Tvrdkov

Při pátrání po nejstarších dějinách našich obcí je největším problémem nedostatek písemných pramenů. Takže o samotných počátcích Tvrdkova, Rudy a Mirotínka toho skutečně nevíme mnoho. Jisté však je, že založení našich tří obcí je spjato s  panstvím šumvaldským a zdejším vlivným šlechtickým rodem Bludoviců. Nedaleký Šumvald se stal sídlem tohoto rodu ve 13. století. K majetku šumvaldskému tehdy náležely na Rýmařovsku vsi Ruda, Měrotín (Mirotínek), Tvrdkov a Markov. Poslední z uvedených však obcí zanikla někdy v průběhu 16. století. Proč a za jakých okolností k tomu došlo, se můžeme jen dohadovat. Jméno „Marková“ se však do dnešních dnů dochovalo v názvu potoka a lesa pod Rudou směrem na Mirotínek.

Vznik obcí Tvrdkova, Rudy a Mirotínku je úzce spjat s mocným rodem Bludoviců a sahá do l3. století. První písemná zmínka o existenci Rudy je z roku 1348, Tvrdkova z roku 1349 a Mirotínku z roku 1381. Původní slovanské osídlení bylo postupně zahlušeno německou kolonizací, která se po "bitvě na Bílé Hoře" změnila v germanizační proces. Tento stav byl ukončen až zákonným vysídlením německého obyvatelstva v roce 1946.

Je zřejmé, že hojné české názvy místních potoků a vrchů, později přijaté německými kolonisty a poněmčené,  zcela vyvrací teorii o prastarém německém osídlení. Taktéž typicky česká jména v seznamech poddaných pánů z Miličína, uváděných ještě v roce 1536, tomu nasvědčují. Německá kolonizace našeho kraje, započatá v 16. století, byla posléze dokončena v době pobělohorské. Porážka českých vojsk  na Bílé hoře (1620), následná okupace Čech a Moravy vojsky Ferdinanda II. a vymýcení českého jazyka z úřadů, vytvořila pro německou kolonizaci ideální podmínky a proces germanizace uspíšila.

Od počátku existence obce se lidé živili zemědělstvím. Na málo výnosné půdě se pěstovalo žito, oves a len. Rozšířeno bylo i včelařství a v okolí Rudy se úspěšně těžila zlatá, stříbrná a železná ruda. V roce 1784 byla zřízena kuracie vyfařením z Horního Města. Prvý zvon pro Tvrdkov byl odlit však již r. 1601. V roce 1768 započato se stavbou kostela zasvěceného sv. Antonínu Paduánskému, ukončena roku 1776. V obci byla dědičná rychta a 35 zemědělských usedlostí. Nepřehlédnutelnými památkami, které se zachovaly je křížová cesta se 14-ti sousošímivedoucí na Křížový vrch a kostel P. Marie Sněžné z roku 1758 v Rudě. V blízkosti tvrdkovského kostela je socha P. Marie Immaculaty z roku 1848. "Polské kameny" u Mirotínku připomínají smrt polských vojáků za švédských válek.

 Zdejší kraj značně utrpěl i v období Třicetileté války, nejvíce však při sedmileté okupaci švédskými vojsky, kdy docházelo k rabování, násilnostem  i vypalování usedlostí. Na prázdných gruntech a usedlostech se od té doby usazovali již výhradně německy hovořící kolonisté, kteří se zejména v důsledku přelidňování horských oblastí „tlačili“ do níže položených – téměř liduprázdných – oblastí. Dalších několik století (do roku 1946) je již v německých rukou a je pevně spjato s živlem německým.