Včelákov

Městys Včelákov leží na mírném návrší v nadmořské výšce 493 m. Ačkoliv první písemná zmínka pochází z roku 1349, kdy je Včelákov jmenován jako farní ves litomyšlského biskupství, původní osídlení je mnohem staršího data. Předpokládá se, že toto území využívali již Keltové k získávání železné rudy. Ves byla založena patrně v rámci kolonizační činnosti podlažického kláštera. Vznikla jako hromadná ves kolem dolů. Ve středověku se zde těžila železná a sirná ruda, měď, olovo a stříbro. Těžba a zpracování zanikly definitivně v polovině 19. století. V tomto období měla ves školu, myslivnu, lom a obyvatelstvo se živilo kromě hornictví také zemědělstvím, těžbou dřeva a domácím tkalcovstvím. Koncem 19. století zde žilo takřka 600 obyvatel.

Včelákovu i okolní krajině dominuje pozdně klasicistní kostel sv. Máří Magdaleny vybudovaný v letech 1844 - 48, který nahradil původně gotický kostel. Malířskou dekoraci provedl o století později farář J. Kohel. Další sakrální památkou je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740 s ikonograficky netradičním řešením, kdy světec drží v ruce lebku. V obci zůstala dochována i původní roubená architektura a vodní mlýn čp. 5 ve Stříteži.

Městys Včelákov tvoří ještě místní části Bystřice, Dolní Babákov, Hůrka, Příkrakov, Střítež a Vyhnánov. Bystřice vznikla v polovině 16. století jako osada pro zaměstnance hutí. Ves v romantickém zákoutí nad potokem Bystřičkou je zajímavá dochovanou původní zástavbou s řadou působivých roubených chalup. Dolní Babákov, o němž je zmínka roku 1713, je malebnou vsí s dominantou bývalého zámečku, nyní školy. Příkrakov a Vyhnánov se utvářely v polovině 16. století jako lánové vsi v členitém a lesnatém terénu, hromadná zástavba Stříteže je zasazena do mírného svahu nad potokem Ležák, jehož voda poháněla vodní mlýn. Dodnes nalezneme v jednotlivých obcích tradiční zděnou i roubenou architekturu.

• Kostel sv. Maří Magdalény na návsi
• Památník obětem 2. světové války před základní školou
• Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela