V květnu 2001 bylo v Tištíně slavnostní svěcení obecních symbolů - znaku a praporu obce. Znak - v červeném štítě šikmo položená stříbrná otka se zlatou rukojetí, přes ni vzhůru postavená stříbrná radlice, ostřím doleva. Vzhled znaku vycházel z původní pečetě Tištína a symbolizuje zemědělský charakter obce. Prapor - list tvoří tři svislé pruhy, červený, bílý a červený, se šikmým žlutým pruhem procházejícím pod bílým pruhem.
Svěcení se ujal světící biskup Mons. Josef Hrdlička. Pro obec slavnostního dne se zúčastnilo mnoho hostů z okolí. Mezi významnými osobnostmi byli přítomni mimo jiné i senátor Robert Kolář, poslanec Miloslav Vlček, členové zastupitelstva Olomouckého kraje, starostové obcí Mikroregionu Němčicko. Byli přítomni také členové řádu Pavlánů, kterým v 17. století farnost Tištínská patřila. Slavnostní vzhled průvodu dodaly hanácké kroje, které tištínské mládeži zapůjčili občané Tištína i okolních vesnic.
Jako nejstarší obyvatelé naší oblasti byl zjištěn lid, který zde sídlil v době asi 2000 - 1600 let před Kristem. Pohřebiště asi 50 hrobů z doby Unětické nalezl řídící učitel Antonín Telička a mnohé jeho nálezy a vykopávky jsou dodnes uloženy v Muzeu Komenského v Přerově. Teličkovy sbírky dosáhly ve své době takové pověsti, že v r. 1911 se v Tištíně konal sjezd moravských archeologů, kterého se zúčastnili i mnozí významní evropští odborníci v archeologii. Dále počátkem roku 1999 byly na území Tištína postupně odkryty čtyři kostrové hroby. V jednom z nich ležel zemřelý netypicky: na pravém boku s rukama spojenýma před tělem. Unikátním objevem jsou dochovalé zbytky dřevěné prkenné rakve s kovovými hřeby. Nález byl datován do 11. století.
Nejstarší písemná zmínka o Tištíně je v darovací listině od Jana Lucemburského z r. 1327 a už 1390 je jmenován městečkem, později poklesl opět na ves, ale r. 1676 se opět píše jako městečko. Po II. svět. válce je tento titul zrušen a Tištín se stává obcí. Dne 22.2. 2007 byl navrácen obci titul městyse. Jméno Tištín vzniklo asi z původního Ciesczyn, dále se během let měnilo na Czistin, Czyestyn, Tyesstyn. Teprve od r. 1515 se poprvé objevuje forma Tištín. Základem jména bylo osobní jméno Částa, jehož význam byl tehdy "čakati" a postupem vývoje výslovnosti se změnilo na Číščín - po zkrácení na Čiščin a nakonec došlo k náhradě "č" v ˇ"ť" .
Na počátku 17. století, v době klidu a pokoje měl Tištín 87 domů, ale ke sklonku 30-ti leté války bylo z nich 53 pustých. Potom nastal povlovný, ale stálý vzrůst. V roce 1793 měl Tištín 82 domů a 635 obyvatel, v roce 1836 již 124 domy a 758 obyvatel. V dnešní době je to 240 domů a kolem 520 obyvatel.
- Msgre Jaroslav Hlobil (* 9. 1. 1880 v Tištíně - + 11. 10. 1947 v Uherském Brodě) - Čestný papežský komoří, Arcibiskupský rada, děkan a farář Uherskobrodský, vysoce vzdělaný a hudebně založený kněz. Od mládí velmi nadaný absolvoval slovanské gymnázium v Olomouci a dle dochovaných zpráv od primy až do oktávy s vyznamenáním. Protože rodina neoplývala finančními prostředky, na veškerá studia si vydělával. Po středoškolských studiích pokračoval na teologické fakultě v Olomouci a r. 1903 byl vysvěcen na kněze. V prvních letech byl v působištích jako kaplan. Během I. světové války byl u vojska rakousko-uherské armády jako polní kurát.
- Pavel Horák (* 1961) - Běžec - vytrvalec. Dosahuje nejlepších výsledků na vytrvaleckých tratích, zejména na trati maratónského běhu, kde patří do širší české špičky. Je mistrem republiky v maratonu ve své věkové kategorii, celkově získal desátou příčku. Zvítězil v regionálním běžeckém poháru Dlouhá míle 2004 a absolvoval více jak třicet startů v silničních bězích doma i v zahraničí. Rodák z Tištína, nyní bydlící ve Vyškově, navržen sportovcem roku v anketě "Sportovec roku města Vyškova 2004". Jeho zatím největší sportovní úspěch: mistr ČR v maratonu.
- Ivo Řezáč (* 1941) - Vytrvalostní běžec v kategorii veteránů. Od roku 1986 získal třicet titulů mistra ČSSR a ČR a vytvořil osm československých a českých rekordů na tratích od 1500 m až po hodinovku. Je trojnásobným mistrem Evropy a poslední titul získal v březnu 2007 za běh na 3000m. Ze svých úspěchů si nejvíce cení druhého místa z Olympijských her pro veterány v Austrálii za běh na 5 km v kategorii nad 60 let.
- Anežka Navrátilová-roz. Něničková (* 1. 10. 1935 v Tištíně - + 8. 12. 1998 Zlín) - Režisérka, výtvarnice kostýmů, autorka divadelních adaptací, pedagožka. Nositelka Ceny města Zlína v r.1994 za více než pětadvacetiletou práci s dětmi a mládeží v oblasti amatérského divadla. Vystudovala JAMU, hrála ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, pracovala jako odborná referentka v PKO Zlín. Od r. 1980 byla učitelkou literárně dramatického oboru Lidové školy umění ve Zlíně. Tam také vedla a režírovala dětské soubory v Malé scéně a navrhovala do inscenací kostýmy. 1993 - 1998 vedla celou Malou scénu. Je autorkou několika úspěšných divadelních adaptací.
- Kostel sv. Petra a Pavla - monumentální barokní stavba, jedna z nejhodnotnějších sakrálních staveb střední Moravy. Svou současnou podobu včetně bohatých interiérů dostal v letech 1709-1719. Areál kostela a návsi dotvářejí:
- barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1773
- kříž z roku 1760 před kostelem
- bývalá kaple
- Busta Františka Palackého
- Fara
- barokní měšťanský dům z 1. poloviny 18. století
