Vápno

První písemná zmínka je z roku 1337, ale podle různých nálezů a dalších souvislostí vzniklo mnohem dřív. Řada dokladů o osídlení tohoto území pochází i z doby laténské (4. - 1. století př. n. l.). Z této doby pocházejí i nálezy z bronzu v kombinaci se železem z okolí Chlumce nad Cidlinou, od něhož je naše obec vzdálena asi 10 km. Osídlení pokračovalo i dále v tzv. římské době (až do 4. století), kdy bylo keltské obyvatelstvo vystřídáno germánským. Po přetržce ve vývoji osídlení v době tzv. stěhování národů začíná zhruba od 5. - 6. století nová vývojová etapa, spojená s usazováním slovanského obyvatelstva, která pak plynule navazuje na raně středověké období. Pocidliní se spolu s celými severovýchodními Čechami stalo doménou silného kmene Charvátů. Je obecně přijímáno, že toto území patří do nejstaršího sídelního území Čech. Stálou dominantou i pro část okolí je kostel sv. Jiří, ležící na úbočí vyvýšeniny zvané Sušina, písemně doložený od roku 1366, a ojediněle otevřená dřevěná zvonice stojící ve stínu mohutné památné lípy. Dalším památným stromem je rozložitá hrušeň majestátně stojící v poli směrem k Malým Výklekům. Zdejší obec bývala centrem kulturního života (vč. školství již od r. 1738) pro desítku okolních obcí. Dnes tu žije asi 130 obyvatel, v 50 domech. Své služby nabízí pošta a základní škola. Její historie sahá již do roku 1738. Stará farní pamětní kniha připomíná, že v tomto roce byla zbudována škola. Za 40 let byla postavena další z dříví farního lesa a až teprve v roce 1882 byla vysvěcena škola nová. Měla pět tříd a bylo do ní toho roku zapsáno 448 dětí. Začátkem 20. století už jsou třídy čtyři a dětí kolem 150.

• Kostel svatého Jiří
• Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1766
• Dřevěná zvonice