Ústín

Obec Ústín se v písemných pramenech poprvé objevuje v roce 1078, kdy patřila světským feudálům. Premonstrátský klášter Hradisko zde měl v té době tři podluží, postupně však nabýval další majetek, až konečně v druhé polovině 14. století získal do svého vlastnictví celou ves. V držení premonstrátů zůstal Ústín až do roku 1784, kdy v důsledku josefínských reforem byl zrušen i klášter Hradisko. Ústín, stejné jako i ostatní vesnice z klášterního panství, připadl nejprve náboženskému fondu, posléze v roce 1827 jej koupil hrabě Saint Genois a jeho vlastnictvím zůstal Ústín až do zrušení poddanství v roce 1848.
Rozparcelování tohoto dvora prováděl baron Skal z Vídně. Všichni tehdejší zaměstnanci, kteří chtěli dostali stavební parcelu a asi 3 ha pole. Tím vznikla osada u
obce zvaná Skalov po výše jmenovaném baronovi. Název Ústín - Skalov byl zrušen až po 2.světové válce. Skalov měl samostatné číslování domů až do osmdesátých let minulého letopočtu. Obce byla rozdělena do třech panství pro poddané - část patřila klášteru Hradisko, část proboštstvíu sv. Mořice v Olomouci a třetí část pánům v Čechách pod Kosířem.

Přes nepřízeň c.k. úřadů si občané v roce 1889 postavili školu, aby děti nemusely
do Těšetic. V roce 1928 se v obci vybudovala kanalizace a provedlo se vydláždění silnice ze Skalova směrem na Těšetice. V roce 1946 občané postavili pomník padlým obětem 1.a 2.světové války. Tento navrhl a sochu zhotovil akademický sochař Julius Pelikán.

Obec žila též i bohatým kulurním životem. Byli zde občané ochotní obětovat svůj čas na ochotnická představení, různé plesy. Toto bylo také dáno tím, že obec měla štěstí na řídící učitele, kteří celou obec vedli ke kultuře.Za totality se zde prakticky nic nedělo. Nyní po dezintegraci naší obce se snažíme dle možností o malou nápravu.