Tip na výlet: trasa přírodou podél řeky Labe z Mělníka do Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi. Trasu lze samozřejmě jet i obráceně.
Trasa vede záměrně co nejvíce přírodou, po přírodních cestách a vede celá po rovině.
Cesta začíná v obci Brozánky a dále vede přes město Mělník, prochází obcemi Kly, Tuhaň, přes Neratovice do Mlékojed a dále do Tišic, Lobkovic, Kozlů, Kostelce nad Labem, Křenku, Borku u Dřís a končí ve městě Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.
Délka trasy je 28 km, vede po rovině a je vhodná pro všechny typy kol, nejlépe však pro trekkingová kola. Doba jízdy je cca 3,5 hodiny.
Na trase lze využít možnosti koupání: Mělník, Tišice, Borek u Dřís, Probošťské jezero - nebo rybaření: Tuhaň (MO ČRS Neratovice, Masarykova 274), Tišice (MO ČRS Mělník, Hadík 2199), Borek u Dřís.
Při návštěvě obce Tuhaň se můžeme občerstvit v restauraci a dále na naší cyklotrase odbočíme ze silnice doprava a u obchodu doleva na polní cestu. Projedeme kolem bývalého labského ramene a cestou mezi políčky se dostaneme opět k řece Labi. Po levé straně budeme míjet rozsáhlý komplex lužních lesů, které jsou v majetku města Mělníka. Tyto lesy jsou krásné především na jaře, kdy kvete dymnivka dutá, sasanka hajní a pryskyřníkokvětá, orsej jarní, křivatec žlutý, sněženka a mnoho dalších rostlin. Z významných druhů živočichů můžeme zahlédnout káně lesní, žluvu hajní, krkavce velikého a na polích poštolku obecnou a skřivana polního. V lužních lesích okolo Tuhaně je bohatá i fauna obojživelníků a především hmyzu.
Pokračujeme-li dále po trase, po levé ruce necháme průmyslovou skládku firmy Spolana Neratovice a.s. (samotnou továrnu máme jako na dlani na druhém břehu). V současné době je skládka rekultivována a postupně zalesňována. Za tímto územím míjíme Košátecký potok. Máme-li veliké štěstí a trpělivost, můžeme zahlédnout ptačí klenot a to ledňáčka, který zde celkem pravidelně hnízdí. Po staré dlážděné navigaci dojedeme k mostu, přes který se dostaneme doprava do Neratovic.
Tuhaň (osada na místě vyvýšeném, pevném, tuhém), je starodávná ves, ležící od Mělníka 7 km na jihovýchod,v nížině Polabské blízko pravého břehu labského na místě poněkud vyvýšeném a pevném, kdežto okolo je půda písčitá, sypká, málo úrodná. Na východ ode vsi je listnatý les a při něm myslivna roku 1862 nově vystavená, náležející městu Mělníku. U lesa jsou výborná luka.
Klášter Slovanský v Praze nabyl neznámým způsobem vsi Tuhaně, za niž r. 1400 vyměnil sobě od měšťana pražského Jana Seidla dvůr poplužní v Čakovicích se dvěma poplužími, s lukami, s krčmou a s kovářem. Ves Tuhaň koupena byla r. 1604 obcí Mělnickou od Jiříka Šťastného a Jana Jindřicha, bratří Vančurů z Řehnic, a připojena byla odtud k statku Přívorům Dolním, taktéž kr. věn. městu Mělníku náležejícím. Roku 1620 byla obci Mělnické pro zpouru proti králi Ferdinandovi II. též Tuhaň odňata; ale byla jí později (r. 1628) z milosti opět ponechána.
K Tuhani náleží deset domků č. 29, 31, 57, 61, 64, 72, 83, 85, 94, 76 (toto neobydlené),ležících východně odtud na písčité půdě barvy červené, odkudž tato samota nazvána je Pisky Červené. Nad nimi je stráň, vysázená vinicemi. Jinou část obce Tuhaňské činí druhá polovice osady Větrušic, která leží odtud na straně severozápadní u silnice erární, vedoucí z Prahy přes Štěpán do Mělníka. První polovice Větrušic náleží k obci Kelské. S těmito částmi (Písky a Větrušicemi.) činí Tuhaň katastrální a místní obec. Před r. 1850 náležela Tulhaň k panství kr. věn. města . Mělníka. Staveni jsou v Tuhani vystavěna ze dřeva i z kamene.
Obyvatelé zaměstnávají se orbou. Pěstují mimo obyčejné plodiny těž okurky a něco vína. Mnohá pole posázena jsou višněmi. Chov dobytka je nepatrný. Plodiny skupují obchodnici na Mělníce a v okolí. Řepa odváží se do cukrovaru u Mělníka a v Doleních Beřkovicich. Řemeslníci jsou zde tito: 2 obuvníci, 2 krejčí, řezník, 2 kováři, kolář, pokrývač, mistr zednický, 2 řemenáři; obchodníci zbožím smíšeným 2, jeden křesťan, (druhý israelita, pak jeden obchodník jižním ovocem, 3 hostince, 2 výčepy kořalky a 2 prodeje tabáku.
V novější době je zde spolek divadelních ochotníků. Tuhaň bývala při každé větší povodni ohrožena, dokud nebyl (před r. 1865) nade vsí pravý břeh Labe, kde je městský les, velikým nákladem města Mělníka upevněn. V r. 1867 a 1868 byla opět stavba jiných částí břehu n městského lesa značným nákladem města Mělníka nejprve 4000 zl, podruhé 1200 zl. provedena. O velké povodni r.1890 byla Tuhaň bez mála celá vodou obklíčena a bylo zde několik stavení poroucháno i pobořeno. Též jarní povodeň v roku 1891 na počátku měsíce března způsobila opět velikých škod. Hráze, vystavěné na ochranu obce, byly 9. března přívalem vody protrženy a na jejich místech způsobeny výmoly, z nichž některé byly přes 6 m hluboké, 60 m široké, a dlouhé až i 106 m. Pozemky u ramene řeky zaplaveny tak, že podobaly se malým jezerům, z ostatních pak odplavena veškerá prsť a na místě ní nanesen štěrk a písek až na půl metru; čímž bylo všecko osení zničeno. Též silnice, která vede z Prahy k Mělníku, byla u Tuhaně úplně podemleta.
Dle památní knihy obce Tuhaňské byl zde rychtářem Václ.Růřička v r. 1790, Jiří Jizba od r. 1816 do r. 1852, Jan Beneš představeným v r. 1852 a 1853, Jan Nový od r. 1853 do r. 1864, Václ. Švejcar dříve představeným, později obecním starostou od r.1864 do r. 1876, odtud obecní starostové Antonín Jizba do r. 1882, Jan Švejcar do r. 1890 a dosavadní starosta Václav Urban od r. 1890.
- přírodní památka Písčina u Tuhaně v k. ú. obce
