Třtěnice

První zmínka o obci Třtěnice pochází z roku 1391, kdy Albert z Radče daroval kostelu sv. Dionýsa v Chomuticích plat v Třtěnicích.

Osudy vsi jsou obtížně sledovatelné a zřejmě neměly jen jediného vlastníka. V roce 1412 byl dán plat z Třtěnic k oltáři ve farním kostele sv. Petra a Pavla v Nemojčevsi (Nemyčeves). Držitelem podacího práva však nebyl nikdo z rytířů z Radče, ale pravděpodobně Mikeš z Úlibic (takto připomínaný v roce 1407). V roce 1543 prodával Adam Karlík z Nežetic statek Lhota Šárovcova. Kupujícím byl Mikuláš Habartický z Habartic. V zápise Desk zemských je jako součást panství je krom jiného zmíněn i dvůr kmetcí v Třtěnicích. V následujícím roce byl novým majitelem Šárovcovy Lhoty Arnošt Bruknar z Brukštejna.

Část vsi Třtěnice však patřila ke tvrzi v Kovači. Okolo roku 1530 prodali bratři Hroch, Václav a Petr Bílští z Karíškova tvrz Kovač s dvorem a vsí a vše co měli v Třtěnicích, Lužanech, Chomutičkách a Robousích, Janovi Jilemnickému z Újezdce a Kounic (+ 1544). Jan pak v roce 1533 koupil od Jiřího z Černína tvrz a ves Chomutičky.

V roce 1584 byl statek Kovač Janovými vnučkami prodán. Novým majitelem se stal Jaroslav Jan Smiřický ze Smiřic (+ 1588). Ten po svém otci Jindřichovi (+ 1569) dědil Úlibice, koupené v roce 1568 od Bedřicha z Valdštejna. K Úlibicím byl připojen statek Kovač a s ním i ves Třtěnice. Po smrti bezdětných bratrů Jaroslava Jana (+ 1588) a Albrechta Vladislava (+ 1602) Smiřických, dědil všechny rodové statky jejich bratr Zikmund (+ 1608).

9. května 1607 koupil Zikmud od Jana Rudolfa Trčky z Lípy panství Kumburk s Jičínem. Ze tří Zikmundových synů nejstarší Jaroslav zemřel v roce 1611 bezdětný. Nejmladší Jindřich Jiří byl nesvéprávný a tak všechny smiřické statky byly po roce 1611 fakticky drženy Albrechtem Janem ze Smiřic, prostředním z bratrů. I když Albrecht Jan Smiřický zemřel 19. 1. 1619, přesto byl za jeho aktivní účast ve stavovském povstání jeho majetek v roce 1621 konfiskován. Většinu svých statků držel Albrecht Jan Smiřický v nedílu se svým starším na rozumu postiženým bratrem Jindřichem Jiřím.

Kontrolu nad obrovským majetkem získal Albrecht z Valdštejna, který díky příbuzenským vztahům byl císařem jmenován poručníkem nesvéprávného Jindřicha Jiřího. Ten v roce 1630 zemřel jako poslední mužský člen rodu a Albrecht z Valdštejna, již jako vévoda z Frýdlantu převzal smiřické dědictví a začlenil ho do budovaného vévodství se správním centrem a knížecí rezidencí v Jičíně. Albrecht z Valdštejna, vévoda z Frýdlantu byl po zavraždění 25. února 1634 v Chebu obviněn z velezrady a jeho majetek byl zabrán.

Panství Jičín-Kumburk-Úlibice bylo v roce 1636 postoupeno Rudolfovi sv. pánovi z Tiefenbachu (+ 1653). Po něm dědila jeho manželka Marie Anna Eliška ze Šternberka, která panství odkázala Janovi Norbertovi ze Šternberka (+ 1686). Jeho syn Jan Josef prodal v roce 1710 Jičín a kumburské panství Janovi Josefovi hraběti z Trautmannsdorfu. Trautmannsdorfové zde byli vrchnosti až do roku 1850 a majiteli velkostatku do roku 1945.

Ve Třtěnicích stojí původem barokní kaple sv. Anny, k níž byla v roce 1902 přistavěna loď.

Jméno Třtěnice je odvozeno od potoka tekoucím mezi třtím, rákosím.

• barokní kaple sv. Anny s přístupovou lipovou alejí
• sousoší Nejsvětější Trojice
• stavby lidové architektury