Zástavba horní části obce tvoří půlkruh. Zde je náves prostorná s dominantou obce, kostelem sv. Prokopa. Převládá počtem domů původních a domů postavených po r. 1945. Původní obytné budovy se štíty na náves jsou z počátku 20. století. Usedlostí jsou stavebně větší a prostornější. Stodoly usedlostí jsou prostorné, převážně z 20. a 30. let 20. století. Zachovalá byla původní obytná budova č.p. 1. Byla prodána, rozebrána a znovu postavena v osadě Klenovice.
Horní část obce prochází uvedená silnice II/193. Po pravé straně této silnice je 8 původních obytných budov ze 13 z r. 1945. Na této straně je rozsáhlá nová výstavba. Celkem 19 budov, které slouží různým účelům, převážně jako rodinné domky. Výstavbou 12 rod. Domků a dalších budov vznikla nová ulice, která tvoří spojnici mezi silnicí I/20 a II/193. Pro tuto výstavbu byly demolovány 2 usedlosti, 4 stodoly a zrušeno bylo 6 ovocných sadů. Na levé straně silnice bylo původně 14 popisných čísel. V současné době je to 12 č.p. a 8 usedlostí. Za humny těchto usedlostí je areál budov hospodářství Úněšov, sklad, ocelokolna s dílnou a garážemi, kravín a senážní věže, teletník a seník. Na kótě 530 m je po levé straně silnice asi 100 m od transformátoru, areál budov pomocných výrob statku včetně velkokapacitní bramborárny a administrativní budovy . Tato výstavba je z let 1980 až 1986.
Dolní část obce po pravé straně silnice je svažitější, zakončená potokem a rybníkem. Po pravé části silnice vznikl po demolici prostor k výstavbě prodejny potravin, administrativní budovy.
Na základě zřizovací listiny Rady ONV Plzeň sever a po usnesení plenárního zasedání ze dne 21.6.1960 vznikl k 1.7.1960 Státní statek Úněšov n.p.. V prosinci r. 1960 byla výměra statku 2024 ha z.p.. Původní fond tvořilo 11 katastrů, na nichž hospodařilo 9 hospodářství ve 12 lokalitách. Postupným přebíráním okolních JZD a Státního statku Bezvěrov v r. 1977 vzrostla výměra statku na 10719 ha z.p., na celých a 13 okrajových katastrech. Území statku v nadm. Výšce od 400 do 700 m bylo od Hracholuské přehrady až po Lukovou pod Chlumskou horou u Manětína. Statek měl 8 hospodářství s 35 provozovnami, středisko pomocné výroby, opravářské a stavební. Na 9 lokalitách byla postupně zrušená živočišná výroba. Tyto se během let staly rekreačními lokalitami. Statek měl rozsáhlý strojovýá park: 208 kolových traktorů, 29 kombajnů, 57 nákladních aut a další stroje. Zaměstnával 890 stálých pracovníků, z toho 745 dělníků a 145 THP. Státní statek Úněšov za dobu svého trvání vybudoval 8 areálů ž. v., včetně seníků a ocelokolen, 3 areály pro posklizňovou úpravu zrnin, 48 obytných budov se 178 byty. Od roku 1977 byl statek Úněšov největším zem. podnikem v okrese Plzeň sever a byl hlavním dodavatelem konzumních brambor, kterými zásoboval spotřebitele do sklizně ranných brambor. Ke skladování bylo využíváno bramborárny v Úněšově a ve Skupči. Statek byl pěstitelem a dodavatelem sadbových brambor pěstovaných na hospodářství Budeč. Výsledky hospodaření statku vyly dvakrát oceněny MZVŽ a ÚV OS. Statek měl svůj odznak. Měsíčně se po dobu 8 let vydával Úněšovský rozvoj. V letech 1972 až 1993 se zde konaly pravidelně jezdecké soutěže Zemědělských novin o Zlatou podkovu. ZV ROH provozoval letní tábor pro školní mládež v LPT Zhořec. Od r. 1987 se v Plzni pravidelně konaly plesy. K výročí 10, 15, 20 a 25 let statku se konaly slavnostní schůze. Činnost statku byla ukončena 31. prosince 1993.
- kostel svatého Prokopa (1365) – původně gotická stavba později barokně přestavěná
- dva smírčí kříže v katastru obce