Točník
267 51, Točník
Telefon:
+420 311 532 065
E-mail:
tocnik.obec@seznam.cz
Web:
http://www.tocnik-obec.com
Obec je rozdělena skalami na dvě části a to Předskalí, blíže k městu Žebráku a Záskalí, směrem na Křivoklát. K obci patří i tři polosamoty: Bradačovna (mezi Žebrákem a Točníkem), Opyš (hájovna nad vsí Točník směrem zbirožským) a Rasovna v Záhrází (směr Křivoklát).
Obec je součástí Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a nachází se v památkovém ochranném pásmu hradů. V obci za hradem Žebrákem, kde pod rybníkem V Peklích přijímá Stroupinský potok vody potoka Pekelského, dochází k přirozenému propojení lesů zbirožských s lesy hředelskými.
V obci je patrná stavební stará zástavba, která souvisí s hrady a jejich podhradím.
Jde o areály obou hradů, točnícký dvůr, starý pivovar, dva mlýny, hostinec "U Václava IV." (Kocanda zvaný), kapličku Sv. Jana Nepomuckého na návsi a několik dochovaných starých domů. Další část obce tvoří domy postavené v 19. a na počátku 20. století a novostavby.
Současný život v obci je vázán na čilý ruch turistický během "hradní sezóny", tj. od března do konce října. Tím je i určena nedílná souhra správy obce a hradů.Obec Točník si dosud udržuje svůj vesnický charakter, ačkoli se stále častěji ozývají hlasy a přímluvy k expanzi příměstské. Obec, jako součást Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a památkového pásma hradů, tvoří hráz a přirozený přechod mezi venkovským krajinným rázem a příměstskou zástavbou s průmyslovými přidálničními hnízdy. Za vsí se táhnou do tří světových stran krásné lesy bývalého loveckého hvozdu českých králů, Zbirožsko,Křivoklátsko a Berounsko.
Minulost obce je spojena s historií obou hradů a životem na nich. Původní osada vznikala postupně z mýstní stanice pod hradem Žebrákem od 2. poloviny 13.století.
Po požáru hradu Žebráku v roce 1395 za panování Václava IV. se stala osada přímou součástí nově opraveného hradu. Václav IV., jenž přesídlil na nedaleký nový hrad Točník, umožnil rozmach nově vznikající osady. V 15. a 16. století byla vybudována nebývalá kaskáda pěti rozlehlých rybníků, které dotvořily krajinnou kulisu obou hradů. K osadě přibyl dvůr, dva mlýny, rasovna, štěpnice, dvě cihelny a hostinec. To vše obklopovala lovecká obora táhnoucí se od vsi Hředle k Točníku.
Stezky od Zbiroha a Křivoklátu se spojovaly v Záskalíu Sojkova mlýna a procházely kolem pivovaru starou mýtní stanicí. Tato doba však poznamenala i vzhled hradu Žebráku, který podlehl vášnivým hledačům pověstného "václavského" pokladu a od těch dob je v troskách. Odchodem rodu Lobkowiczů z tohoto kraje přišel hrad Točník o poslední možnost přestavby. Pobyt místních obyvatel na Točníku během třicetileté války dokončil zkázu i tohoto hradu a tak správa panství točnického, pod kterou spadaly okolní obce, byla přesunuta na hrad Zbirov. Následující staletí přinesla rozmach točnickému dvoru a pivovaru, které se staly určujícími ohnisky dalšího vývoje obce. V obci se rozvíjí zemědělství, rybníkářství, sadařství, pivovarnictví, myslivost, drobná výroba, těžba dřeva a železné rudy v okolí.
Od roku 1733 se každoročně konají poutě na hrad Točník, kde jsou slouženy v nové kapli Sv. Bartoloměje slavnostní mše.19. století přineslo změnu krajiny. Jsou vypuštěny rybníky a nové louky jsou intenzivně obdělávány. Přesto dochází s rozvojem průmyslu k přesunům obyvatelstva do města Žebráku a Hořovic, které se stávají průmyslovým i středisky. Ještě za první republiky se v obci vaří výborné točnické pivo, na které se do Hostince "U Václava IV." (Kocanda) stahují lidé z okolí a podle pověsti i místní hastrman.
