Ve znaku obce jsou jednotlivé místní části symbolizované figurou měsíce, koně a stromu lípy. Jejich význam najdete poklepem na jednotlivé symboly v horní části webu. Informace o symolech najdete také zde.
První písemná zmínka o uvedených sídlech je z roku 1267 (Veselice, Suchdol) a 1378 (Vavřinec). V obci žije cca 820 obyvatel, sídlo obecního úřadu je ve Vavřinci. Obec je spravovaná 15-ti členným zastupitelstvem, v němž má své zastoupení každá z místních částí.
Z hlediska správního náleží do okresu Blansko, z hlediska dostupnosti a spádovosti je pak vázána na město Blansko - stavební úřad, odborná lékařská péče, občanská vybavenost, finanční úřad, nemocnice, v menší míře pak na město Boskovice - nemocnice.
Na území obce se nachází rozhledna Podvrší, kterou obec provozuje a jež se stala vyhledávaným turistickým cílem v turistické oblasti Moravský kras a okolí. Nadmořská výška kopce Podvrší, na němž rozhledna stojí, je 590 m n. m. Jednotlivá sídla leží na zvlněné náhorní rovině s nadmořskou výškou cca 550 m n.m. Na území obce se nachází ještě zřícenina hradu Blansko, založeného pravděpodobně v polovině 12. století, přístupná z osady Nové Dvory po cestě lemované Tereziánskou lipovou alejí. Přes území obce vede autobusová linka IDS Jihomoravského kraje č. 233 z Blanska do Sloupu. Vavřinec náleží k farnosti Sloup a Veselice se Suchdolem a Novými Dvory k farnosti Petrovice. Děti školou povinné navštěvují ZŠ Sloup a některé dojíždějí do ZŠ v Blansku. Zemědělské pozemky na území obce obhospodařuje společnost Zemspol a s. Sloup. Obec je členem DSO s názvem Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras.
Obec Vavřinec leží na zvlněné náhorní plošině v nadmořské výšce cca 550 m n m. Je tvořena místními částmi Vavřinec, Veselice, Suchdol a Nové Dvory (původně Dva dvory). Tyto dříve samostatné obce (Nové Dvory byly osada) byly v roce 1960 sloučeny v jednu obec s názvem Vavřinec. Rozloha obce, sestávající ze tří katastrálních území, činí 1223,5 ha. Na území obce stojí i zřícenina hradu Blansko (v regionu častěji používaný název Blansek), od něhož získalo později název dnešní město Blansko.
Počátky osídlení Blanenska lze klást do 1. poloviny 12. st., kdy jsou zmíněny osady Blansko a Rájec jako majetek olomouckých biskupů. Záměrné osídlování - kolonizaci - však organizoval až Bruno ze Schauenburgu po svém jmenování biskupem r. 1245. Tento muž přivedl na Moravu na 25 000 kolonistů z přelidněných německy mluvících oblastí včetně rodného Saska. Ti ve 2. polovině 13. st. zakládají na Moravě stovky nových vsí a desítky městeček. Bruno je iniciátorem výstavby několika hradů - včetně hradu Blanska. V této době jsou založeny téměř všechny okolní vsi, z nichž později mnohé zanikly (např. Neradice, Bezděčice a Podolí u Petrovic). Biskupové spravovali Blanensko prostřednictvím manů - příslušníků nižší šlechty v biskupových službách. Hospodářský růst umožňuje asi v 60. letech 13. st. výstavbu hradu na odlehlém strmém ostrohu nad Pustým žlebem.
První doložená písemná zmínka, nejen o hradu, ale i o nejbližším okolí, je Brunova listina z r. 1267. Podle této listiny k hradu patřilo městečko Blansko a majetky ve vsích Češkovice, Suchdol, Vilémovice, Veselice, Neradice, Bezděčice .... a dalších. (Těchov a Vavřinec patřily ke zboží petrovickému.) Další zmínka o Veselici a Suchdole je z roku 1318, za doby nástupu biskupa Konráda. V soupisu majetku příslušejícímu k statku blanenskému je uvedeno, že ve Veselici půdu obhospodařují Ondřej na 1,5 lánu, Fricek na 2 lánech, Žiznata na 2 lánech a Vaněk na 1 lánu. V Suchdole tehdy půdu obhospodařovali Budeč na 2 lánech a Henzlin s Franěk, každý na 1 lánu. O Vavřinci je nejstarší zmínka v Moravských zemských deskách ke dni 2.února 1378. Ten den na zasedání moravských stavů v Olomouci dal Unka z Majetína zapsat prodej petrovickému statku, tj. dvora, tří poplatných lánů, krčmy a luk s příslušenstvím, čtyř lánů v Podolí, dvou lánů ve Vavřinci a rybníku na panství Vilémovi a Elišce z Rohatce a Vítkovi z Rohrbachu a jejich dědicům.
Od r. 1396 již olomoučtí biskupové nedrží blanenské zboží pod svou přímou správou, ale pronajímají je různým šlechticům. V letech 1396 - 1416 to jsou páni z Kunštátu, pak pán Vilém Zajíc z Valdeka, jenž padl 1. listopadu 1420 na straně Zikmundově, v památné bitvě proti husitům pod Vyšehradem. Po něm získávají hrad od protivníka husitů biskupa Jana Železného rytíři ze Studnice, r. 1436 za biskupa Pavla z Miličína jeho rod. Jelikož se ještě r. 1440 na hradě schází biskup se svými many, je pověst o zničení hradu vojsky Prokopa Holého r. 1431 pouhým výmyslem. Za celou dobu existence hradu není jeho obléhání v pramenech doloženo. Krátce po roce 1440 však z neznámých důvodů dochází k zániku či opuštění hradu. Další zmínka z r. 1461 již mluví o hradu pustém. Jednou z příčin zřejmě byla ekonomická náročnost udržování rozlehlého areálu umístěného na okraji panství mimo obchodní cesty i výhodná poloha mladšího manského dvora na Novém Blansku, který byl kolem r. 1424 přeměněn na tvrz. Tato tvrz později převzala úlohu centra a stala se předchůdkyní dnešního zámku v Blansku.
Z uvedených údajů je zřejmé, že dnešní město Blansko bylo od zmíněné druhé poloviny 13. století centrem oblasti, jejíž součástí byla i Veselice, Suchdol a Nové Dvory. Vlastníkem blanenského panství byl od roku 1694 do roku 1766 rod Gellhornů. Vavřinec spadal pod panství rájecké, které bylo ve vlastnictví rodu Salmů Právě rok 1766 byl pro všechny dnešní místní části obce mezníkem. V tomto roce došlo ke spojení panství blanenského s panstvím rájeckým. Přičinil se o to hrabě Antonín ze Salmu, vlastník rájeckého panství, který panství blanenské od rodu Gellhornů koupil. Příslušníci rodu Salmů, takto zvětšené panství neustále rozvíjeli. Celá oblast se postupně stala centrem železářské výroby na Moravě, jejíž hlavní výrobní závody byly soustředěny v Blansku, Adamově a Arnoštově údolí. Výrobní závody v těchto lokalitách byly zprvu místem hutní výroby železa a litiny a postupně přešly ve výrobu strojírenskou. Po celou dobu rozvoje hutní a později strojírenské výroby byly výrobní závody zdrojem pracovních příležitostí i pro občany z Vavřince, Veselice, Suchdolu a Nových Dvorů.
Tolik v krátkosti k historii Vavřince, Veselice, Sucholu a Nových Dvorů. Není však možné nezmínit ještě jednu skutečnost. Vše výše uvedené se udávalo i na území velice zajímavého přírodního fenoménu, kterým určitě Moravský kras je. Především nedaleká propast Macocha a několik přístupných jeskyní, částečně se nacházejících i na území obce, přispívá ke skutečnosti, že tento kousek naší země je někdy od začátku 20. století, velice vyhledávanou turistickou oblastí, jak tuzemských, tak zahraničních turistů. Někde na začátku seznámení s historií obce Vavřinec byl zmíněn letopočet 1267. Na závěr budiž zmíněn ještě jeden letopočet, a to 1960. Tedy bezmála po 700 letech, do té doby samostatných obcí, jež přecházely z jednoho vlastníka na druhého, začíná v uvedeném roce jejich novodobá historie a společná samospráva.
- severní část CHKO Moravský kras nad Pustým žlebem
- zřícenina hradu Blansek
- Na území obce se dále nacházejí vstupy do Punkevní jeskyně, Kateřinské jeskyně a největšího jeskynního systému v ČR – Amatérské jeskyně.
- Na nejvyšším bodě na území obce, na kopci Podvrší stojí telekomunikační věž, která nese název podle kopce, zbudovaná v roce 2001 firmou Eurotel, která je provozovaná obcí jako rozhledna.
