Tečovice

Jako rok vzniku obce se považuje rok 1141, neboť  z  tohoto roku  pochází nejstarší dochovaná písemná zpráva o tom, že Tečovice patří do přerovského arcihájenství. Obec byla ale osídlena již v paleolitu, neolitu a období kultur doby bronzové a železné. Historické prameny pak mlčí více než 150 let, až do roku 1307. V tomto roce držel samostatné panství Tečovice Buň z Tečovic, člen mocného vladyckého rodu. V Tečovicích tehdy byla tvrz, vedle které byl zbudován kostelík (pravděpodobně předchůdce kostela sv. Jakuba Většího, který je dnes rozhodně nejvýznamější historickou památkou obce).
Roku 1350 došlo ke spojení tečovického a malenovského panství. Střediskem se staly Malenovice a zatlačily tak do pozadí význam Tečovic. To mělo za následek ztrátu tvrze, jejíž zánik je datován do konce 14.století. Zajímavou postavou je zejména kněz Milíč z Tečovic, který údajně odešel do Kroměříže a je možné, že je totožný se známým kazatelem Janem Milíčem z Kroměříže. Poté Tečovice několikrát změnily majitele, několikrát byly prodány a zděděny.
11.8.1470 zde měl ležení král Jiří z Poděbrad, když se účastnil uherské války.
Rozhodnutím Heraldické komise Českého parlamentu dne 11.12.1992 získala obec vlastní znak.
Po dlouhou dobu byla naše obec součástí města Zlína. V referendu v r.1990 vyjádřili občané svou nespokojenost, hlavně se špatnou infrastrukturou obce, a od roku 1991 je obec samostatná.