Velká Losenice

592 11, Velká Losenice, Tel.: +420 564 565 902, obec@losenice.cz
Velká Losenice/Společnost - Velká Losenice




 
Mezi přírodními zajímavostmi nelze opomenout již zmíněný kopec Peperek, přírodní rezervace Uhlířky a Losenický potok (velice zajímavá je procházka jeho údolím z Velké Losenice do Pořežína). Velká Losenice je přístupná po cyklistických stezkách (Velkolosenický okruh, Pořežínský okruh, cyklotrasa č. 4256 aneb od Sázavy k Sázavě za K. H. Borovským), po turisticky značených cestách a autobusovou nebo železniční dopravou.
 
V obci je dále základní a mateřská škola, pošta, zdravotní středisko, informační centrum s knihovnou, hřbitov, nákupní středisko, fotbalové hřiště, kulturní dům, sportovní areál s tenisovými kurty a restaurací, hospoda U Macků, cukrárna Na Růžku a prodejna dekorativních předmětů Květinka. Ubytování nabízí penzion Selský dvůr a soukromé apartmány Dawa.
 
Po roce 2000 byl zahájen velkorysý program výstavby 65 rodinných domků v lokalitách Pod Peperkem, Na Šípech a U Pily, kde byla také vybudována průmyslová zóna.
Občané dojíždějí za prací do nedalekého Žďáru nad Sázavou, do Přibyslavi i do Havlíčkova Brodu. Mezi největší podniky působící v obci patří Zemědělské družstvo Velká Losenice, Lubomír Mach – tesařské konstrukce, Ing. Jan Souček – stavebně montážní práce. Na území obce má pobočku Rybářství Velké Meziříčí a.s. V obci dále působí několik menších podnikatelů jako truhláři, elektrikáři, kadeřnice, kosmetička, vodoinstalatér, vývařovna obědů, provádění výkopových a zemních prací a řada dalších profesí.
 
Velká Losenice patří do Svazku obcí Pod Peperkem a Svazku obcí Přibyslavska. V rámci Svazu obcí Pod Peperkem byla vbudována kompostárna na zpracování biologicky rozložitelných odpadů v Sázavě. V únoru roku 2007 se obec stala členem MAS Havlíčkův kraj, prostřednictvím které jsou zajišťovány prostředky na realizaci některých investičních akcí.
 
A jak vlastně vznikl název Velká Losenice? Nabízí se hned několik legend. Jedna praví, že název obce vznikl podle lososů v Losenickém potoce, tzv. „losí vodě“. Další se zmiňuje o výskytu losa. Zdeněk Vyhlídal ve své knize Pověsti ze Žďárska velice poutavě vypráví o dalším původu názvu obce Losenice. Autor vychází z myšlenky, že název obce je odvozen od slova losovat – házet losem. Podle pověsti měl zeman na tvrzi v Pořežíně dva syny a nevěděl, kterému z nich odkázat svůj majetek. Úkoly, které měli bratři splnit, vykonali oba stejně dobře. Přišel tedy na řadu los a ten rozhodl. A stalo se, že staršímu přála štěstěna více než mladšímu. Rozdělil tedy zeman kraj, jenž mu patřil. Jeho synové pak založili nové osady a na paměť losování je nazvali Losenicemi. Ves ve větší části panství připadla staršímu synovi a byla pojmenována Losenicí Velkou, menší část panství, úděl mladšího syna, pak Losenicí Malou.
 
Hledání původu názvu obce bylo velmi aktuální i při přípravě návrhu na obecní znak a prapor. Přibližně dvouleté snažení bylo završeno v pátek 6. června roku 2003, kdy představitelé obce slavnostně převzali v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR souhlas s užíváním obecního znaku a praporu. Autorem symbolů obce je Mgr. Jan Tejkal. Znak i prapor jsou děleny na dvě části. Tím je vyjádřen svazek dvou obcí: Velké Losenice a Pořežína. Dominatním objektem znaku i praporu je mušle, atribut sv. Jakuba Staršího (nebo také Většího). Jemu je také od nepaměti zasvěcen losenický kostel a jako poutník s holí je zachycen na zachovalé pečeti Velké Losenice z 19. století. Použité barvy: bílá, červená a modrá symbolizují českou státnost, bílá je v heraldice stříbrem, které se kdysi těžilo v oblasti Peperku. A tak se dávná minulost promítá do naší současnosti v podobě obecního znaku i ve verších lidového básníka Josefa Kamaráda o rodné Velké Losenici:
 
                                                                       Dech staletí zde stále ještě bloudí
                                                                       se vzkazy mrtvých mezi živými,
                                                                       kde jejich žití vlní se a proudí,
                                                                       ať žijí čistě, šťastně – bez viny ...

Velká Losenice byla původně hornickou osadou, zdejší horníci dobývali na Peperku stříbro. V jeho okolí směrem k Šlakhamrům a zámku Žďáru se těžil vápenec a pálilo vápno. První písemná zmínka o obci je z roku 1352, kde je již zmíněn kostel a několik stavení.
Původní název snad zněl Lossnitz (v roce 1405) či Welika Losenicze (1547). Obec byla založena ve 12. století. Původní je české obyvatelstvo, ale právě v této době sem byly přivedeni odborníci na těžení nerostných surovin. Zvláště za dob Přemyslovců a to z německých oblastí jako Horní Sasko a Durynsko. Těžilo se zde hlavně stříbro, také železná ruda a to na kopci Peperku. Z počátků vzniku osady je zřejmě i kostel sv. Jakuba Staršího z doby kolem 12. století. Poté co se vše „vytěžilo“, byli zdejší obyvatelé odkázáni na zemědělství. Až do konce 16. století byla Velká Losenice pod správou Polenské farnosti, poté se po schválení knížete Ditrichsteina osamostatnila.

  • Antonín Kolárský (19. 7. 1794 – 15. 11. 1867) – studoval bohoslovectví, založil řadu veřejných knihoven; přispíval do Lidových novin, Přítele mládeže, Krasořečníka, Koledy, Moravských novin, Slovanu. Byl knězem, publicistou, knihovníkem.
  • Josef Winkler (1865–1926) – od roku 1904 byl zdejším knězem, velice vzdělaný člověk, přispíval do časopisu Žďárský obzor, Pohoří atd., sepsal rodopis K. H. Borovského. V rodinném domě žili od nepaměti až do roku 1820 předkové Karla Havlíčka Borovského.
  • Jan Melichar (1810–1901) – lékárník, vlastenec, autor řady vlasteneckých knih. Za studií se přátelil s Tylem, Máchou, Erbenem. Melichar zůstal ve Velké Losenici jen asi dva týdny a vyrůstal ve Skutči.
  • Bambouch
  • Kostel sv. Jakuba Staršího a stará kostnice
  • Dům čp. 30
  • Tvrz Durnštejn s mlýnem (hamrem)
  • smírčí kámen z dob švédských válek
  • Čertův kámen

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz