Obec Valašská Bystřice má 2.250 obyvatel a v okrese Vsetín se řadí mezi obce střední velikosti. Svou rozlohou však patří mezi největší, zabírá území 36 km2. Spádově patří k Rožnovsku, od města Rožnova je vzdálena asi 8 km. Leží uprostřed Vsetínských vrchů v povodí říčky Bystřice, která napájí známou přehradu Bystřička. Území obce je velmi členité a hornaté, střed obce leží v nadmořské výšce 460 m, nejvyšším bodem je vrchol Tanečnice ve výšce 912 m nad mořem. Území obce je ze dvou třetin pokryto lesy a celé patří do Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Obec vznikla v polovině 17. století, její území bylo pro nepřístupnost osídleno jako jedno z posledních. Obyvatelstvo bývalo velmi chudé, živilo se obhospodařováním svažitých a kamenitých políček, pastevectvím, pracemi v lese a zpracováním dřeva. Tesaři, výrobci dřevěného nářadí, náčiní a hraček byli známí v širokém okolí i za hranicemi Moravy. Originální byla zejména výroba dřevěných hraček, jejichž povrch byl upravován okuřováním a následným rytím. V obci měli sídlo velitelé Portášů, což byli lidoví četníci, slavní ochránci valašských hor. Jejich náhrobky před kostelem jsou prohlášeny za státem chráněnou kulturní památku.
Valašská Bystřice má schválený obecní znak a prapor. Ve znaku jsou v modrém poli vyobrazeny zkřížené sekery - pantok a širočina - nad stříbrným trojvrším. Motiv zkříženého tesařského nářadí vychází z historické obecní pečeti, modrá barva symbolizuje říčku Bystřici, podle které má obec název a stříbrné trojvrší je převzato ze znaku rodu Žerotínů, zakladatelů obce.
Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1772 byl v roce 1999 opatřen novou fasádou a věží. Obecní úřad dnes sídlí v nově vystavěné budově zdravotního střediska. Obec má úplnou základní školu, do které dochází 240 žáků z obce a okolí, vybavenou novou tělocvičnou a mateřskou školu. Péči o starší a nemocné zajišťuje Charitní domov a v roce 2000 vystavěný Dům s pečovatelskou službou. Obec je vybavena vodovodem a v současné době buduje kanalizaci a čistírny odpadních vod.
Obecní zastupitelstvo usiluje o rozvoj turistického ruchu. Území obce k tomu dává dobré podmínky, jejím největším bohatstvím je krásná valašská krajina, v níž se střídají zdravé lesy s horskými pastvinami a políčky. Do této krajiny jsou citlivě vsazeny dřevěné chaloupky a hospodářské stavby. Až do konce 2. světové války žila naprostá většina obyvatel v domcích rozprostřených téměř rovnoměrně po celém území obce, po úzkých údolích, svazích i hřebenech kopců. V posledních 50 létech došlo k vysídlování samot a odlehlých části obce a soustřeďování osídlení podél hlavních vodních toků, zejména říčky Bystřice a jejího přítoku Leskoveckého potoka. Chalupy na samotách slouží z velké části rekreaci, řada z nich je však trvale obydlena doposud.
Turisté i rekreanti v obci najdou velmi dobré příležitosti pro letní i zimní turistiku včetně cykloturistiky. Téměř v centru je lyžařský areál Bůřov s umělým zasněžováním a úpravou svahu. Hezký sportovní areál Tělovýchovné jednoty Sokol Valašská Bystřice se skládá ze dvou fotbalových hřišť, tenisového kurtu a budovy šaten se 40 místy pro ubytování a sálem. V obci je dostatek restauračních a občerstvovacích zařízení nejrůznějších kategorií. Taktéž v ubytovacích kapacitách lze vybírat z nejrůznějších kategorií, ubytovat se lze i v soukromí.
Obec žije velmi bohatým kulturním a společenským životem. Valašský soubor Troják uchovává bohaté a originální folklórní tradice, dechová hudba Bystřičanka účinkuje při nejrůznějších událostech v obci i jinde. Ochotníci každoročně secvičují divadelní hry, se kterými pak objíždějí okolní obce a města. Konají se kácení máje, dožínky, poslední leče myslivců, plesy, přehlídky dechových hudeb a další. V obci je občasné kino a knihovna vybavená internetem. Byl založen muzejní spolek, jehož cílem je založení obecního muzea. Bohatou činnost vykazují hasiči, zahrádkáři, myslivecké sdružení, klub důchodců, včelaři a další.
Hospodářský život v obci je reprezentován zejména provozovnami, které zpracovávají místní surovinu - dřevo. Je zde několik pil a jeden velký výrobce dřevěných násad do nejrůznějšího nářadí - Dřevovýroba Zdeněk Śtůsek. Firma Commodum vyrábí dřevěná schodiště, zábradlí a další výrobky převážně z jehličnatého dřeva. V těchto a dalších dřevozpracujících provozovnách nalezlo pracovní příležitosti na 300 obyvatel, další si přivydělávají podomáckou výrobou hrábí, kosisk, březových metel dřevěných nádob a pod. Další pracovní příležitostí nabízí hospodaření v lesích. Zemědělství je provozováno ve třech rodinných farmách a v drobných rodinných hospodářstvích. Většina polí je řádně obhospodařována. V obci má sídlo několik drobnějších stavebních a instalatérských firem. Je zde zajištěna naprostá většina potřebných služeb od sběrny prádla k čištění až po moderní prodejny. Lékaři zajišťují čtyři ordinace a lékárna.
Obecní zastupitelstvo usiluje o zajištění co největší vybavenosti obce. V roce 2005 bylo vybudováno nákladem 42 mil. Kč centrální vytápění středu obce s využitím obnovitelných zdrojů energie. V roce byl slavnostně otevřen zrekonstruovaný Společenský dům U Pernických s divadelním sálem, restaurací a venkovním amfiteátrem. Budova slouží jako základna pro obecní spolky, jako jsou divadelní ochotnický soubor CHAOS, Sdružení důchodců, TJ Sokol - šachový oddíl a další. V jeho prostorách funguje rovněž hernička pro děti, Pro budoucí období připravuje zejména revitalizaci centra obce s opravou hřbitovní zdi, plánuje ve spolupráci s CHKO vybudovat Návštěvnické centrum ochrany přírody naproti školy, v místě bývalého koupaliště.
Máme zde čerpací stanici AH v lokalitě Leskovec. V obci doposud schází hotel. Byla dokončena první etapa rekonstrukce staré budovy obecního úřadu a probíhá rekonstrukce mateřské školy.
Ve vestibulu nové budovy zdravotního střediska je umístěno Informační centrum,. IC slouží k předávaní a zpracování informací ve třech základní oblastech: v cestovním ruchu, v podnikání a veřejném životě. Nabízí taky prodej upomínkových předmětů a propagačních materiálů o obci a okolí. V Infocenrtu můžete rovněž využít další služby, jako kopírování, kvalitní barevný laserový tisk, výroba vizitek...
(Zdroj: oficiální stránky Valašská Bystřice)
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1651. Až do zániku feudalismu přináležela k rožnovskému panství. Za třicetileté války se na tehdy ještě řídce osídleném území obce ukrývali valašští vzbouřenci a kolonizátoři. Za působení jedněch z prvních fojtů z roku Křenků se zaznamenává na svou dobu obrovský rozvoj obce. V minulosti měla obec převážně zemědělský charakter a pro svou chudobu byla známá vystěhovalectvím.
V 18. století se Valašská Bystřice stala sídlem portášů, což byl sbor Valachů určený k ochraně hranic s Uherským královstvím před pašeráky a zbojníky. O zřízení místní portášské stanice se v roce 1735 postaral otec Jiří Křenek. Portášský sbor byl zrušen v roce 1829. V roce 1779 byl ve Valašské Bystřici dostavěn a slavnostně vysvěcen kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Obec v minulosti proslula hlavně výrobou dřevěného nádobí, nářadí či hraček (zvláštností byly především hračky barvené zakuřováním - tzv. čazením - jenž Bystřičané úspěšně prodávali kromě okolí také např. v Prusku a Vídni. V roce 1848 vypukla díky velké neúrodě epidemie tyfu. Také kvůli tomu byl v tomto roce zbudován nový hřbitov, fungující do současnosti. V roce 1935 byla otevřená nová škola. Koncem druhé světové války prošla obcí fronta, 5. května 1945 byla spojenci osvobozena. V roce 1947 vzniklo družstvo Portáš, navazující na tradiční dřevozpracující průmysl.
Život Valašské Bystřice byl vždy kulturně a společensky bohatý. Kromě kulturního zařízení Domek s malým kinosálem, Sboru dobrovolných hasičů, Kroužku zahrádkářů, Sokola, Mysliveckého sdružení, knihovny, proslulého dechového orchestru Bystřičanka a divadelního sboru je známý např. místní Spolek včelařů nebo valašský soubor Troják. Důležitou součástí společenského života je i Valašskobystřický zpravodaj, vydávaný jednou za měsíc.
V roce 2009 byla v části Leskovec otevřena první bystřická benzínová čerpací stanice.
(Zdroj: Wikipedie)
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Kamenné náhrobky portášů z 18. století na hřbitově u kostela
- Kaplička na Dílech
- Památník padlým ve světových válkách
- Dřevěná zvonice na vrcholu Zvonový na Kyčerách z konce 17. století