V obci se nacházejí známé lázně specializované zejména na choroby srdce. V areálu lázní se také nachází několik architektonicky zajímavých staveb, např. lázeňská budova s hotelem a restaurací Bečva architektů Karla Kotase a Oskara Oehlera (postaveno v letech 1931–1949) nebo vila L. Říhovského (1933–1934, architekti Elly Oehlerová a Oskar Oehler), která v současné době prochází problematickou přestavbou na byty. V nedávné minulosti zde byly otevřeny solné jeskyně vhodné pro léčbu astmatu a jiných plicních chorob.
U obce se nachází Hranický kras s veřejnosti přístupnými Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a Hranickou propastí.
(Zdroj: Wikipedie)
První zmínka o obci jménem Zbrašov pochází z roku 1328. V roce 1959 byla obec Zbrašov přejmenována na Teplice nad Bečvou. Obec leží na železniční trati Hranice na Moravě - Horní Lideč - Púchov. Lázně Teplice nad Bečvou patří mezi významné lázně v České republice. Specializují se na špičkovou kardiorehabilitaci klientů s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod.
(Zdroj: Wikipedie)
- Kaple sv. Peregrina - Kapli nechal v roce 1775 zbudovat Karel z Ditrichštejna.
- Boží muka
- Lázeňský pavilón - pavilón Galašův pramen - Dle architektonického návrhu pražského architekta Karla Kotase zrealizoval stavitel Alois Jambor.
- Kotelna se strojovnou čp. 60 -Průmyslové stavby korespondující s pozdější výstavbou poštovního a telegrafního úřadu.Funkcionalistický projekt architekta Karla Kotase z Prahy realizoval stavitel Alois Jambor z Hranic v letech 1933-1934.
- Budova bývalé pošty čp. 68 -Přízemní budova tvořící urbanistický celek se sousední kotelnou a strojovnou.Funkcionalistický projekt architekta Karla Kotase z Prahy realizoval stavitel Alois Jambor z Hranic.
- "Polednova" vila čp. 70 - Pozdněfunkcionalistická vila s mnoha romantizujícími prvky pražského architekta Karla Caivase byla vystavěna hranickým stavitelem Vladimírem Hudcem v letech 1939-1940.
- "Říhovského" vila čp. 59 -Funkcionalistická vila pražských architektů manželů Oskara a Elly Oehlerových z roku 1933-1934, vystavěná původně pro nájemce lázní Ladislava Říhovského hranickým stavitelem Aloisem Jamborem.Stavba (její původní podoba) je často považována za jeden z nejčistších příkladů funkcionalistického rodinného domu.Po znárodnění v roce 1969 sloužila budova ředitelství lázní, které ji nechalo v roce 1978 dost necitelně přestavět. Na místě původně přízemního křídla s terasou vznikla nástavba nového podlaží a k objektu byl přistavěn krytý vstup.
- Lázeňský dům Moravan čp. 47 -Dvoupatrová stavba z let 1922 - 24 je příkladem historizující produkce reprezentativního charakteru.Projektoval a stavbu realizoval Jan Rubý z Moravské Ostravy. Objekt je citlivě zasazen na terénní terase nad údolím řeky Bečvy, původně s výhledem do údolím, kterým tato řeka protéká (dnes je výhled z větší části zacloněn vzrostlými stromy).Původní pětipodlažní objekt s podkrovím sestával ze dvou oddělených pavilónů pro muže a pro ženy, které byly později propojeny jídelním traktem. V roce 1938 bylo doplněno stavitelem Ing. Františkem Noveským z Prahy funkcionalistické vstupní křídlo dle návrhu pražského architekta Karla Kotase.Poslední výraznou přestavbou prošel lázeňský dům v letech 1994-1996, kdy byly k původnímu objektu přistaveny rehabilitační bazén se zimní zahradou a prosklená vstupní hala.
- Lázeňský park -Historie budování a vytváření lázeňského parku ve svahu na levém břehu řeky Bečvy spadá do počátků 19. století, kdy je možno vypozorovat jedny z prvních záměrných snah o realizaci uceleného řešení parkové výsadby, spojené především se jménem Josefa Chotka.Další mezníky je možno klást do 70. let 19. století a dále pak do 30, let 20, století, kdy vzniká samotné jádro lázeňského parku.
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- "Sternova" vila čp. 67 - Pozdněfunkcionalistická vila pražského architekta Karla Caivase z roku 1938-1939, vystavěná pro vrchního lékaře lázní Oskara Leo Sterna stavitelem Ing. Aloisem Jamborem z Hranic.
- Lázeňský pavilón - pavilón Kropáčova pramene - Rozlehlá neoklasicistní stavba z roku 1925 je typicky lázeňskou architekturou, ukončující promenádu na nábřeží řeky Bečvy.
- Lázeňský dům, hotel a restaurace Bečva čp. 24 a 38 -Jednopatrová funkcionalistická stavba, původně otevřená kolonáda, dotvářející charakter centrální lázeňské zóny pochází z let 1935-1936 (čp. 24). Budova navazujícího hotelu (čp. 38) stavitele Aloise Jambora z Hranic je podélnou stavbou, architektonicky a urbanisticky navazující na budovu restaurace (1938-1939).Autorem původního projektu je pražský architekt Karel Kotas, přestavba kolonády do současné podoby je dílem arch. Oskara a Elly Oehlerových (1947-1948).
- Lázeňský dům Bečva čp. 23 - Šestipodlažní obdélníková stavba je realizací projektu arch. Karla Kotase z Prahy z roku 1931. V díle se prolínají zásady pozdního konstruktivismu s funkcionalismem klasicizujícího cítění.
