V roce 2013 bylo revitalizováno školní hřiště - vznikla betonová plocha pro basketbal, inline bruslení a skateboard, dále 50 metrová sprinterská dráha a doskočiště. Hřiště je nově oploceno a jsou instalovány předměty pro zvýšení obratnosti dětí.
V roce 2013 byla opravena část cesty k Sedlejovu, prostranství před kostelem bylo zkrášleno novou cestou z kamenných kostek ,vznikla plocha na parkování aut a nová zatravněná plocha u farní zdi. Byl postaven přístřešek pro lidi čekající na autobus. V části obce od KD k Ořechovu a k rybníku Nadýmák jsou vyměněny sodíkové žárovky za LED svítidla. Jsou nainstalovány dva informační panely. Na hřbitově je osvícen boční vchod solárním svítidlem.
Ves je poprvé uváděna v písemných pramenech r. 1355, kdy Štěpán z Březnice prodal vsi Urbanov, Nevcehle a Ořechov Bohuňkovi z Volfířova. Dále držel ves r. 1379 Jan Kadalice, po jehož smrti vdova Eliška prodala r. 1385 Urbanov a díl Volfířova svému bratru Oldřichovi z Volfířova. Mareš z Volířova prodal Urbanov a Ořechov r. 1420 Janovi z Hradce k Telči za 120 kop grošů. Od té doby náležel Urbanov k telčskému panství až do roku 1849. Za Slavatů náležely k urbanovské rychtě: Urbanov, Dyjice, Dyjička, (Dolní) Dvorce, Ořechov, Stranné, Žatec.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Urbanově 18 usedlostí a všechny zůstaly za války obsazeny. Ve vsi byli 2 láníci, 5 pololáníků, 4 čtvrtláníci a 7 domkařů s půdou.
V 18. století byla obec součástí „urbanovské rychty“ a používala její pečeť. Na pečeti o průměru 17 mm byl v pečetním poli na štítě zobrazen květinový věnec, kolem štítu rostlinné rozviliny, nad ním v opise kapitálou nápis: R. VRBANOSKA
Podle oceňovacího operátu žilo r. 1843 v Urbanově 213 obyvatel, z toho 101 mužů a 112 žen v 31 domech a 46 domácnostech. Z nich se 16 živilo zemědělstvím, 7 živnostmi a 2 obojím, vedle 21 nádeníků. Ve vsi byli 2 láníci, 4 pololáníci, 10 čtvrtláníků a 10 domkařů bez půdy. Fara měla 62 jiter půdy a 2 mlynáři po 2 jitrech. Desátky se odváděly na panství Telč a faře v místě. Z Urbanova se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče. Bylo zde 6 domů pojištěných proti ohni. Z uvedených živností zde byli 2 mlynáři, 1 švec, 2 tkalci, 1 kovář, 2 krejčí a 1 stolař.
Do r. 1849 byl Urbanov součástí panství Telč v Jihlavském kraji. Dalších 5 let podléhal politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. V letech 1855-1868 podléhal Okresnímu úřadu v Telči, dále znovu pod Okresním hejtmanstvím v Dačicích. Od r. 1919 – 1945 tamtéž. Po osvobození v roce 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci v r. 1949 připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v roce 1960 byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V r. 1976 byla pod Urbanov připojena obec Ořechov a v r. 1980 Žatec. Od r. 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy 329 ha. Živnosti: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář, 1 krejčí, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 obchodník s lahvovým pivem, 1 obuvník, 2 pekaři, 2 řezníci a uzenáři, 1 stolař. Byl zde c.k. poštovní úřad a četnická stanice. V roce 1924: Spořitelní a záloženský spolek v Urbanově, zaps. spol. s r. o., poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, živnosti: 1 hostinský, 1 kovář a podkovář, 1 kramář, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 15 hospodářských rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno r. 1938. JZD bylo založeno v 50. letech 20. stol., r. 1971 bylo sloučeno do JZD Nevcehle.
- Původní gotický kostel sv. Jana Křtilete, datum založení kolem roku 1230
- Barokní kaple sv. Barbory s presbytářem a fara s mansardovou střechou
- Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1729
- Kříž v Braňce z r. 1827
- Pomníky padlým v 1. světové válce z roku 1921 a 1923
- Pamětní kámen na trati „Na předním“ k události z roku 1862
