Název obce (lidově Hónanov nebo Ounanov, německy Winau) je zřejmě ze staročeského "uný" nebo také "juný", což lze přeložit jako "mladý" či "čerstvý". Pojmenování obce můžeme rovněž odvodit po možném majiteli zdejšího dvora. V posledních deseti letech obec doznala významných změn. Byla vybudována kanalizace a ČOV, plynofikace, napojení obce na znojemskou úpravnu vody, biokoridory a biocentra, opraveny veškeré komunikace a opravena náves.
Únanov se nachází v nadmořské výšce 290m. Obec je součástí území, které bylo souvisle osídlováno již od doby kamenné, o čemž svědčí nález dvou koster, které ohodnotil významný archeolog František Vildomec na stáří 4000 let. Nejstarší doložená zmínka o obci ale pochází až z r. 1227, kdy český král Přemysl Otakar I. daroval dvůr v Únanově bitovskému purkrabímu Petrovi náhradou za služby, které mu poskytl při opevňování města Jemnice. Staletá historie Únanova je spojena s jedním z nejvýznamnějších rodů Království českého, pánů z Jevišovic a Kunštátu, kteří zdejší panství drželi téměř 300 let a vymřeli po meči r. 1587.
Z novodobé historie obce jsou významné dva tábory lidu. První tábor lidu se v obci konal 1.9.1918, zde se poprvé veřejně české obyvatelstvo okresu přihlásilo k samostatnosti národní, kulturní a společenské. Druhý tábor lidu 11.9.1938 se stal opětovným projevem jednotnosti českého lidu na Znojemsku proti sílícímu fašismu.
- Kostel svatého Prokopa na návrší
- Hradiště Hallstattské hradisko, archeologické naleziště
