Počet obyvatel k 1. 1. 2013 činil 965 osob.
V obci je evidováno 20 ulic a 315 adres.
Nadmořská výska 391 m
Obcí vede silnice 61 v peáži se silnicí 101 spojující Kladno srychlostní silnicí R6 E48 .
Území obce protíná železniční trať 120 z Prahy do Kladna a Rakovníka.
Železniční stanice na území obce není.
Nejblíže obci jsou železniční stanice Kladno a Unhošť ve vzdálenosti 1,5 km ležící na trati 120 z Prahy do Rakovníka.
První písemné zprávy se datují do 14. století. Dříve se Velké Přítočno nazývalo Hořejší. V místech nynějšího rybníka stávala tvrz, která zanikla asi v 17. století. Tvrz patřívala Vladykům z Přítočna.
V roce 1705 prodal syn hraběnky ze Šternberka, Jaroslav Florián Švihovský Velké Přítočno Karlu Jáchymu Bredovi, jenž je připojil k tachlovickému panství. To od hraběte Bredy, známého tyrana českého lidu, koupila v roce 1732 Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská. Během jejího panování velkopřítočenský dvůr zaznamenal rozsáhlých změn. Byl vybudován velkokapacitní panský špejchar, který patřil (k největším hospodářským stavbám v regionu.
Po roce 1741 bylo Velké Přítočno často rabováno francouzskými a bavorskými vojsky, postupujícími po Chebské cestě (dnešní karlovarská silnice). Po více jak sedmdesáti letech vesnicí prošla také vojska ruská.
V roce 1847 připadly statky jako soukromý majetek císaři Ferdinandovi V. Dobrotivému. Po jeho smrti připadly pod správu habsburské monarchie.
28. října 1918 byl velkopřítočenský dvůr a špejchar zestátněn.
