Nejstarší písemnou zmínku o Vatíně máme z roku 1353, kdy 6. prosince tehdejší majitelé velkomeziříčského statku, synové Jana z Meziříčí, dali žďárskému klášteru dědičně své vsi Vatín (Baleyn), Babín a Sazomín. Tuto osadu tedy nejspíše založili páni z Meziříčí pravděpodobně po roce 1317. 1.září 1638 udělil Maxmilián z Dietrichštejna Vatínu odúmrt, ale toto právo mělo nabýt platnosti teprve roku 1670.
V roce 1717 bylo provedeno, nejspíše v nějakém sporu, popsání hranic mezi městem a naší obcí. Předchozí zápis hranic je z roku 1519. Dle gruntovní knihy z roku 1653 tu byla rychta,13 gruntů, 2 podsedky a 2 chalupy. Při nové politické organizaci v r. 1850 byla utvořena místní obec o rozloze 844 jiter s 327 obyvateli.
Prvním starostou byl zvolen Josef Dvořák. Další starostové byli: Jos. Zeman (1865), Jos. Láznička čp.12 (do 1867), Fr. Štursa čp. 5 (do 1873), Jos. Sedláček čp. 16(do 1879), Jos. Láznička čp.12 (do 1885) , Jos. Sedláček čp. 16(do 1891), Jan Sedláček čp. 18 (do 1892), Fr. Láznička čp. 15 (do 1898), Fr. Turek čp. 6 (půl roku 1898), Václav Macek čp. 4 (do 1907), Václav Růžička čp. 1 (do 1914), Fr. Láznička čp. 15 (do 1938), Čeněk Minář čp. 45 (1938-1945), Josef Vojtěch čp. 57 (část roku 1945), Josef Macek čp. 23 (do 1946), Čeněk Minář čp. 45 (do 1950), Alois Benc čp. 60 (do 1957), Blažej Straka čp. 36 (do 1964), Jaroslav Straka čp. 42 (do 1971), Jaroslav Špaček ze Sazomína čp. 28 (do 1981), předsedové občanského výboru Václav Chromý čp. 69 (do 1989), Zdeňka Kabrdová čp. 61 (do 1991), předseda občanské aktivity František Macek čp. 4 (do 1992), posledními jsou Václav Macek č.23 (do 1998) a Zdeněk Straka č.42 (od 1998).
V r. 1881 postihl obec velký požár, vyhořelo 7 selských usedlostí. V r. 1914 byly zaměřeny vlhké pozemky k melioraci , ale ta byla provedena až v r. 1926-1927. Odvodněno bylo 119 ha nákladem 373 000 Kč, na jehož úhradu byla získána 70% státní a zemědělská podpora. V letech 1927-32 řádily v obci pětkrát požáry, jimž padlo za oběť 10 domků. V r. 1928 se usneslo obecní zastupitelstvo , že obec bude připojena k vedení Západomoravských elektráren, provedení se však oddálilo, takže se poprvé svítilo 8.prosince 1933. V letech 1929-30 provedla obec s okresem přestavbu dálkové silnice Ždírec - V. Bíteš mimo obec.
Sbor dobrovolných hasičů píše svoji historii od 6.6.1889 a skladiště pro zakoupenou vozovou stříkačku bylo postaveno vedle školy r. 1904.
V obci Vatín působil Spolek divadelních ochotníků Klicpera, Venkovská omladina, Místní jednota republikánského dorostu a Osvětová beseda. Informace o divadelní činnosti ve Vatíně byly čerpány z Jednacího protokolu a Záznamní knihy o činnosti Hasičského sboru, obecní kroniky, ze záznamů o činnosti Osvětové besedy a ze vzpomínek účastníků. Spolek divadelních ochotníků Klicpera sehrál tyto představení: 17.2.1924 Kometa Hanzlíkova 27.11.1924 Žabec 25.1.1928 Komu patří ta krása 26.12.1928 Hvězda veletrhu 24.11.1929 název hry kronikář neuvádí 23.3.1930 Za roboty 26.12.1929 Tulácká krev 22.3.1931 Lešetínský kovář 7.2.1932 Volání hor 26.12.1932 Naše chaloupka 11.2.1934 Láska a milion V roce 1936 byl Spolek divadelních ochotníků Klicpera přejmenován. Divadelní činnost spolku pokračovala pod názvem Místní jednota republikánského dorostu. Místní jednota republikánského dorostu sehrála tyto představení: 7.3.1936 Legionář Lanc 6.12.1936 Zelené háje 7.3.1937 Maryša 6.3.1938 Stíny války V roce 1929 se ustanovil spolek Venkovská (katolická) omladina, který také hrál divadelní představení. Své první představení spolek Venkovská omladina sehrál v únoru 1930, název hry kronikář neuvádí. Další představení spolek Venkovská omladina sehrál 30. března 1930, název také není v kronice uveden. 10. a 15. srpna 1930 spolek Venkovská omladina společně s omladinou z více obcí, sehrál ve vesnici Jámy divadelní hru Jánošík. Venkovská omladina dále hrála: 30.11.1930 název není v kronice uveden 29.3.1931 název není v kronice uveden 3.5.1931 Opičák Anka neděle 12.1931 název není v kronice uveden 11.12.1932 název není v kronice uveden 8.12.1934 Mikuláš a čert 21.4.1935 název není v kronice uveden 28.2.1937 Kráska Šumavy V období druhé světové války divadelní činnost obou spolků pokračovala pod názvem Národní souručenství. Hrají tyto představení: rok 1942 My jdem světem s flašinetem hra se zpěvy 1942 Radostná událost vánoce 1943 Vesnický furiant Dle pamětníků se za války ještě hrály tyto hry:Tři Marie Vesnička pod lipami Začátkem roku 1945 se připravovala hra Naši furianti, pro blížící se frontu se představení již nehrálo. Na divadelní činnosti v obci Vatín se též podílel Hasičský sbor. Nacvičil a sehrál tyto představení: 30.12.1923 Ta naše Máňa 31.12.1933 Skalní ševci 24.4.1948 Paličova dcera tato hra byla hrána vícekrát 15.1.1941 je evidována žádost hasičů o povolení hry: Z českých mlýnů. Po skončení druhé světové války divadelní spolek nacvičil a sehrál tyto hry: Zelení hájové Seděla pod borovičkou 1953 Popelka Na konci padesátých let se utvořila Osvětová beseda, která navázala Na divadelní činnost v obci. Byly uvedeny tyto hry: 1961 Pan radní si neví rady, toto představení bylo poslední, které se hrálo v sále hostince „U Papáčků“. Další divadelní představení byla již uváděna na novém jevišti kulturního domu. 1.1.1962 Kamenný řád 20.1.1962 Kamenný řád 8.12.1962 Jakub Oberva 10.2.1963 Popelka 15.4.1963 název hry se nepodařilo zjistit 26.12.1963 Radúz a Mahulena, toto představení bylo poslední, které se v obci hrálo. Loutkové divadlo: Odrostlejší mládež za války sehrála několik loutkových představení pro malé děti. Přesnější záznamy však chybí. Zpracoval: Ladislav Göttler, Vatín č.p. 3, 591 01 Žďár nad Sázavou
Dále tu byl svépomocný spolek sdružení chovatelů dobytka pro případ uhynutí, místní osvětová komise a knihovní rada. Obecní knihovna byla založena již v r. 1891 a měla 222 svazků. V současné době knihovna ani divadelní spolek neexistují.
Vatín spadal do r. 1949 pod soudní okres Žďár. Současný obecní úřad a hasičská zbrojnice byl postaven v letech 1939-40. Za existence žďárského okresu po II. světové válce byl Vatín společně s dalšími 12 obcemi, integrován městem Žďár nad Sázavou. R. 1974 byla postavena nová prodejna. Nové samostatnosti nabyl r. 1990. Dalším významným datem je 25.2.2002, kdy byl naší obci udělen znak a prapor, uvedený v hlavičce těchto internetových stránek.
- Dr. Jan Samsour, president krajského soudu ve Znojmě,
- ThDr. Josef Samsour, profesor bohosloví v Brně, bratr Jana
- Jan Sedláček ředitel gymnázia v Brně
- prof. Filip Šilhánek ředitel hospodářské školy v Polné
- Jan Štursa, akademický sochař
- Boží muka
- Kaple Panny Marie Sedmibolestné - R. 1888 byla v naší obci postavena Tomášem Polachem z Velkého Meziříč kaple Panny Marie Sedmibolestné, která byla posvěcena r. 1890 biskupem drem Fr. S. Bauerem, v roce 1926 byla pokryta plechem nákladem 5000,- Kč a náves osázena stromy. Rekonstrukce kaple a přilehlé návsi s rybníkem byla provedena roku 1989.
