Obec provozuje obecní knihovnu,ke sportvnímu vyžití disponuje sportovním hrištěm a dalšími sportovišti.
První písemná zmínka o vsi Včelnička se nachází v rožmberském urbáři{Archiv Tábor}.Její existence je uvedena v roce 1379,kdy patřila Rožmberkům a byla součástí jejich panství spravovaném z hradu Choustníka.
. Ve II.kronice na str.95/1991 je zápis pořízený dvěma včelničskými studentkami v okresním archivu v Pelhřimově,kde se hovoří o včelničské tvrzi a jejích majitelích.Uvádí se rok 1310,za vlády Jana Lucemburského,kdy byl držitelem Svatomír.Následují pak Bláha,1360 Jan z Osečen,1398 Ježek ze Včelnice,1.pol. 15 stol. Mikeš ze Včelnice a Kuneš z Dubenky,Prokop a Jan Voslavic,pak Václav Venclík z Vrchovišt a jeho synové,dále pak 1485 Mikuláš Kunc ze Žirovnice,1601 Jindřich Konrát a 1604 Heindrich Michal..Od roku 1643 je pak už uváděn španělský šlechtic Bartoloměj de la Saga a Paradis,majitel panství černovického.Od té doby je včelničský dvůr až do parcelace v roce 1923 v držení černovické vrchnosti.
U těchto udajů není bohužel uveden pramen,ze kterého bylo čerpáno a při novém bádaní v okresním archívu v roce 2002 kronikářka za pomoci odborné pracovnice zápis o tvrzi ve Včelničce na seznamu tvrzí-stávajících i zaniklých –nenašla.
V zápisu je zaznamenána pohroma,která 20.dubna 1467 postihla Včelničku,ale nevíme za jakých okolností byla ves vypálená.Po roce 1620 muselo obyvatelstvo přijmout katolickou víru a po třicetileté válce značně klesl počet obyvatel.
Panský dvůr je nadále součástí panství černovického a užívá i půdu poddaných,kteří ze svého zboží zběhli nebo zemřeli.Tento text čerpá ze zápisu v Zemském archívu,kdy sídlí ve vsi 3 starousedlíci-Matěj Klouček,Václav Vondráček a Matěj Janů. V té době se zde usadil i nový hospodář Jan Vopršál a vdova Dorota Mosorka{Pole směrem k Bohdalínu ještě do 50.let minulého století nazývaná“Na Vopršále“,rybníky při“Zadních lukach“zvané“Mosory“a les“Mosorák“.Název „Zadní luka“uváděn i v Zemském archívu.}Dvě chalupy jsou uváděny jako pusté a v roce 1674
Další tři-Hronovská, Dvořákovská a Matějovská.Jmenováno je pět hospodařu , z nichž největší výměru má Ondřej Mosor-33
strychu (Chalupníci v té době měli 10-15 strychu )
V roce 1760 uvádí zápis opět jména starousedlých sousedu : Váňa, Vopršál,Kadleček a mlynář Jan Vodrážka.V roce 1762 přibyli tři noví osadníci : Smutný, Morava a Kadlec.
Za vlády císaře Josefa II. bylo provedeno nové měření pozemku a každý kousek pozemku dostal číslo tzv. topografické
a domy čísla domovní – Josefinský katastr z roku 1785.
- Kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého
- Kříž na poli
