„Stará tvrz ústrašínská ležela na jihovýchod od vsi, na západním svahu stráně, která se zdvíhá na pravém břehu potoka Vlásenice (Hejlovky) a dnes je pokryta vysokým lesem.“ (Pro zájemce poznamenávám, aby se mohli rychleji orientovat, že toto místo leží v těsné blízkosti vodojemu, který si obec vybudovala pro místní vodovod.) „Dosud je v něm patrno velmi dobře tvrziště elipsovitého půdorysu o osách 20 m a 15 m dlouhých, opevněné hlubokým příkopem a mocnými valy, patrnými zvlášť na straně východní, kde byl přístup k tvrzi z planiny nejsnazší a kde tedy opevnění musilo být nejsilnější.“
Ve velikém díle Augustina Sedláčka Hrady, zámky a tvrze IV. 188 se uvádí: „Na místě tomto lesem porostlém se nic, než základy zdí mechem zarostlé a dvě prohlubně, z nichž jedna od nějaké věže, druhá od studně pochází. Příjezd byl od jihovýchodu, neb tu jest násep na způsob sedla snížen, aby se snáze k mostu přijeti mohlo; nynější příjezd povstal zasypáním části přikopu.“ – K tomu poznamenává prof. Dobiáš: „Správnost tohoto výkladu, který přijal zčásti i Josef Soukup, Soupis památek historických a uměleckých XVIII., 283 (obr. 362 – plán a dva příčné řezy, málo spolehlivé) by bylo možno kontrolovati jen výkopy.
Snad se některý čtenář zeptá, proč nebyly dosud potřebné výkopy provedeny ani v Božejově, ani v okolních obcích. Je třeba si uvědomit, že po naší vlasti je mnoho, velmi mnoho míst, kde je třeba zásahu naších historiků a archeologů, a že jde v mnoha případech o bádání, která má veliký význam pro historii celonárodní; sem možno zařadit průzkum pražského Hradu, kde byly vykopávkami objeveny několikeré základy prastarých staveb pod chrámem svatovítským, v jeho nejbližším okolí, pod chrámem sv. Jiří i jinde, a tam všude nacházejí naši vědci doklady o nejstarší historii našeho národa a pronikají často i do oblasti oné doby, která je pro nás zahalena neproniknutelným závojem nejistoty a dohadu, které pramení v dochovaných pověstech, kde je těžko možné rozeznat, co je náznakem skutečnosti a co dílem lidské fantazie. – Stejně důležité pro archeology jsou vykopávky nejstarších lidských a slovanských sídlišť u nás a místa, kde zazářila a pak opět zhasla první civilizace u nás, to vše, co shrnujeme pod název Velkomoravská říše, se vším, co jí předcházelo, ať už jsou to stopy po starých germánských kmenech Kvádů či Gótů, či po ještě dřívějších slovanských kmenech, které podle dohadu vědců ustoupily na Moravu z Ukrajiny před postupujícími hordami Hunů někdy kolem r. 375.
- Tvrz, archeologické naleziště
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie