Směrem jižním je konfigurace terénu jen mírně zvlněná, takže při jasném počasí lze pozorovat i některé části Prahy. Severním směrem je katastr v podstatě zcela bez terénních překážek. Tím je otevřená cesta pro časté a mnohdy i velmi silné a mocné „severáky“, které již mnohokrát způsobily v obci značné škody. Naproti tomu však volný průhled směrem severním umožňuje po většinu roku nejen výhled na památnou horu Říp s kapličkou sv. Jiří na jejím vrcholu, ale při jasném počasí i na vzdálenější horizonty hraničních hor a dokonce lze dohlédnout až ke známé hoře Ještěd s rozhlednou a televizní věží na jejím vrcholu. Jihovýchodním směrem od obce je památný pahorek zvaný “Krliš“ , vzpomínaný A. Jiráskem v pověsti o Lucké válce.
Statistické údaje
Katastrální výměra: 8,97 km2
Nadmořská výška: 294 m n. m.
Počet obyvatel k 1.1.2010: 707
Katastrální území obce o celkové rozloze 897 ha je specifickou rovinatou enklávou s převážně velmi úrodnou půdou vysoké bonity. S ohledem na tuto skutečnost byla obec v minulosti i v současnosti a zřejmě bude i v budoucnosti obcí ryze zemědělskou. Ostatní činnosti byly doplňkové a pro tuto činnost obslužné. V minulosti měl dominantní postavení velkostatek řádu Křížovníků s červenou hvězdou, ale na hospodaření a rozvoji zemědělství v obci se významnou měrou podílela řada selských rodů., jejichž statky nejen sloužily svému účelu, ale byly též chloubou a ozdobou obce. Bohužel část statků zchátrala v minulém období natolik, že byla posléze dokonce stržena a zlikvidována. Zbytek, s větším či menším rozsahem poškození, se pozvolna, byť s velkým finančním nákladem, stavebně obnovuje a upravuje. Na katastru obce v rozhodující míře hospodaří, formou pronájmu, zemědělské družstvo Velké Přílepy – středisko Tursko.
Nová výstavba obce po I. světové válce byla soustředěna do samostatné obecní části tzv. „ Na parcely“. Vznikla ze samostatných rodinných, vesměs přízemních domků , které umístěním v samostatné obecní části původní architektonický ráz nenarušily. Novodobá výstavba obytných domů na místě bývalých selských statků či zahrad vyřešila z velké části problém bydlení, ale do architektury obce příliš nezapadla. To pozdější výstavba rodinných domků, hospodářského typu, je architektonicky vhodnější.
V obci je zavedena kanalizace s čistírnou odpadních vod, položen je vodovod, rozvedena kabelová televize a v zemi položené telefonní vedení s novou centrálou. Dále také dostatečný signál všech mobilních operátorů (O2, Vodafone, T-Mobile). V roce 2003 byla provedena plynofikace obce. Další rozvoj obce umožňuje schválený územní plán. Je zpracován i plán ozelenění obce, aby byla cílevědomě obnovená stromová zeleň. Kulturní a společenský život byl v minulosti poměrně bohatý. V současné době je však značně podvázán tím, že v obci chybí společenské prostory nejen pro kulturní účely, ale také pro spolkovou, osvětovou, tělovýchovnou a jinou činnost. Tento nedostatek je alespoň z části kompenzován dobrým autobusovým spojením s Prahou i přilehlými obcemi. Spolkovou činnost v současnosti úspěšně rozvíjejí sportovci a rybáři, kteří náležitě opečovávají pronajatý náveský rybník pro sportovní rybaření. Ten je oázou klidu a odpočinku.
Pokud jde o občanskou vybavenost je obec základními potřebami dobře a pravidelně zásobována. Také pohostinství je v obci přiměřeně zajištěno. Místní poštovní úřad funguje i pro obce Holubice a Kozinec. V obci je základní škola, propojená se základní školou v Holubicích, dále je samostatná mateřská škola a školní družina. Obvodní lékařka je ve Velkých Přílepech. Spádově, pokud jde o úřady, zdravotnictví atd., je obec orientována především na Prahu. Bohatá historie obce je zachycena ve starých letopisech, kronikách, či pamětních knihách.
Občanská vybavenost
škola
školka
pošta
obchod
hospoda
Dopravní dostupnost
Autobus - linka č. 316 (Dejvická - Holubice)
Podle bájí a pověstí předávaných z generace na generaci došlo ke vzniku obce v 7.století. „Toho roku dva vlastní bratři rodu Čechového, Supan a Turesk zvaní, po domluvě s pánem svým Krokem, obrátili se ke straně polední a nalezše zem ourodnou, dům dřevěný sobě a ohradu velmi širokou svým dobytkům učinili a to místo od Tureska – Tursko nazvali. Jak historie praví, byl zajisté zdejší dvůr základem Tureska“.
V letech panování knížete Neklana zajisté již Tursko stávalo, neboť dějiny vypravují, že bitva mezi vojskem knížete Neklana ,vedeným chrabrým Čestmírem Chejnovským a vojskem knížete luckého Vlatislavem roku 863 dne 10. máje svedena byla na polích turských, blíže vesnice Tursko. Radost z vítězství byla zakalena, protože v boji padl jejich vůdce Čestmír. Byl pochován na chlumu pod starým dubem a na jeho hrob nasypali velikou mohylu. Místo, kde byl Čestmír prý pochován, je u samého Turska na návrší, kde lid říká „Na Krliši“.V těch místech stál dub, jemuž říkali „Dub Silného Rytíře“. Opodál návrší, směrem jihovýchodním sluje jedno místo „Na Zabitým“, kde se údajně bitva odehrávala. Vítězné vojsko Neklana, když Čestmíra slavně pohřbilo, pak z vítězství tohoto prý se těšilo v místech, kde dosud několik domů stojí, které zvou se „Těšina“. Pověst o Lucké válce, zachycené v Kosmově kronice na konci 11.století, zpracoval Alois Jirásek v knize „Staré pověsti České“. Tato převzatá pověst je nejznámější, ale není jediná.
Archeologické nálezy na území obce Turska a jeho okolí jsou nesmírně bohaté a potvrzují, že toto území bylo již od pravěku součástí nejhustěji osídlené oblasti Čech. Bylo to zřejmě způsobeno příznivou konfigurací terénu, blízkostí Vltavy a tedy i cest dálkového obchodu, které tudy zřejmě probíhaly. Nálezy pohřebišť, ale i sídelních objektů, se koncentrovaly především v pruhu od pahorku Krliš po Těšinu, ale mohyly jsou umístěny od Ersu až po Chýnovský Háj. V budoucnosti můžeme s jistotou očekávat jak nálezy pravěkých kultur na dosud nezasažených územích v okolí, tak i možná překvapivá odhalení přispívající k poznání historického jádra obce. Nejstarší archeologické nálezy z katastru zdejší obce pocházejí z roku 1828. V té době pátral po nálezech amatérský archeolog páter Václav Krolmus. Po něm následovali a následují mnozí další.
Původně byla obec údajně zvaná Črunc, podle vladyky Črunta. Později se pojmenování spojovalo na Črunc na Turště , aby v 15.století byl podržen již jen název Tursko. Písemně doložená svědectví o existenci a rozvoji obce Tursko (původně Črunc) jsou jednoznačně spojena s dějinami jediného, ryze českého rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou v Praze, jehož zakladatelkou byla Anežka Přemyslovna. Celá ves byla součástí hospodářského zázemí řádu a řádoví kněží se zde již v nejstarších dobách podíleli na duchovní zprávě. Základem a dominantou obce je kostel svatého Martina, s přilehlým hospodářským dvorem a v obci s tzv. Křížovnickou rezidencí. Celá obec byla roku 1632 vypleněna a vypálena za třicetileté války saským vojskem. K obnově bylo přistoupeno až po utišení válečných bouří po r. 1649. Roku 1661 byl vystavěn rozlehlý komplex hospodářského dvora. V roce 1698 bylo započato s výstavbou nového kostela (vysvěcen r.1700). Obnovená „Křížovnická rezidence“ pochází v nynější podobě z roku 1725.
- Mohylník Krliš (308 m), archeologické naleziště jižně od vesnice. Místo složilo jako pohřebiště již v době bronzové (únětická kultura), vlastní mohyla pochází někdy z přelomu období halštatského a laténského. Název obce tedy může být i keltský - Cernun byl bůh s rohy.
- Pomník padlých v 1. světové válce z roku 1922, dílo E. Kodeta
- Kostel svatého Martina. Připomíná se k roku 1257, ale tento původní gotický kostel by zničen za třicetileté války roku 1637. Nynější barokní stavba pochází z let 1700 až 1706, upravován byl roku 1894.
- Barokní zájezdní hostinec, původně křižovnická rezidence z doby kolem roku 1725, vystavěný Carlem Luragem
- Okolí obce bývá ztotožňováno s tzv. Turským polem, místem legendární bitvy mezi Čechy a Lučany: Vztah této pověsti, kterou jako první zaznamenal kronikář Kosmas (in campo, qui dicitur Turzko, tj. „na poli zvaném Tursko“) a v novější době zpopularizoval Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, ke zdejším lokalitám však není historicky a archeologicky nijak doložen.
