Katastr má výměru 1 117 ha. Počet obyvatel se pohybuje kolem 1350.
Určice jsou prastarým sídlištním místem, mnohé archeologické nálezy dokazují, že nejstarší sídliště člověka zde sahá až do období mladého paleolitu, tedy téměř před 30 000 lety. V roce 1995 byly v trase Za Koutskými humny asi 250 m severně od Určic odkryty unikátní archeologické nálezy kostrového pohřebiště z mladohradištního období – bezmála 40 hrobů. Vedle nich byly zachyceny i nejstarší stopy osídlení sahající až do 6. a 5. tisíciletí př.n.l. V katastru obce byly v minulosti nalezeny pozůstatky moře, které v mladších třetihorách přibližně před 15 miliony let zalévalo oblast Prostějovska. Lavice mladotřetihorních usazenin se nachází asi 500 m západně od obce na tzv. Zámčisku. Tato paleontologická lokalita je vyhlášena chráněným územím jako přírodní památka. Organogenní třetihorní vápence od Určic obsahují zkameněliny – otisky schránek plžů a mlžů, vápnité rourky červů, místy se vyskytují i korály, úlomky červených řas a mechovky.
První písemná zmínka o obci se váže k roku 1288, kdy papež Mikuláš IV. píše list velehradskému opatovi, v němž mu nařizuje, aby urovnal spor mezi stěžovatelem knězem Konrádem a rytířem Ctiborem z Určic. Určice byly v roce 1480 povýšeny na „městečko“ se všemi výhodami, jež z toho plynuly, do roku 1954 byly městysem.
- Josef Dvořák (1807 – 1869) - byl významný sbormistr, varhaník, hudební skladatel, operní pěvec – basista. Působil hlavně v Brně, byl také regentschorim při hlavním chrámu sv. Petra a Pavla.
- Prof. Václav Kaprál (1889 – 1947) - byl představitel meziválečné generace moravských skladatelů, hudební lyrik, pedagog, žák Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V roce 1911 založil v Králově Poli věhlasnou klavírní školu, řídil pěvecký sbor LUMÍR. V roce 1935 se stal řádným členem České akademie věd a umění. V roce 1936 získal zahraniční ocenění na Mezinárodním festivalu soudobé hudby v Barceloně, stal se profesorem brněnské konzervatoře. V roce 1946 byl zvolen prvním předsedou Syndikátu českých skladatelů.
- Ing. prof. P. Josef Konšel Dr.h.c. (1875 – 1958) - byl roku 1897 vysvěcen na kněze. V roce 1910 byl mladý kněz, inženýr povýšen na arcibiskupského lesmistra. Následně byl jmenován ředitelem Centrálního ředitelství arcibiskupských statků. Po neshodách s arcibiskupem nastoupil jako profesor lesní těžby na Vysokou školu zemědělskou a lesnickou v Brně. Postupem času byl zvolen děkanem, rektorem a prorektorem této vysoké školy. Jeho vrcholným dílem je sestavení a vydání Naučného slovníku lesnického. Mezi jeho další díla patří Nauka o lesních stanovištích(1923) a Švýcarskými lesy (1925).
- Prof. doc. PhDr. František Kopečný DrSc. (1909 – 1990) - byl jazykovědec, etymolog a dialektolog. Má mezinárodní význam, je známý a uznávaný nejen v zemích, kde se mluví slovanskými jazyky, zanechal ve vědě hlubokou stopu. Ovládal všechny evropské jazyky. První československá moderní nářeční studie, známá ve vědeckém světě i daleko za hranicemi, je kniha „ NÁŘEČÍ URČIC A OKOLÍ“, i s ukázkami a slovníkem. Napsal celou řadu vědeckých i populárně-naučných knih.
- JUDr. František Mlčoch (1875 – 1938) - byl významný reformátor nového středního i vysokého školství, byl sekčním šéfem na ministerstvu školství a národní osvěty, položil spolehlivé základy menšinovému školství v pohraničí. Působil se svým určickým spolužákem P. Josefem Konšelem při zakládání Vysoké školy zemědělské v Brně. Byl blízkým přítelem tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka.
- Ing. Hynek Mlčoch (1880 – 1964) - byl jmenován pro své znalosti a zdatnost ředitelem arcibiskupských statků a lesů se sídlem v Hukvaldech. Na Hukvaldech byl blízkým přítelem hudebního skladatele Leoše Janáčka.
- Josef Škarohlíd (1923 – 1991) - byl vynikajícím organizátorem a manažerem. Nejprve byl ředitelem Uničovských strojíren, poté ředitelem Českých loděnic v Praze, s filiálkou v Komárně. Nakonec byl generálním ředitelem trastu podniků leteckého průmyslu Aero Vodochody, Let Kunovice atd.
- Kostel svatého Jana Křtitele v severozápadní části obce
- Krucifix u silnice na Alojzov
- Krucifix na hřbitově
- Krucifix u silnice před hřbitovem
- Krucifix u kostela
- Krucifix před kostelem
- Krucifix silnice směr na Výšovice
- Socha svatého Floriána, u křižovatky silnic
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Libora u domova důchodců
- Socha svatého Libora u silnice na Výšovice