Štoky

Jako pestrá stuha, neustále měnící své barvy, vine se naše hlavní dálniční trasa půvabným pruhem mírné Vysočiny, krajinou mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. Trochu stranou jejího ruchu leží hezká obec Štoky, jejíž jméno vešlo do pohnuté historie Napoleonova válečného tažení v roce 1805 proti spojeným armádám III. koalice. Od té doby uplynulo 195 let. Pod nánosem času a ve víru rušných posledních dvou století mnoho událostí upadlo v zapomenutí. Zatím co na některých místech významných bitev té doby, na příklad u Slavkova na Moravě nebo u Chlumce v severních Čechách, vyrostly četné památníky, připomínající tyto krvavé události a tisíce padlých na těchto místech, bojiště u Štoků nikdy nemělo viditelný a důstojný památník těch neznámých bojovníků, kteří zde položili své životy.
Toto bojiště stálo vždy nějak stranou zájmu, polozapomenuté historií, přestože se zde odehrálo něco, co mělo velký význam pro vývoj válečné situace v regionu Vysočiny v prosinci roku 1805. Teprve moderní historická věda se vrací opět v nesčetných bádáních a v hodnoceních archivních materiálů k těmto událostem a odkrývá tak nové poznatky i skutečnosti a znovu připomíná děje dávno minulé. Výrazem tohoto nového zájmu o historické události se stala iniciativa Československé napoleonské společnosti v Brně a Obceního úřadu obce Štoky. Péčí těchto dvou partnerů byl vybudován nový, krásný a důstojný památník na bojisti u Štoků, který se stává dominantou celé okolní krajiny a poutá pozornost všech, kteří cestují po silnici z Jihlavy do Havlíčkova Brodu nebo opačně. Tento památník je umístěn u této silnice, mezi obcí Zvonějov a Štoky. Jeho slavnostní odhalení bylo provedeno v sobotu dopoledne dne 1. července 2000.
Památník je věnován k uctění památky padlých v bojích, které se v těchto místech odehrávaly ve dnech 2.- 5. prosince 1805.
Nově vybudovaným památníkem tak splácíme dlouholetý dluh památce padlým. Vytvoříme novou, každoroční tradici, přátelského a pietního setkání na těchto místech, vyjádřenou vzpomínkou na padlé a položením věnců k památníku, vždy ve výroční den jeho odhalení. a památník sám budiž věčnou připomínkou nejen pro historiky, ale pro všechny občany bez rozdílu, že máme ctít to, co bylo v naší minulosti, slušně se chovat k této památce v přítomnosti a zachovávat ji do budoucnosti.