S obcí Malé Žernoseky na levém břehu obec spojuje osobní přívoz. Ta má, navzdory názvu, více obyvatel než Velké Žernoseky.
Žernosecký zámek a sklepy
Zámek žernosecký byl vystaven na místě bývalé tvrze. Pozoruhodné jsou jeho sklepy. Nestarší částbyla založena v době, kdy část vsi patřila cisterciánckému klášteru. Vznikla jednoduchá barokní jednokřídlová budova, která se postupně upravovala až do konce 17. století. Koncem 18. Století došlo k výstavbě druhé etapy zámku. Tehdy bylo dotvořeno pozdně barokní sídlo na půdorysu obdélníku. V interiéru je tzv. velký sál s jednoduchou barokní štukaturou. Pozoruhodné jsou jeho vinné sklepy. Při obnově zámku v roce 1668 byly dodatečně přistaveny další sklepy. Rovněž tak dva přísklepy vedle sklepa Domského, dříve nazývaného též sklep Hluboký. Jedna z chodeb sklepa končí ve skalní dutině, která se táhne směrem ke hradu Kamýk a o níž se často tvrdívá, že je to chodba spojujícící Kamýk se žernoseckými sklepy. V letech 1966-67 došlo k výstavbě nové budovy stanice včetně moderní lisovny a stáčírny. Sklepní prostory mají po instalaci kovových nádrží kapacitu 5 000 hl. V současné době pěstování vína a jeho prodej je v soukromém vlastnictví firmy Žernosecské vinařství s. r. o.
Škola
Německá škola ve Velkých Žernosekách vznikla v roce 1792. Třída byla umístěna v obecním domě. V roce 1874 byla škola rozšířena a 3 roky po té byla postavena budova nová (dnešní obecní úřad). Česká škola byla zřízena v roce 1919 a spojena v roce 1928 se školou v Žalhosticích.
Kostel Sv. Mikuláše
Naše obec se může pochlubit kostelem Sv. Mikuláše. Je postaven v pozdně gotickém slohu v roce 1861. Kostel Sv. Mikuláše v jednoduché pozdní gotice, byl až do roku 1864 filiálkou farního kostela v Prackovicích. Roku 1881 byl kostel přestavěn a z původní stavby zůstal jen spodek, který nese letopočet na portále 1535 - 1562. V prostoru kostela jsou umístěny kamenné desky s nečitelnými nápisy, dále oltář, který je ozdoben třemi sochami. Uprostřed socha Sv. Mikuláše, po stranách socha Sv. Josefa a Sv. Jana z Nepomuku. Vedle oltáře je vchod do zakristie. Hodiny na věži kostele odbíjí pravidelný čas a umístěný zvon ve věži odbíjí při zahájení mše a v době úmrtí v obci.- pravidelné mše - čtvrtek, sobota, neděle - vánoční mše - mimo mši nepřípustný.
Hradecká kaple
Málokdy nalezneme v dějinách místa, ve kterých je zmínka o církevních památnících. Vkročíme-li z jihu průrvou na místo historického opevnění, které kdysi stálo na Hrádku uvidíme na tomtéž místě malou hradeckou kapličku. Od roku 1818 se tu slaví svatodušní svátky s bohoslužbami a je to poutní místo.
Viniční domky - Mariánská stráň
Tři z prvotřídních viničních tratí žernoseckých leží těsně nad řekou v úseku obce k České bráně. Jsou to Mariánská hora, Malá Vendule a Velká Vendule. Názvy tratí a mnohých vinic na nich ležících se datují již od nepaměti. Někteří dokonce tvrdí, že název Vendule se zachoval ještě z doby, kdy krajina byla osídlena Kelty. V těchto místech jsou 2 viniční domky, které jsou vedeny v rejstříku památek. U domku v Mariánské zahradě má mít své místo socha Sv. Marie, která se v současné době restauruje. Z těchto míst se nám naskýtá užasný pohled na obec a její okolí a také na Portu Bohemicu.
Obec leží na pravém břehu Labe v průměrné výši 158 m nad mořem. Na prastaré osídlení osady ukazují četné nálezy všech epoch předhistorických od doby kamenné až k železné. Poprvé dokumentárně je jméno obce uvedeno v zakládací listině kapitoly sv. Štěpána, dané Spytihněvem II. (Zernosech - Sernossiceh terra rusticalis). Písemná zmínka o obci je však až v textu "B" této listiny z roku 1218. Jméno obce vzniklo ze zaměstnání obyvatelstva - sekání velkých žernovů mlýnských.
Asi kolem r.1143 povolal český král Vladislav II. několik desítek mnichů z kláštera Steinfeld nad Rýnem, kterým daroval vesnice Lovosice, Velké Žernoseky a další. Tito němečtí mniši byli pány Žernosek déle než 100 let a na místě hustých lesů založili bohaté vinice. Poté se ujali vlády nad panstvím žernoseckým čeští páni z Lípy, kteří převzali od mnichů obrovské vinné sklepy, jenž jsou vytesány do skály a zaujímají plochu 2146 metrů a jsou spojeny chodbami o délce 275 m. Poté se vystřídalo mnoho pánů nad žernoseckým zámkem a vinicemi. Byli to: od roku 1237 byl majitelem panství Jindřich z Lípy ,který je prodal v roce 1248 bohatému měšťanu Haerwigovi z Litoměřic. Po této době byla obec Velké Žernoseky majetkem rytíře z Lichtenburga. Tento majitel obec prodal cisterciánskému klášteru Mariazell z Míšně. Za husitských válek byli mniši vyhnáni a král Václav daroval panství sousedním knížatům do opatrování. Potom se staly Žernoseky majetkem pánů z Kamýku až do roku 1667, kdy byly Žernoseky prodány Janu Hartvigovi z Nostic. Od této doby zůstaly Žernoseky v rodině Nostic-Rienecku až do převratu. Hodiny na kostele jsou z roku 1906 a jsou velice hezkou historickou památkou, stále funkční. V okolí kostela je hřbitov z roku 1875, který se v průběhu let rozšiřoval a od roku 1918 se vede pohřbívací kniha. Kaplička " Panny Marie" na Hrádku byla vystavena r. 1759 a byla vysvěcena r. 1875. Od roku 1818 se tu slaví hrádecká slavnost, Svatodušní svátky s bohoslužbami. Další památkou v obci, která je vedena v rejstříku památek jsou viniční domky na stráních žernoseckých vinic - Mariánská stráň a Malá Vendula a Velká Vendula. K Mariánské strání patří socha sv. Marie, která je uložena ve vinařství a připravuje se její restaurování. Další památkou je kovárna čp. 10 stojící na návsi obce.
Číši vína ke rtům zdvihni
a ochutnej ten zlatý mok,
jenž píval král a rytíř jeho
i bohatýrský český rek,
ten mok tak zvláštní
v sklence šumí - ty však pij
a zvíš jak chutná skvěle
víno z Velkých Žernosek.
Slovy básníka na téma, které je naší obci nejbližší bychom uzavřeli stránku historie obce.
Cestou historií obce Velké Žernoseky staročesky
Převzato z knihy: Litoměřicko - obraz vlastivědný, autor: J.R.Tesař (1931)
Ves leží na pravém břehu Labe, při silnici z Litoměřic do Libochovan vedoucí v průměrné výši 158 m nad mořem, pod západním svahem vrchu Třešňovky. Polní cesty vedou k Malíči a Píšťanům. Jméno obce vzniklo ze zaměstnání obyvatelstva, sekání velkých žernovů mlýnských, které ještě nyní v nánosu říčním v nánosu říčním, zvláště u přívozu do Mal. Žernosek se nacházejí.
Na prastaré osídlení osady ukazují četné nálezy všech epoch předhistorických od doby kamenné až železné.Poprvé dokumentárně uvedeno jest jméno obce v r. 1057 v zakládací listině kapitoly sv. Štěpána,dané Spytihněvem II. ( Zernozechen- Sernossceh tera rustikalis). Kostel ten měl zde popluží. Záhy postavena byla tvrzice, která stala se sídlem vladyk z Žernosek, kteří z křestních jmen soudě, patřili k rodu vladyk ze Vchynic.
Jejich předek prodal roku 1282 klášteru Doksanskému ves Johansdorf, blíže Radoušova ( Kravař) ležící. V listině jako svědci uvádějí se Bohuslavovi synové Protivec, Bohuslav, Zdislav, Bohuslav a Vícemil. Po těchto vyskytují se na Žernosekách jiní vladykové křestními jmény Křišťan. První z nich Křišťan ze Žernosek r.1341 svědčil a r. 1346 zavázal se klášteru Cellskému jistou povinností. Roku 1375 vedle Bohuslava ze Sulevic podávala ke zdejšímu kostelu i Hanička a synové její; byla to asi vdova po vzpomenutém Křišťanu. Synové tito byli Jindřich, farář v Lounech a Jan s Křišťanem, kteří měli nějaké dědictví v Lounech.Zboží po úmrtí všech dědil Křišťan, syn Křišťanův, který prodal r. 1402 své jmění v Lounech a r. 1406 Dobkovice. Ten zapsal klášteru minoritů v Litoměřicích roku 1409 čtyři kopy.
Jím rodina vymřela a Žernoseky koncem XV. Století prodány. Patronem žernoseckého kostela byl v letech 1398- 1402 Zbyněk Berka Honstajnský z Dubé. Později ( r. 1419 ) držel ves Vilém z Ronova, který bojoval v řadách strany pod jednou. Nedlouho potom staly se Žernoseaky, patrně koupí pánů z Hazenburku, příslušenstvím Kamýka; panstvo sídlilo na Žernosekách. V r. 1415 zapsal král Václav IV. Berně na Lovosicích a Žernosekách Vlaškovi z Kladna na Střekově; následek toho byl, že roku 1420 klášter Cellský ves postoupiti musel Rüdigerovi z Polenska.R 1589 obdržel Žernoseky na díl Viléma Kamýckého ze Lstiboře. Tento oženil se s Evou Voděradskou z Hrušova, kteréž na tvrzi Žernosekách a příslušenství věnoval. Z tohoto manželství byly synové Jan Všebor ( nar. 1590 ), Jiřík Albrecht ( nar. 1596 ), Mikuláš Kryštof a Václav, dvě dcery Anna a Ludmila. Vilém byl velký hospodář a přikoupil i Libochovany. Zemřel 1416. Po jeho smrti ujal se zboží nejstarší a zletilý syn jeho Jan Všebor ze Lstiboře. Ten častěji v zámku libochovanském přebýval. Kryštof zemřel r.1620.
Kryštof byl jediný z rodu, který svojí třetiny 1622 pozbyl. Jan odsouzen byl k manství, ostatní osvobozeni. Přes to všecko zboží zabráno a r. 1626 prodáno Vilémovi z Vřesovic a z Doubravské Hory, presidentu české komory a nejvyššímu mincmistru království českého za 65.397 kop grošů. Václav a Jiřík setrvali ve víře a odešli do exilu. R. 1631 vrátili se se Sasy a zboží se ujavše, vyváželi do Sas víno. Václav byl potom ještě ve službách švédských. Vilém z Vřesovic pak násilně prováděl rekatolisaci na svých statcích. Místo věna daroval své choti Anně, hraběnce ze Salmu svůj zámek v Libochovanech,tvrz a ves velké Žernoseky. Jediný syn z toho manželství Jan Vejkart z Vřesovic podědil všecky otcovské statky a po smrti své matky i její jmění. Ten pojal za manželku Marii Františku, rozenou z Vrtby, jejíž věno deskami na Žernoseckém zboží pojistil. Po smrti Vejkartově vdala se vdova jeho za hraběte Heissenštejna a držela Žernoseky ještě 10 let. 7. listopadu 1667 oba statky ( Žernoseky, Libochovany ) Janu Hertvigovi z Nostic za 75.000 zl. a 100 zl. klíčného a od té doby zůstaly Žernoseky v rodině Nostic-Rienecků až do převratu.
Německá škola ve Velkých Žernosekách vznikla v r. 1792; třída umístěna v obecním domě. Zvláštní školní budova vystavěna r. 1797. Na dvojtřídní rozšířena byla v r. 1874 a 3 roky poté ( 1877 ) postavena byla budova nová. Dvojtřídní zůstala až do doby přítomné, má nyní 93 dětí. Česká škola v r. 1919 zřízena a spojena r. 1928 dočasně se školou v Žalhosticích.
Kostel sv. Mikuláše v jednoduché pozdní gotice byl až do r. 1864 filiálkou farního kostela v Praskovicích. R. 1881 byl kostel přestavěn a z původní stavby zůstal asi jen spodek, který nese letopočet ( 1553- 1562 ) na portále. Původní, pravděpodobně dřevěný kostelík, připomíná se již v r. 1824, kdy odváděli králi Václavovi pololetně 9 grošů. Byl asi kryptou pánů. Většina kamenných desek je již nečitelná. Jeden z kamenů nese nápis:"Ano DOM. 1525. Tuto leží urozený pán Brzetislav z Kostelce nad Czernými lesy i tudiz nebosstik P. Petr Solensky z Kopist giz dussi pan Buh racz milostiv byti amen". Nad ní je menší deska se znakem ( půlený štít s přilbou s 2ma rohy ). Deska na podlaze kostelní lodi pána a paní ze Lstiboře, nápis má málo čitelný ( Legenda v I. díle " Litoměřicka"). Nad dveřmi sakristie na straně evangelijní jsou zazděny 4 desky kamenné, první se znakem rodiny ze Lstiboře ( štít s přilbou se zavřeným hledím na hoře), s nápisem " Vilem Kamýcký z Elstiborze", druhá se štítem a nadpisem " Anna Kaplířská z Sulevic",třetí s nadpisem Ludmila s Sedzyc", čtvrtá se znakem s nadpisem " Ladislaus Wostrovetz z Kralowitz".
Velký zvon o průměru 1 m s českým nápisem "Leta Panie 1534 ke czti chvale pana Boha k svatému Mikulassi do Zernossek tento zvon dielan za urozeného pana Wilima Kamyckého z Elstiborze od mis. T. ( patrně zvonař Tomáš z Litoměřic ), na jehož jedné straně byl relief sv. Mikuláše, na druhé straně znak dárce, byl za světové války roztaven. Také druhý zvon z roku 1863 ( o průměru 35 cm ) byl odveden.
Zámek Žernosecký vystavěn byl na místě bývalé tvrze. Pozoruhodné jsou jeho sklepy vinné, jejichž nejstarší část založena byla v době, kdy část vsi klášteru cisterciánckému ve Starém Celu v Sasku patřila, popsány jsou na str. 203, dílu I. Na světovou válku upomínají tři kameny v náspu železničním; 2 s nápisem italským, 1 polským, které zasazeny byly pracujícími válečnými zajatci. Severně od Kalvarie, kde dle pivěsti stával hrádek, jsou zbytky valů předhusitského hradiště o ploše 5 ha. ( Viz I. díl ). Marie na Hrádku viz Libochovany.
V zemském soupisu k berním z r. 1654 uvádí 19 chalupníků a 7 domkářů ( česká jména 2 Kloučkové, 2 Kulhavi, 2 Sedláčkové, Karhanka, Lhota, vávra, Králíček, Nízký, Počlinka, Kváša , Malý, Petřík, Růžička, Kuzová, Kelhovec, Holas, Bejdýsl, Pikinsovská, Bouz ). V r.1793 objevují se již jména německá, r. 1780 byly zde již 62 čísla, o půl století později jen o 2 čísla více; jedno z nich t. zv. "Červený dvůr" patřil k Zahořanům.
Česká pojmenování katastru udržela se z větší části až do dnes: Jáma , Vendula, Borky, Robotka, Stranice, Třešňovka, ) Kirschberg ), Stážiště, Holačky, Darovky, Skalka, Podhájky, U Labe.
Obyvatelstvo živí se pěstováním vína, polním hospodářstvím a ovocnářstvím. V obci jsou též lomy na opuku, výroba cementového zboží a pila. Viniční velkostatek je jedním z největších v Čechách a víno z Venduly, které za středověku i do Němec se vyváželo, prý jakostí i mělničinu předčí. V poslední době vyrábí se víno i šampaňské.
Farou náleží obec k Libochovanům. Pošta je v místě. Nádraží, nesoucí jméno obce je již na katastru žalhostickém. Přívoz spojující Velké Žernoseky s Malými jest zde od nepaměti. V místě je též přístaviště " Českosaské paroplavební společnosti".
- Kostel svatého Mikuláše
- Zámek Velké Žernoseky
- Kovárna
- Žernosecké jezero
