Obec Vážany nad Litavou je jedním ze 14 obcí, které dne 10.5.1995 založili Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví. V současné době sdružuje tento svazek celkem 27 obcí. Cílem tohoto sdružení je rozvoj regionu, jako úprava a značení cyklotras, publikace o regionu, různé ekologické akce.
V obci je Základní škola Vážany nad Litavou, příspěvková organizace, jejich součástí je základní škola 1. - 4. ročník, mateřská škola a školní jídelna, dále obecní knihovna včetně internetu, hřiště, dětské hřiště, tělocvična.
K technické výbavě obce patří vodovod, kanalizace, posílená elektrifikace, plynofikace obce, čistírna odpadních vod, telefon, dvě autobusové zastávky místního významu. Obec má dvě pohostinství a to pohostinství Lidový dům a pohostinství Sokolovna, dva obchody smíšeného zboží, kadeřnictví, v obci je kostel, fara, hřbitov.
Dále v obci působí Český svaz zahrádkářů, Český svaz chovatelů, TJ Vážany nad Litavou, Sbor dobrovolných hasičů.
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.
Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.
Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.
V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.
Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.
Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.
V roce 1990 postihla obec povodeň. Při této události přišla o život paní Ludmila Veverková, místní občanka. Po povodni se nad obcí postavily dva protipovodňové Poldry. Postaven přivaděč na čistírnu odpadních vod, dokončen vodovod, posílena elektrifikace obce, plynofikace obce a položen telekomunikační kabel a postavena čistírna odpadních vod.
Dne 7.5.1996 předal obci Vážany nad Litavou předseda Poslanecké sněmovny PhDr. Milan Uhde znak a prapor. Slavností svěcení proběhlo na svátek sv. Bartoloměje dne 25.8.2002.
V roce 2001 bylo faráři P. Antonínu Láníkovi uděleno čestné občanství obce Vážany nad Litavou. V roce 2003 byl Stromem roku 2003 ve Ždánickém lese a Politaví vyhlášena lípa srdčitá památný strom obce Vážany nad Litavou, stáří 200 let.
- Románsko-gotický kostel sv. Bartoloměje z 2.třetiny 13. stol.
- u hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739
- barokní Boží muka za obcí z roku 1806
- škola z roku 1830.
