741 je jmenován Jan Krech z č.26. V období 1783 – 1790 Daniel Němec č.20, pak Matěj Bastyán z č.42. Od r.1798 rychtář Jan Turek z č.21. Od roku 1803 byl rychtářem František Špička neboli Voráč z č.35. Jan Raška od Klimsů zastával rychtářství od r.1826 do r.1830. Po něm Matěj Drha od Lišků z č. 43 v létech 1831 – 1835, pak opět Jan Raška až do r.1848, byl tedy posledním rychtářem.
 
            R. 1700 hrabě Václav ze Štemberka, majitel horažďovického panství, dosadil do Velkého Boru opět faráře, pak již zde trvá souvislá katolická duchovní správa. Působili zde tito faráři ( do r.1934 měli i kaplany):
1. P.Tobiáš Ripota (1700 – 1738),    2. P.Kašpar Čížek  (1738 – 1746),    3. P.Václav Hosnehrl (1746 – 1753),
4. P.František Jan Rábský (1753 – 1770),  5. P.Václav Schole (1770 – 1771),  6. P.Václav Alois Silný ( 1772 – 1775),  7. P.Vojtěch Gregor (1775 – 1814),  8. P.Emanuel Max Teyschel (1814 – 1829),  9. P.Josef Jára (1829 – 1862),  10. P.František Prudič (1868 – 1869 – jen několik měsíců),  11. P.Gustav Nožička (1869 – 1908),  12. P.Václav Janota (1908 – 1934),  13. P.Ferdinand Šít (1934 – 1941),  14. P.František Pospíchal (1941 – 1965),   15. P.ThDr. Karel Flossmann (1965 – 1991),  16. P.Stanislav Bušta (1991 – dosud).
 
            Budova špitálu a školy  
 
            Poslední zbytky hradu zmizely za života kněžny Marie z Löwensteinu, která tehdy vlastnila i Horažďovice. Na základech bývalého hradu dala postavit dlouhou, neúhlednou budovu. Podle její závěti z r.1765 byla v ní zřízena nemocnice (špitál) pro 24 zestárlých panských zaměstnanců. Udržovací výlohy byly uhražovány z výnosu základního jmění 50.000 zlatých (zl.Cmz). Každý chovanec dostával zdarma stravu, šat, ošetření v nemocnici a 8 kr. denně. Ve východním křídle budovy byla kaple. Špitál i kaple byly zrušeny za císaře Josefa II. v r.1788. – R. 1810 čítal velký Bor již 88 čísel a měl 686 obyvatel.         -          R. 1869 koupila obec Velký Bor za starostování Tomáše Chaluše celou špitálskou budovu a dala ji upravit pro obecnou školu.
 
            Starostové obce v 19. a 20. století
            Po r.1848 byla správa obcí vložena do rukou voleného obecního výboru v čele se starostou. Volilo se na tříleté období.  Josef Pihera z č. 42 u Bastyánů byl  1. voleným starostou.   Obec spravoval od r.1849 do r. 1855.
Byl tedy volen dvakrát po sobě. Členy prvního výboru kromě starosty byli: Karel Šmrha učitel, Adam Štěch z č.31, František Šrámek z č.12 a Josef Bumbička z č.40. Starosta dostával 25 zl. odměny ročně. Josef Němec z č.14 byl 2. starostou velkoborským od r. 1856 do r.1860. Pavel Turek z č.21 byl 3. starostou v létech 1861 – 1862. Václav Němec z č.14 byl 4. starostou do r.1863. Tomáš Chaluš z č.33 u Krnků byl 5. starostou v l. 1864 – 1887, tedy 24 let, což svědčí o jeho mimořádných schopnostech. Josef Pihera z č.42 byl 6. starostou od r.1888 do r.1893. Václav Jendele z č.41 u Chalupných byl již 7. starostou velkoborským, úřadoval 1893 – 1901.
 
            H a s i č s k ý  s b o r – byl založen ve Velkém Boru dne 18. března 1891, do výboru zvoleni: farář Gustav Nožička jako protektor, řídící učitel V.Ed.Mith jako předseda, lesník Jan Hlaváček jako místopředseda, Bohumil Červený jako velitel, Jan Kolář podvelitel, učitel Jar.Vokroj jednatel, Václav Haustein pokladník, František Pihera, Jan Kotrch,Tomáš Staněk a Václav Kylián členové výboru,Bernard Pečánka a Frant. Vypler náhradníci.
V dalších létech se vybavení a činnost hasičského sboru postupně zdokonalovaly ve prospěch občanů a jejich majetku
 
            K a m p e l i č k a  - byla zřízena ve Velkém Boru r.1898 a umístěna ve východní části školní budovy. Prvním starostou byl řídící učitel V.Ed.Mith, pokladníkem učitel Jan Stulík. R.1904 vystřídal starostu řídící učitel Karel Hladík. Pokladník Jan Stulík zpronevěřil Kampeličce 27 tis. Kč a ujel do Ameriky r.1909.
 
            Václav Zábranský z č. 39 u Talůžků nastoupil již jako 8. starosta, spravoval obec od r.1902 do r.1919. Za jeho starostování byla postavena kolna pod kostelem na hasičské náčiní a inventář strojního družstva. Antonín Šavel z č.53 u Kábů byl 9. starostou v l.1920 – 1922. Václav Sládek z č.27 u Studničků byl 10.starostou od r. 1923 do r.1928. Za 1. sv.války vstoupil na Rusi do československé armády jako legionář. Josef Pihera z č.22 u Járů byl 11. starostou v l.1929 – 1936. Jaroslav Makrlík z č.45 u Drhů úřadoval od r.1937 do r.1945.Byl 12. starostou a také na dlouhou dobu posledním, neboť toho roku přešla správa obce do pravomoci národního výboru.

       Obecná škola
 
            Přesné údaje o zřízení nejsou. V gruntovních knihách horažďovického panství je v létech 1791 až 1805 podepsán na kupních smlouvách jako svědek Wenzel Hollub, školní učitel. Kde byla tehdy na Velkém Boru škola, nelze rovněž zatím přesně zjistit. František Michael Šmrha vyučoval na Velkém Boru asi od r.1806, není ovšem známo, kde bydlel a vyučoval. František Šmrha je dále uváděn jako učitel na základě záznamů z r.1813, kdy se mu dostalo od vikariátního úřadu v Horažďovicích pochvalného uznání, a to měl údajně 45 let. R.1816 byl naproti faře postaven dům č.2 později mj. nazývaný u Benediktů (pravděpodobně farní škola), do níž se Fr.Šmrha nastěhoval. V tomto domku později vyučovali i jeho synové Karel a Benedikt. Po nich působil jako učitel a řídící učitel Václav Eduard Mith (až do r.1904), který zaváděl mnohé změny,měl již pomocné učitele,asi v r.1863 již natrvalo přestěhoval školu na Hrad. Byl to vzorný učitel, lidumil, povznesl úroveň chrámové hudby a byl ve všeobecné vážnosti. Později se v místní škole vystřídalo větší množství řídících i ostatních učitelů (asi kolem 90), z nichž nejvýznamnější byli: Eduard Češka (1885 – 1890), strakonický rodák (r.1890 byla v místní škole otevřena 5.třída a bylo zapsáno celkem 425 školou povinných dětí);  Karel Hladík (1904 – 1924), strakonický rodák; dále Karel Němec (1909 – 1914), Marie Piherová (1910 – 1911), Rosalie Jendelová (1913), Jana Piherová (1925 – 1928), řídící učitel František Pihera (1918 – 1931) – velkoborští rodáci; Václav Kindlman (1929 – 1931); František Chaluš (1934 – 1935), místní rodák, významný učitel, později dlouholetý odborný učitel měšťanské školy v Horažďovicích; řídící učitel Josef Hanzal (1932 – 1960); dlouholetá významná učitelka a ředitelka Marie Trčková ( 1941 – 1976); František Kněz (1977 – 1982), následovalo dočasné uzavření školy, částečně obnovena r.1991; Margareta Popelíková (1991 – 1999); Mgr.Petra Šulcová (1999 – 2000); Mgr.Hana Kyliánová (2000 – 2001). Pak byla škola definitivně zrušena.
 
 
      Z historie 20. století
           
            Na bojiště 1.světové války bylo z obce povoláno celkem 128 vojáků, 30 se jich domů nevrátilo … . 11.srpna 1925 zasáhla obec a okolí ničivá povodeň, voda strhla hráze všech rybníků v okolí kromě Podkosteláku a všechny silniční mosty byly zničeny. K jejich obnovení byla povolána armáda. 20.listopadu 1925 se v obci počalo svítit elektrikou.  Od listopadu 1925 zajišťovalo místní „Vodní družstvo“ regulace potoků a meliorace luk a polí za mnoha finančních potíží. Počátkem r.1929 uhodily mimořádně silné mrazy, až kolem  -30°C, které způsobily v přírodě i na majetku velké škody. 21.července 1929 byl na návsi slavnostně odhalen pomník T.G.Masaryka a obětem 1.světové války. 1.září 1934 přidělilo zastupitelstvo obce louku pod hrází rybníka Podkosteláku místnímu fotbalovému kroužku ke zřízení hřiště. Během 2.světové války zahynuli v koncentračních táborech dva místní učitelé Václav Laně a Miloš Pastejřík; 20 mladých bylo nasazeno na práci v německé říši. V nebezpečných posledních dnech 2.světové války rozvážně vedl obec tehdejší  předseda národního výboru František Chaluš, odborný učitel. Obcí projížděly kolony německých vojáků a uprchlíků, 6.května 1945 dorazili Američané, na polích na Bílé vodě zřídili zajatecký tábor.
            Zemědělské družstvo (JZD) v obci se z počátečních vážných personálních a hospodářských potíží postupně upevňovalo a od 70. let bylo prospěšné nejen pro své členy, ale i pro obecní potřeby. Významnější  představitelé zemědělského družstva z období 1952 – 1995: Václav Šmrha z č.11,  Václav Smítka z č.66,  Josef Podlešák z Jeteno-
vic č.25 – dlouholetý předseda družstva (1961 – 1990),   Ing. Václav Šmrha z č.11,   Ing. Miloslav Kolář z č.16.
            V létech 1970 – 1977 byl díky mimořádným schopnostem tehdejšího duchovního správce místní farnosti P.ThDr.Karla Flossmanna, státní podpoře a úsilí občanů z Velkého Boru i přifařených obcí důkladně opraven místní kostel sv.Jana Křtitele (krov a krytina střechy, vnější a vnitřní omítky včetně věže, nová dlažba, uspořádání interiéru s důrazem na gotický původ kostela, nové varhany, rekonstrukce elektroinstalace,instalace teplovodního topení – systém  vysušování zdiva po vnitřním obvodu stavby).
            V obci se postupně péčí předsedů místního národního výboru zejména Václava Kaplánka z č.101, Karla Koláře z č.38 a Václava Drhy z č.43 s využitím státních prostředků, technické pomoci zem.družstva a práce mnoha občanů–brigádníků zlepšily vnitřní komunikace,kanalizace,úpravy a vybavení školní budovy aj., dále mnohé domy občanů byly svépomocí s využitím státní podpory přestavovány a rozšiřovány v modernějším stylu, byly stavěny nové domky, rovněž zem.družstvo budovalo bytové domy pro své členy a pracovníky. V 70. a 80. létech byl zásluhou předsedů MNV postaven kulturní dům a restaurace, dále prodejna Jednoty. V létech 1984 – 86 zařídila obec za přispění státu a technické pomoci zem.družstva centrální vodovod do všech domů a objektů v obci. Vodní zdroj mimořádně dobré kvality a vydatnosti se našel na louce „Na Hájku“ na severovýchodní části obce při Březovém potoce, kde byla postavena vodárna s přilehlou tlakovou komorou. Byl to významný čin pro potřeby občanů na další generace.  Po revoluci r.1989 v posledních létech 20.století pokračovalo zvelebování obce – opravy budov, bytů, obnova komunikací a plynofikace obce – zásluhou starosty obce Miloslava Augustína z č.107.

• Sylvestr Krnka, vynálezce pušky – zadovky (ručnice nabíjena zezadu). Narodil se 31.12.1825.
• Bohumil Ullrych - malíř, který se narodil 12.12.1893, jeho díla jsou umístěna v několika galeriích v celé republice, nejrozsáhlejší expozice je zřejmě na zámku v Březnici
• Jan Pastejřík - známý přírodovědec, který se zde narodil 20.4.1869, zpracoval a vydal řadu učebnic s touto tématikou, podle kterých se léta učilo na všech stupních škol

• hrad, dobytý a pobořený husity v roce 1420. Nebyl již nikdy obnoven, kamenné zdivo bylo zcela rozebráno, avšak hradní, později klášterní kostel zasvěcený sv. Burianovi zůstal zachován. Při něm byla v roce 1764 postavena mohutná budova špitálu, která se ve své hmotě dochovala dodnes. Kostel se stal jeho součástí a byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi. Po zrušení špitálu z něho vznikla škola, která sloužila až do roku 2001.
• Na východním úpatí kopce stojí kostel sv. Jana Křtitele, původně románský (loď s půlkruhovými okénky na jižní straně), kolem r. 1300 raně goticky přestavěn, okolo r. 1500 sklenut křížovou klenbou. Barokní úpravy provedeny v 18. století. V 70. letech 20. století upraven do nynější podoby. Oltářní obraz od J. Schmidta z roku 1878, cenná je gotická socha Madony z pol. 15. století.
• V blízkosti farní budovy stál ještě v pol. 17. století residenční dvůr Elišky z Rýzmberka.
• Východně od vesnice se nachází barokní kaplička sv. Anny se studánkou
• při silnici do Jetenovic krásná boží muka.