Telecí

Z nejstarší dochované církevní písemnosti vyplývá, že roku 1403 byla ve vsi Teleczie již větší farnost s kostelíkem. Vznik původní osady spadá patrně do století třináctého. Obyvatelstvo východních Čech se později hlásilo převážně k církvi podobojí, Jednotě bratrské, či jiným reformačním směrům. V Litomyšli sídlilo biskupství Jednoty bratrské, také první tiskárna spisů Komenského, Chelčického a další literatury, později označené jako kacířské. V období pobělohorské rekatolizace se mnoho pronásledovaných rodin uchýlilo do kopců Vysočiny. Také v Telecím byly znova osídleny dříve opuštěné grunty, přestavbou pak vznikaly čtyřstranně uzavřené dvorce s okny jen do vnitřního dvora. Rodiny tak mohly tajně dál setrvávat ve víře předků, předčítat z Písma, zpívat z kancionálů. Když v roce 1781 císař Josef II. vyhlásil Toleranční patent, velká část obyvatel se hned přihlásila k nové církvi evangelické. Postavili si i nový kostel. Gotický kostelík ze 14. stol. původně patřil nerozdělené církvi západokřesťanské, po husitských válkách byl užíván církví podobojí. V době pobělohorské připadl církvi římskokatolické a je zasvěcen sv. Maří Magdaléně. Součástí kruhového obezdění hřbitova, v jehož středu kostel stojí, je průchozí obranná zvonice. Střílnami ve zděné části se v případě ohrožení obce mohl bránit přístup ke kostelu i shromáždění farníci.

• Kostel sv. Maří Magdalény
• Evangelický kostel
• Lukasova "zpívající" lípa
• Pajkrův dub v Telecí
• Venkovská usedlost čp. 36
• Venkovská usedlost čp. 23
• Venkovská usedlost čp. 24
• Venkovská dům čp. 128
• Venkovská usedlost čp. 59
• Venkovská usedlost čp. 145
• Venkovská usedlost čp. 22
• Venkovská usedlost čp. 16
• Venkovská usedlost čp. 144
• Venkovská usedlost čp. 102
• Venkovská usedlost čp. 155
• Venkovská usedlost čp. 58
• Venkovská usedlost čp. 122
• Venkovská usedlost čp. 110
• Venkovská usedlost čp. 10
• Vodní mlýn (čp. 48) v obci na Mlýnském potoku