Vsi dominuje památkově chráněný zámeček. Další výraznou budovou je statek u návsi, který je zčásti přebudován na moderní bydlení. Ve vsi se nachází se zde též jeden obchod na návsi, dětské hřiště, školka, dva hostince, veterinář, obecní úřad, obecní knihovna s přístupem na internet a malý soukromý zookoutek. V obci funguje vodovod s pitnou vodou, elektrická síť, internet a kabelová televize. V severní části obce, v klínu mezi silnicemi III/24013 k Tursku a III/2407 k Chýnovu, se nachází velkokapacitní skládka odpadu, kterou provozuje společnost REGIOS.
Na vltavském břehu se u Podmoráně, zčásti na území Žalova a zčásti na území Letek, nachází vodárna Podmoráň, což je úpravna a čerpací stanice průmyslové vody pro kladenský průmyslový areál. Přes území Úholiček vede dálkové potrubí a nedaleko skládky se nachází horní část úpravny vody.
K obci patří též zčásti zalesněné a skalnaté kopce lemující údolí Vltavy a Podmoráňského potoka. V jižní části Podmoráně se nachází vrchol kopce Stříbrníku (311, 2 m n. m.), v severní části na masivu Moráňských skal Podmoráňská vyhlídka na údolí Vltavy. Levou stranu Podmoráňského údolí protíná též údolí menšího přítoku, u nějž se nacházejí v oblasti V Sedlištích bývalé lomy, na okraji vsi přírodní divadlo Na Krakově. Místními zajímavostmi provázejí směrovky a informační tabule naučné stezky „Rozhlédni se, člověče“, vybudované roku 2013, směrovky vedou též ke Švestkovně, na Stříbrník, na Řivnáč a další místa. Na jižní straně obce byl vybudován park Švestkovna pro setkávání obyvatel obce; je tam umístěno několik prolézaček, lanový most, lanovka pro starší děti a ohniště pro společné akce. Revitalizaci obce a rozvojové projekty obec provádí prostřednictvím akční skupiny Přemyslovské střední Čechy o. p. s., přes kterou žádá o dotace na obnovu a rozvoj venkova. V obci jsou pojmenovány ulice prostými místopisnými jmény (jen jedna z ulic, Haškova, nese pojmenování po osobě), hlavní prostranství nese jméno Náves.
V obci působí výtvarný a šachový kroužek. Konají se zde pravidelně dětské či jiné karnevaly, výtvarné vánoční, velikonoční či jiné dílny, lampionové průvody, jejichž součástí bývá také divadlo pro nejmenší, svatomartinský průvod, vynášení morany, společné slavení začínajícího adventu v první adventní neděli na úholičské návsi a jarní čištění studének u příležitosti vítání jara.
Úholičky se původně jmenovaly Hoholice. Ve 14. Století byly majetkem pražské kapituly u sv. Víta. Císař Zikmund je v r. 1420 církvi zabavil a nechal je upsat Václavu z Valovic. Zdá se, že část hoholského statku náležela i pražskému purkrabství, neboť se zachoval záznam sporu Zdeňka Konopišťského a Oldřicha z Hradce o Stodůlky a Hoholice, „vsi purkrabství pražského“. Pražská kapitula nabyla opět svého jmění kolem r. 1600, ne však na dlouho. Po r. 1620 měly Úholičky podobný osud, jako mnoho dalších měst a vsí byly tehdejšímu majiteli V. Trmalovi z Toušic „pro vzpouru“ zkonfiskovány. Brzy na to koupil Úholičky císařský místodržící, kníže Karel z Lichtenštejna, který je majetkově spojil s Roztokami. Majitel roztockého zámku J. Leder prodal r. 1837 Úholičky pražskému měšťanu Martinu Novákovi. Poměry za „panování“ měšťana Nováka vešly do dějin obce. Při svém dvoře zřídil vězení, kam byli umisťováni místní provinilci, a to i za drobné přestupky - samozřejmě bez soudu. Jeho dědicové r. 1860 velkostatek prodali.
Roku 1873 majetek koupil hrabě Waldštejn. Byl prý trochu podivín, ale na rozdíl od neblaze proslulého měšťana Nováka „ze sebe nedělal žádné panstvo“, jak je zaznamenáno v obecní kronice. Vykoupil dva sousední statky, nechal je zbořit a na jejich místě založil zámecký park s řadou cenných dřevin, který je zachován dodnes. Jeho syn Zdeněk Waldštejn nabídl obci pozemek na stavbu obecné školy, místní zastupitelé však nabídku odmítli z obavy, že by se obec příliš zadlužila. V r. 1880 pronajali Waldštejnové pole a hospodářská stavení Abrahamu Steinovi, který zde založil farmu na šlechtění řepného semene. To už byl jen krok ke zlatému věku obce. V roce 1901 koupil zámek, velkostatek i polnosti agrární velkopodnikatel moderního střihu a politik Josef Wohanka (2.11. 1842 - 2.1. 1931). O 8 let později přestavěl a zrestauroval zámek, rok poté, co mu byl za velké zásluhy o rozvoj zemědělství císařem Františkem Josefem I. udělen rytířský titul. J. Wohanka byl skutečně mimořádnou osobností. Jako první v Čechách zavedl pěstování řepného semene ve velkém, na vědeckých základech a dle nejlepších zahraničních zkušeností. Založil zušlechťovací laboratoře, jednu z nich i v obci. Byl předsedou obchodní a živnostenské komory v Praze, později i jejím prezidentem. Je pohřben na Vyšehradě.
V roce 1920 převzali dvůr synové Miloš a Vladimír Wohankovi, kteří pokračovali v jeho práci. Koupili statek s polnostmi na Tursku a v Roztokách bývalou továrnu, kterou adaptovali na provoz pro čištění a uskladnění řepného semene. Řepné semeno vyvážela firma Wohanka do řady států, m.j. i do USA.
V období I. světové války, kdy Úholičky měly asi 100 čísel popisných, padlo na všech válečných frontách 20 místních občanů, mezi nimi i jeden ze synů J. Wohanky. To bylo na tak malou obec opravdu vysoké číslo.
Fungovaly zde 4 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím a řezník. Nejvýstavnější byl hostinec v čp. 2 „U Slovanské lípy“, a zejména pro pražské výletníky sloužil zájezdní hostinec „U Hlaváčků“.
Na sv. Annu L.P. 1933 došlo v Úholičkách v zatáčce u zámku k první srážce aut (nákladních) v dějinách obce.
Za první republiky bylo zřízeno v místní části zvané Krakov přírodní divadlo.
Za německé okupace, 26. 3. 1942, byl z věže obecního domku zabaven zvon se sv. Floriánem z roku 1859.
V roce 1950 byla k obci připojena část osady Podmoráň, dosud náležející k Žalovu. Místní zemědělci byli zkolektivizováni.
V 60 letech, v rámci slučování družstev i obcí, bylo ZD včleněno do gigantického JZD Rudá záře se sídlem ve Velkých Přílepech a i samotné Úholičky byly 1. dubna 1976 sloučeny se střediskovou obcí Velké Přílepy.
Za posledních 30 let klesl počet obyvatel o třetinu. Do obce nebyly investovány žádné prostředky, obec stárla a chátrala.
Po listopadu 1989 místní OF vyvolalo snahu za osamostatnění obce. Za tímto účelem bylo vypsáno i místní referendum.
Od 1. 1. 1991 existuje opět samostatná Obec Úholičky. Obecní zastupitelstvo si stanovilo jako priority výstavbu vodovodu a kanalizace, kterou se postupně podařilo realizovat. V roce 1994 byla uvedena do provozu 1. část první ekologické skládky v regionu.
- zámeček
