Obec Velemín a jeho místní části leží v západní části Českého středohoří obklopen nejkrásnějšími vyhlídkami do kraje. Dominantou celého kraje je Milešovka, která je se svými 837 metry nejvyšší horou Českého středohoří. Meteorologická stanice s 19 m vysokou věží je přístupná veřejnosti.
Velemínsko je ráj turistů a cykloturistů. Jejich výlety začínají často na cyklostezce v romantickém Opárenském údolí s Hrádkem s dodnes patrnou původní silnicí. I pohled z Lovoše, vysokého 572 m, na Labe, protékající Bránou Čech, je nezapomenutelný. U obce Kletečná byl roku 1923 postaven pomník Hansi Kustlichovi, vídeňskému poslanci, který přednesl návrh na zrušení roboty. Při cestě na zříceninu hradu Ostrý se setkáme s lesem jedlých kaštanů, který je poslední rezervací svého druhu u nás. Klenotem kraje je vrch Boreč (440 m) s naučnou stezkou a se svými jámami, kde je teplota až o 16 stupňů vyšší než v okolí. Tyto rozdíly jsou nejpatrnější v zimě, kdy se jámy stávají ostrůvky jara uprostřed zimy.
Území, na kterém leží spádová obec Velemín, bylo osídleno již v mladší době kamenné (asi 3 tis.let př.n l.), o čemž svědčí nálezy kamenných nástrojů např. soubor čepelí u Borče, sekeromlatu u Velemína , kamenných sekyrek u Dobkoviček apod. V 5. - 8. stol. n.l. se zde usídlují Slované a ti dávají našim obcím česká jména (Hrušovka, Zbožná, Újezd atd.). Osídlení však bylo poměrně řídké, zvláště pak po třicetileté válce, ve které byly naše často vypáleny a zpustošeny, protože tudy procházela nepřátelská vojska do Čech. Šlechta proto povolává nové osídlence z Německa a tak dochází k silnému poněmčování našich obcí po dobu 300 let. Koncem 19. stol. sem přichází na stavbu železniční tratě několik desítek Čechů, ale více se jich pak tady usazuje po pozemkové reformě v roce 1920. Vztahy mezi Čechy a Němci byly dobré až do vzniku Henleinovy strany, kde slibům této strany o autonomii a pak i o připojení k Německu podléhá většina německého obyvatelstva. Od roku 1938 do roku 1945 byla území obcí součástí Velkoněmecké říše. Po osvobození pak byla většina německého obyvatelstva odsunuta. Do jejich opuštěných domů a statků přicházejí z vnitrozemí noví osídlenci z Čech, ze Slovenska a kolem roku 1947 i Češi z Volyně. Po roce 1949 jsou ve všech obcích zakládána Jednotná zemědělská družstva, která se postupně slučují. Noví občané se zžívají a zakládají různé společenské organizace např. Sokol, ČS Svaz žen, Sbor dobrovolných hasičů, divadelní kroužky a jiné. Ve všech obcích byly ustaveny samostatné místní národní výbory. V osmdesátých a devadesátých letech dochází ke spojování těchto místních národních výborů do současné velikosti. V roce 1990 došlo k transformaci místních národních výborů na spádovou obec Velemín.
- Kostel svatého Martina
- Šimrova lípa, památný strom (ve Velemíně, stranou hlavní silnice asi na 2/3 vzdálenosti od kostela k obecnímu úřadu)
- Socha Ecce Homo
- Tvrz Bílý Újezd
- Zámek Milešov
- Zřícenina hradu Ostrý
- Zřícenina hradu Opárno
- Pomník Hanse Kudlicha
- NPR Milešovka
- NPP Lovoš
- NPP Borečský vrch
- PR Březina