Topolany

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy držel díl vsi Jarohněv z Buchlovic a jeho bratři Ruprecht a Stach z Buchlovic. Po Jarohněvově smrti přešel díl Topolan i s patronátem kostela do rukou markrabího Jošta, jenž jej roku 1407 nechal zapsat jistému Zichovi z Nadachlebic.
Léta druhé světové války prožila obec poměmě klidně. Řada mladých mužů byla nasazena na práce v Německu, všichni se ve zdraví vrátili. Nepřímo se dotkl obce rok 1942 v souvislosti s Heydrichiádou. Mezi popravenými Rady starších církve pravoslavné v Praze, v jejímž chrámu se atentátníci ukrývali, byl i Jan Sonnewend, který se narodil 25.12.1880 v Topolanech, č.p.14. Jeho manželka i dcera s manželem byli popraveni v koncentračním táboře Mauthausenu.

Dramatické byly v obci poslední dny války. Někdy po 20.dubnu bylo nařízeno okresním úřadem předzásobit obyvatelstvo cukrem, který proti hotovému zaplacení měl být odebrán ve slavkovském cukrovaru, povozy vypravenými z jednotlivých obcí přivezen a obyvatelstvu rozdělen. Šest povozů z Topolan vypravených se přes nemalé potíže šťastně vrátilo.

V dalších dnech museli muži nastoupit na kopání zákopů. Od pátku 27.4. se při častých detonacích vysypalo mnoho oken. Detonace ničily objekty kasáren a letiště. V sobotu i v neděli bylo velrni pěkné počasí. Obcí procházely ustupující německé jednotky, na návsi stálo několik tanků a děl. V neděli 29.dubna - měla být v Prusích pouť , zatím tam hořela věž kostela - po poledni bylo vidět na kopečku - na Mikulášku - první sovětské vojáky. Boží muka se sochou sv. Mikuláše byla přímým zásahem zničena. Ve večemích hodinách vrcholil boj o obec. Před půlnocí byla v držení sovětských vojáků východní část obce a pomalu pokračoval jejich postup do části západní i sevemí, kde stále byli ve výhodném postavení vojáci němečtí. Postup sovětských vojáků se neobešel bez obětí. Poslední němečtí vojáci opustili obec za ranní tmy, stačili vzít s sebou několik párů koní a asi ve 4:30 hod. v pondělí 30.dubna 1945 zničili most přes Hanou u kostela. Výbuchem byl velký pískovcový kříž nedaleko mostu otočen o 45°. Z výhodného postavení západně a severně od obce byl nepřítel vytlačen až po příjezdu tanků a po jejich zásahu. V té době byly také zahájeny přípravy na stavbu mostu přes Hanou. Jeho výstavba byla dokončena 1.května.
Drama obce však vyvrcholilo v odpoledních a večerních hodinách 29.května. Obec byla ostřelována a bombardována malými bombami. V tu dobu byl zasažen kryt v domě č.p.68, byly usmrceny tři děti Kostelkovy, jejich matka těžce zraněna a několik osob lehce. Ve večemích hodinách byl smrtelně zasažen střelou v kruhu své rodiny pan Jan Hanák, č.p.92. Za neujasněných okolností přišli o život otec a syn Růžičkovi z Brna. 18.května chlapec Jan Suchomel přivedl k výbuchu pancéřovou pěst v Křižanovicích a byl jí usmrcen. Sovětští vojáci, kteří padli v bojích o obec, byli pohřbeni kolem pomníku padlých na návsi a v blízkosti pohostinství. Jejich pozůstatky byly později převezeny do Brna, jen jeden odpočívá na místním hřbitově.

V prvých dnech po osvobození byl ustaven místní národní výbor, jeho reorganizace byla provedena v srpnu. Několik rodin se odstěhovalo do pohraničí. Byly vytvořeny místní organizace politických stran, obnoven Sokol, ustaven Svaz Československé mládeže a Svaz přátel SSSR. Započalo se s přípravou dožínek, které se skutečně vydařily. Do konce roku byla sehrána 3 divadelní představení.

V dalších letech pokračovala obnova a budování obce. Byla založena organizace Československého Červeného kříže a Československý svaz žen, později i Svaz pro spolupráci s armádou - Svazarm.

Padlým občanům z Topolan a Křížanovic a padlým rudoarmějcům byly v květnu 1947 odhaleny pamětní desky na pomníku padlých na návsi.

Zemědělské strojní družstvo bylo založeno v r.1946, získalo traktor zn. Ford z UNRRY a některé stroje.

V období socializace zemědělství trvalo dosti dlouho, než v obci došlo k založení jednotného zemědělského družstva. Během r.1952 byla likvidována tři velká hospodářství, zesílena náborová kampaň a nátlak na zemědělce a tak se podařilo JZD založit. Nemělo však dlouhého trvání, rolníci se velmi brzy vrátili k dřívějšímu způsobu hospodaření. Půda likvidovaných hospodářství byla rozdělena ostatním jako nucený nájem. V r.1954 tyto nájmy končily. Řada zemědělců už nebyla schopna pro nemoc, stáří apod. opatřit svá vlastní hospodářství. Vypovídaly se nucené nájmy, národnímu výboru dávali k dispozici i půdu vlastní. Nebylo zajištěno obdělání asi 105 ha zemědělské půdy. Po dlouhých jednáních tuto půdu převzaly do užívání Československé státní statky a na zajištění polních prací dovážely pracovnice ze Slovenska.

Teprve v r.1957 se podařilo založit nové JZD, které až do 31.12.1964 hospodařilo v obci spolu se Šlechtitelským semenářským podnikem. Od 1.1.1965 byla JZD Hoštice-Herotice, Křížanovice a Topolany sloučena v jeden celek. Po několika letech vmiklo sloučení dalších družstev jedno z největších družstev na okrese se sídlem ve Švábenicích a pod označením Zemědělské obchodní družstvo Haná v poněkud pozměněné formě hospodaří dodnes.

V obci jsou dva soukromě hospodařící rolníci, řada drobných držitelů půdy - záhumenkářů, chov koní, chov psů, stolařská dílna a opravna aut. Firma ALS spol. s r.o. se zabývá zpracováním produktů kalifornských žížal.

Z 280 občanů žijících v obci je více než čtvrtina důchodců, v zemědělství pracuje méně než 10 lidí, všichni ostatní v produktivním věku jsou zaměstnáni v nejrůznějších oborech a dojíždějí denně do zaměstnání do Vyškova, někteří i do vzdálených míst a někteří i na celý týden.

Dlouhá léta a stále činnými organizacemi v obci jsou Myslivecké sdružení a Sbor dobrovolných hasičů, který v r.1993 oslavil 100 let svého trvání. Obě organizace byly štědrými podporovateli a příznivci dětí v mateřské škole. Ve funkci předsedy místního národního výboru se do r.1980 vystřídali pánové Jan Zbořil, Stanislav Koudelka, Pavel Martinásek, Jaroslav Jurda, Bořivoj Hanák, Pavel Skácel. Pod jejich vedením se uskutečnily v průběhu let různé akce: zřízení místního rozhlasu, zlepšení veřejného osvětlení, chodníky okolo domů, kanalizace v zahradách i na návsi, bezprašná silnice přes obec, úprava Lukového potoka, autobusová čekárna, hasičská zbrojnice, postavena budova pro obchod, adaptován objekt pro místní národní výbor.

Od 1.července 1980 byly Topolany sloučeny s obcí Hoštice-Herotice. V jejich národním výboru zasedali 3 zástupci z Topolan. Od 1.ledna 1986 se staly Topolany a řada dalších obcí součástí města Vyškova. Tento stav trval do r.1990, kdy téměř ve všech s Vyškovem spojených obcích byla opět zvolena jejich vlastní obecní zastupitelstva. Při volbách v uvedeném roce mohli si voliči vybrat kandidátku Sdružení nezávislých kandidátů, Československé strany lidové a Komunistické strany Československa. Ve volbách dalších byl výběr možný jen ze dvou - Nezávislí kandidáti a KDU-ČSL.

V červenci 1987 byla jednoho dne ve večemích hodinách obec překvapena bouří a následným přívalem vod z polí jihozápadně od obce. Voda zaplavila všechny části obce, náves a v několika případech vnikla i do domů.

V r.1992 se obdobná situace opakovala v květnu, červnu i červenci, ne sice v takovém rozsahu, ale voda vnikla i do studní. Na pomoc při úklidových pracích byla vyslána i jednotka armády z Bučovic s příslušnou technikou. Ještě před zahájením úklidových prací se uskutečnila jednání, při nichž se zvažovaly způsoby, jak zabránit opakování takových situací. Byl vypracován projekt tzv. Protierozních opatření v katastrálním území Topolany - PEO. Po schválení projektu následovala jeho realizace. Náklady přesáhly 2 milióny Kč, peníze zajistil Okresní úřad Vyškov, jen malou část obec. Akce spočívala v prodloužení tzv. Topolanského potoka - svodnice o několik set metrů nahoru po mímém svahu. Do této svodnice dlouhý příkop má přivádět srážkovou vodu z výše položené části katastru, čímž by se dosáhlo svedení těchto vod přímo do Hané, mimo obec. Po dokončení této akce obec doposud vodou ohrožena nebyla.

V poválečných letech se postupně odstraňovaly škody válkou způsobené, obnovovaly se zničené domy, později se podle možností prováděla modernizace bytů, úpravy a opravy domů, podstatně vzrostl počet elektrických spotřebičů, pořizovala se auta, ústřední topení atd. Do r. 1998 bylo v obci postaveno 18 nových domů, některé na místě oďklizených domů starých, 3 domy jsou ve výstavbě.

V posledních letech byly získány finanční prostředky z Programu obnovy venkova a provedeny úpravy na hřbitově a kolem kostela, značná část místních komunikací upravena na bezprašné, rekonstruována a posílena síť elektrického vedení, pro obce Hoštice-Herotice, Křížanovice a Topolany , zřízen skupinový vodovod, telefonizace obce a v r. 1999 zahájena plynofikace obce.

V dlouhé, bohaté a někdy i pohnuté historii obce Topolany je nemálo událostí a momentů stojících za zamyšlení a hodných následování. Kéž se daří současným i budoucím občanům obce Topolany pečovat nejen o pěknou obec a její rozkvět, ale i s vděčností přebírat a s láskou rozvíjet všechno, co činí život radostným, krásným a šťastným.

• František Vymazal - filozof, lingvista a spisovatel

• Kostel svatého Mikuláše je pozdně barokní kostel z roku 1761
• Pomátník padlých z 1. světové války,umístěný v parčíku na návsi byl odhalen 8. července 1923. Památník je doplněn deskou se jmény obětí 2. světové války
• Památník padlých rudoamejců, umístěný na hřbitově a odhalený 14. května 1960