Obec Třemešná sousedí na severozápadě s Jindřichovem, na severovýchodě s Liptaní, na východě se Slezskými Rudolticemi a na jihu a jihozápadě s Městem Albrechtice. Od okresního města Bruntál je vzdálena 25,5 km a od krajského města Ostrava 66 km. (Zdroj: Wikipedie)
Biskup Bruno, který od roku 1245 řídil olomouckou kapitulu, začal budovat zničené slovanské osady a osidlovat je německými kolonizátory. V prostoru hlubokých lesů, rozprostírajících se mezi Biskupskou horou a řekou Osoblahou začal po roce 1247 zakládat nové osady. Přesně v kterém roce tyto osady vznikly, mezi něž patřila i Třemešná a Liptáň, není známo. Tedy rok 1251 byl asi rokem založení osad v lesní oblasti u Osoblahy. Biskup Bruno přenechal roku 1245 rytíři Helembortovi z Turmu v nově získaných lesních oblastech kolem říčky Osoblahy 50 dílců půdy (mansos) s podmínkou les vyklučit, a založit tam nové osady, kterými byly výše zmíněné osady Třemešná a Liptáň. Součásti byl i společný patronát vazala a nově vzniklých farností na zisk z hospodaření obcí. Název Třemešné pocházel asi podle jména některého vazalova úředníka.
Podle dochovaných pramenu už kolem roku 1256 musela v Třemešné fungovat farnost. Tato existovala až do husitských válek, kdy byla obec zničena (1428) a později už nebyla obnovena, což zapříčinilo, že až do roku 1784 zajišťovala liptáňská farnost zdejší duševní obrodu, Teprve kolem roku 1784 byla postavena zdejší obecní fara.
Všechny osady, uvedené v testamentu biskupa Bruna, patřící do olomouckého biskupství a ležící na jihu naši enklávy, jako i Třemešná - Renversdorf (1256), či pozdější Renfriedstorph (1267), byly založené německými kolonisty po vyklučení lesa. Tento typ zakládání nese název -lánová ves. Postup při zakládání byl tento - kolem říčky nebo potoka se po obou stranách zakládaly usedlosti bez ladu a skladu. Před pozemkovou reformou byl ke každé chalupě připojen různě dlouhý pás půdy (sáh.lán či hub), který většinou končil na okraji lesa, kde už pokračovaly obecní pozemky. Údolím probíhala různě hustá síť cest, která vedla po obou březích vodoteče. Na druhou stranu přecházela buď přes brod, nebo přes most. Doposud nebyla vytýčena žádná pevná trasa. A ten typ zástavby byl nazývám lánová ves. Podobně tomu bylo i kolem Mušlího potoka,který tvořil osu výstavby objektů. V té době neměl potok takových rozměrů a vydatnosti jako dnes. Neboť byl napájen pouze jedním pramenem. Výměra, kterou v průběhu osídlování ve 12.-14.století, kdy obec pravděpodobně vznikla a kterou každý osadník získával, se příliš neměnila a byla přibližně stejná. Byla tvořena 60 královskými jitry(2 jitra—1 joch—1.600 sáhů—57,55 arů). S vývojem hustoty osídlení, se pozemky zeštíhlovaly a stavení se řadila organizovaně kolem potoka či přístupové komunikace. Bývalý lánový charakter osad přecházel postupně na řadovou zástavbu.
V následujících letech se přes naši oblast přehnalo mnoho nepohody - nemoci, krup, sucha, neúrody a zničujících válek. Když roku 1428 husité zničili Osoblahu a Hlubčice, táhli do vnitrozemí, aby vyplenili Město Albrechtice a nedalekou Třemešnou. Osada tak zůstala celých 100 let pustá, aby ji později olomoučtí biskupové opět nechali postavit. Není známo, zda husité všechny obyvatele vyvraždili, nebo se někdo zachránil a raději před plenícími hordami utekl. Osada tak zůstala prázdná a po několika letech úplně zanikla. Historicky nejsou o osadě po dobu 100 let žádné písemné doklady. V Historii Slezska (od Dr.Wenzelidese,II.díl, str.103) lze však zjistit , že dalším držitelem osady byl loupeživý rytíř Štoss, který přebýval na hrádku Velký Taubenstein. V roce 1474 byl při nájezdech uherského krále Matyáše Korvína chycen a jeho hrádek byl zbořen. Protože loupeže a drancování pustošilo nejen osadu Třemešnou, ale i poměrně daleké okolí, bylo zabití rytíře velkou úlevou a vysvobozením. Dodnes je velkou neznámou, zda byl hrádek Velký Taubenstein stavbou typu Bergfried (s opevněnou obytnou věží) ,typický pro západní Falcko, nebo hrádkem s opevněným podhradím,typický pro Franky, jehož stavitelem byl vazal Helembort z Turmu, či jeho následovník.
Podle listiny s 3.listopadu 1535 vyplývá, že tímto dnem započalo období znovuosídlování vsi Třemešná. A že novými dosídlenci opět byli Němci, ukazuje listina, vydaná v roce 1570. Tato obsahuje seznam 39 sedláků a 25 zahradníků, kteří byli pouze německé národnosti. Odkud tito kolonisté přišli, není známo, ale podle stylu staveb domů a dialektu lze usuzovat na Durynsko, či Franky. Podle biskupské pozemkové knihy je naše obec označována jako „Czemessna“, což je asi slovanský název. Pravděpodobně tehdejší biskupský dvůr v Kroměříži a Olomouci, byl z větší části český, a proto i úředním jazykem byla čeština. Jednotlivé názvy, uváděné v knize, byly počešťovány. Nelze tedy z jistotou tvrdit, zda určitou skupinou obyvatel tvořili i Češi, nebo zda všichni osadníci byli jen Němci.
Dne 4.prosince 1786 povolil biskupský dvůr osadníkům z Třemešné využívat kopec Homoli (Hutberg) k zemědělským účelům za starou, již stanovenou daň.
V této době si obec Třemešná založila vlastní znak, který představuje sv.Sebastiána, s nápisem - Olm.Fuerst. Bischof. Kamerg. Rebersdorf Gem.Insiegel 1728 - (komorní obec olomouckého arcibiskupství-Třemešná ,znak-1728). I pozdější znak na kulatém razítku představuje sv.Sebastiána (obecní znak obce Třemešná ve Slezsku).
Podle jiného zdroje Schwoye,III.díl, byla obec Třemešná součástí Osoblažského panství a měla 217 domů, 397 rodin, 1776 lidských duší s rozlohou více jak 4OO jiter lesa a nespočtem zahrad. (pouze bez Damašku)
V dalším historickém zdroji - V díle Faustiny Ens „Údolí Opavy,“IV.svazek, 1837 je obec Třemešná-Roewersdorf, někdy i Renfriedsdorf – uvedena jako velká lidnatá farnost ležící několik mil jihozápadně od Osoblahy v nevýrazném údolí nízké vrchoviny. Na severu sousedí s Novou Třemešnou, neboli Damaškem a na jihu s Rudíkovy. Obec je protékaná málo vodnatým potokem, který pohaní 3 vodní mlýny-Scholzův, Zadní neboli Slepičí a Damašský. Je zde 293 zcela vybudovaných domů, kostel, fara, škola, hostinec a 8 krčem na pivo, víno a kořalku. Má 2.644 obyvatel katolického vyznání a tvoří společně s Damaškem jednu farnost s 1 farářem a 2 kaplany. Osadníci se živí obděláváním půdy, obchodem, přepravou zboží, zhotovováním příze a lněných výrobků a všeobecným řemeslem, mezi kterými jsou zámečníci, tkalci, řemenáři, barvíři, mlatci, sudaři, stolaři, jakož i 52 kramářů. O zdraví obyvatel se stará ranhojič a 2 porodní báby.Půda je studená a kamenitá, avšak pilnost zdejších osadníků přináší dostatek letních plodů, obilí, lnu a brambor.
Následné události
Odpoledne dne 3.července 1836 postihla obec průtrž mračen s kroupami, které způsobily obrovské škody na majetku a zemědělských plodinách. Síla krupobití byla tak veliká, že i 5 velkých oken na severní straně kostela bylo totálně rozbito ( záznam ve farní kronice)
Revoluční doba roku 1848 se v obci nijak neprojevila. Dne 3.listopadu 1850 byla uložena v cibuli věže kostela listina, která vypovídá toto : „v nepokojné době kolem roku 1848, žili jsme my, vaši prarodiče, v Třemešné v klidu a pokoji mezi kopci, daleko od světového dění, a dávali Bohu jakož i císaři vše co mu náleželo.“ Toto jsou slova radního Josefa Kretschkera na úvodu této listiny.
Pozdější kulturní a hospodářský vzrůst celé vlasti byl způsoben předpisovým školstvím, které podporovala i zdejší obecní správa. Jeho výsledky se projevily v pozdější době a měly důležitou roli nejen pro obec, ale i jeho obyvatele, jakož i jejich následovníky.
Před 100 lety (kolem roku 1835) vznikl v obci ochod s vínem, který byl svým věhlasem znám v blízkém , ale i dalekém okolí. Prodejnu založila rodina obchodníka Stephana. Obchod a sousední hostinec se stal oblíbeným místem občerstvení a ubytování hostů, kteří zavítali do Třemešné. Zde byli kvalitně obslouženi. Posledním majitelem byl svobodný Gottfried Stephan. O pohostinství se až do roku 1904 starala jeho matka(Marie Stephan, vdova po obchodníku s vínem,zemřela 17.dubna 1904 ve věku 76 .let).
V roce 1899 přistoupila obec Třemešná k výstavbě moderního zařízení-obecního vodovodu.
Protože oblast, hlavně Horní Vsi, je v letním období skoupá na vodu, hrozí její nedostatek a dlouhodobé sucho. Na severní straně obce, v tzv.Dolní Vsi, je celá řada studní, které i v době sucha jsou zdrojem dostatku nejen pitné, ale i užitkové vody. Proto sedláci z Horní Vsi sem zajíždějí, aby získali dostatek pitné vody pro sebe, ale i pro zvířata, avšak doprava v sudech a lejtách je velmi krkolomná. Proti výstavbě společného vodovodu se však postavili někteří občané Dolní Vsi, kterým vadila vzájemná rivalita a bohatství, které by se ještě vyhrotilo. Důvodem stavby byla i hrozící epidemie skvrnitého tyfu v letech 1887-92,která se na některých místech obce projevila. Se stavbou bylo spojeno i vyhledávání zdrojů a kvality, nejen pitné, ale i užitkové vody, které zajišťoval zemský kulturně technický stavební úřad v Brně. Jeho pracovník, údajný inženýr Schmidt, prozkoumal vytýčené pásmo vodních zdrojů. Voda z vodních zdrojů byla chemikem R.Ročilem analyzována a určena jako nezávadná. Protože prameny ležely na dědičném rychtářském pozemku, byly nazvány jako „Rychtářské prameny“.
Později se muselo obecní zastupitelství rozhodnout, jakou formou bude stavbu řešit a jakým způsobem získá finanční subvence zemského, či celostátního charakteru. Byla propočtena přibližná suma, která se vyšplhala na hodnotu 33.000 guldenů rakouské měny, což se rovná přibližné sumě 66.000,-Kč. Ministerstvo zemědělství přislíbilo státní subvenci o výši 11.000,-guldenů—22.000,-Kč, s výběrem dne 30.dubna 1898 ve 3 splátkách. Zemská agrární komora přislíbila obci Třemešná na stavbu vodovodu 3 následné roční splátky ve výši 5.400,-ft.—10.800,-Kč, s možnosti výběru v letech 1899-91. Zemská vláda se sídlem v Brně a její stavební výbor poskytl na stavbu subvenci o výši 14.000,-fl. ---28.000,-Kč. Po zajištění finančních prostředků na stavbu vodovodu mohlo dojít k vlastní realizaci.
Dne 27.května 1898 došlo za přítomností oblastního hejtmana Jiráska z Krnova ke kontrole všech sounáležitostí, potřebných ke stavbě. Dne 13.června 1898 bylo zemskou stavební radou obci vydáno stavební povolení na zajištění nejen pitné, ale i užitkové vody ,obci Třemešná o výtlaku 1900 m3 za 24 hod.
Dne 3.května 1898 rozhodlo obecní zastupitelství o zajištění výstavby a vyhledání stavebního dozoru ke konci roku 1898. Po dlouhých vyjednáváních s firmou Rumpál a Waldek z Vídně, byl vyčleněn jejích hlavní inženýr Adolf, který odjel do Třemešné. Ke dni 7.listopadu 1898 byla smlouva podepsána a předána firmě k realizaci. Na počátku března 1899 býla zahájena výstavba jímače a rezervoáru vody (nad Rudíkovem). Celá stavba mohla být ke dni 1.října1899 slavnostně otevřena. Trasa potrubí jde napříč obcí Třemešná až k pivovaru v Damašku, odkud je vedena odbočka do velkostatku. Na trase je konstruováno 8 výpustí, 18 požárních hydrantů,jakož i přes 100 přípojek k usedlostem.
Dne 7.června 1900 navštívil obec zemský president Josef,hrabe Thun-Hohenstein.
1905 - při příležitosti 100.výročí úmrtí spisovatele Friedricha Schillera byl vedle vchodu do kostela zasazen pamětní strom-dub a odhalena mramorová tabule s textem-„Schillerův dub, 9.května 1905.“Spisovatel Schiller se svým dílem zapsal do podvědomí celého německého národa .Charakteristický byl jeho idealismus, který nadchl široké masy. Zato mu naše malá obec vzdala hold.
Na začátku léta 1911 trpěla obec velikým suchem, vyschla voda ve většině studní a hrozil absolutní nedostatek i v obecním vodovodu. Podzim byl tedy velmi suchý.
Od poloviny března 1913 byl likvidován hřbitov u kostela a zbytek hrobů byl převážen na nový hřbitov. Hřbitov se na náklady obce změnil na park se 14 zastaveními Ježíše Krista.
- Kostel svatého Šebestiána
- Úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha
- Peážní železniční trať č. 292 Šumperk - Krnov