Obec leží v Děčínských stěnách, známých jako Českosaské Švýcarsko, ve výšce 550 m. Do správního území Tisé spadají obce Ostrov, Rájec a osada Antonínov s celkovým počtem obyvatel 957. Tisou s okolními obcemi navštíví ročně desetitisíce našich i zahraničních turistů. Jim by mělo pomoci v rozšiřování znalostí o přírodě, historii a životě našich obcí nově upravené informační středisko v budově Obecního úřadu v Tisé.
Na své cestě za hledáním nového domova se na severu Čech při stěhování národů někdy kolem roku 500 zastavila na našem území část slovanského kmene. Noví osídlenci tu našli rozsáhlé porosty tisu, proto bylo pak místo zapsáno v hraničních spisech pod pojmenováním "Tesk" - ze slovanského "tes nebo tis". Území dnešního Rájce bylo hojně porostlé vřesem, počáteční "ve vřese" se roku 1186, kdy bylo darováno řádu sv. Jana, změnilo na Raiza. Ostrov neměl dlouho své jméno. Ve starých zemských deskách se vyskytuje jako "hamr v Královském lese" (překlad), až po roce 1700 dostala nově vzniklá obec název Eiland. Rájec a Ostrov spadají pod správu Obecního úřadu v Tisé, na obecním znaku a vlajce, jež obec získala v r. 1998, jsou jako symbol tří obcí - tři větvičky tisu.
Od roku 1750 vznikají v Tisé nejprve manufakturní a později největší továrny na výrobu knoflíků. Tisá se stala kolébkou knoflíkářského průmyslu.
- Kostel sv. Anny - při silnici ve středu obce. Později barokní neorientovaná jednolodní obdélná stavba z roku 1786 s užším trojboce uzavřeným presbytářem a boční sakristií měla ještě na konci 19. století dřevěnou předsíň přestavěnou k hlavnímu průčelí. V průčelí je střední rizalit s lizénami a segmentem završené okno, boční trojúhelníková křídla, hranolová zvonice se segmentem završenými okny a zvonovou střechou. Fasáda je členěna rámci alizénovými segmentovými okny. Sakristie má plochý strop a zkosená nároží a pravoúhlá okna v kamenném ostění. Presbytář je plochostropý, připojená loď má zaoblené rohy. Interiér lodi je členěn pilastry a volutami a mušlovým dekorem a je vybaven slohově smíšenými a pozdně rokokovými a historizujícími předměty z 19. století a z. r. 1910. Na srtopě s fabionem je umístěna obraz Krista, který uzdravuje ženu. Kruchta s dřevěnou poprsnicí je nesena na pilíři. Varhany z 18.století (byly původně osazeny v kostele v Rozbělesích). V roce 1992 zabezpečil kostel mřížemi Milan Borkovec ze Žežic. V roce 1995 opravila střechu, věž a fasádu firma Obnova památek z Ústí nad Labem. V roce 1998 provedla firma Predrag Miloševič z Ústí nad Labem výmalbu. Objekt je státem chráněná kulturní památka.
- Kaple - výklenková kaplička z konce 19. Století je umístěna v ohradní zdi čp. 349. Objekt je státem chráněnou památkou - v dezolátním stavu!
- Smírčí kříž - z několika smírčích křížů zůstal zachován jediný u silnice mezi Libouchcem a jeho částí Novým Libouchcem . Pískovcový klínový kříž má z obou stran vryt letopočet 1626. Připomíná místo a čas násilné smrti potulného mastičkáře. Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.
