Štěchovicemi protéká řeka Vltava. Obě strany Vltavy spojuje Most Dr. Edvarda Beneše, sloužící pro automobilovou dopravu. Ve Štěchovicích se nachází také secesní Kostel svatého Jana Nepomuckého s farou. V obci se do Vltavy vlévá říčka Kocába, kolem níž je mnoho trampských osad a krásná příroda. Štěchovice jsou s Prahou spojeny okresní silnicí vedoucí souběžně s rychlostní silnicí Praha-Příbram, sítí autobusových linek příměstské dopravy a také dálkovými linkami do jižních Čech.
Na území Štěchovic jsou na Vltavě dvě přehrady: Štěchovická nedaleko vlastních Štěchovic (její vzdutí zatopilo někdejší Svatojánské proudy) a Slapská u Třebenic. Štěchovická byla vybudována v letech 1938 až 1944. Ke Svatojánským proudům vedla po dnes již zatopené stezce historicky první turistická značená cesta Klubu českých turistů. Dnes vede štěchovickou strání nad přehradní nádrží zeleně značená trasa, která je zároveň i naučnou stezkou Svatojánské proudy, s atraktivními výhledy. Turistickými značenými trasami je protkáno celé okolí Štěchovic.
Štěchovice jako celek nikdy nepatřily k jednomu panství. V kusých zápisech o vlastnictví je v průběhu historie zmiňováno hned několik církevních majitelů: Ostrovský klášter sv. Jana Křtitele na ostrově u Davle založený za knížete Boleslava II. a po jeho smrti (7. února 999) dokončený o rok později za Boleslava III. ,kde působil řád Benediktinů , Zbraslavský klášter s řádem Cisterciáků a konečně také Strahovský klášter založený 1143 řádem Premonstrátů. Vlastníci jednotlivých panství se často střídali a velkou komplikací při sledování těchto změn mezi jednotlivými vlastníky je rozdělení obce na několik částí.
Nejstarším písemným záznamem je darovací listina z roku 1055, ve které kníže Spytihněv II. daroval Ostrovskému klášteru část osady Třebenice (3 chalupy). Její příslušnost k tomuto klášteru se zřejmě datuje k roku 999, což je letopočet založení kláštera. Kníže Boleslav daroval klášteru četné vesnice, ale Štěchovice nejsou v darovací listině výslovně uvedené. Z roku 1205 pak pochází Bula Přemysla Otakara I. , která potvrzuje výsady a práva kláštera - patřilo mu 24 vesnic, mezi nimiž jsou také jmenovány Szechowicze. Dle této listiny patřili v Třebenické části ke klášteru ještě "dva dědiníci s lesem, ježto hned vedle dřívějších statků leží." V roce 1388 patřilo k Ostrovskému klášteru 11 hospodářů. Roku 1420 byl klášter do základů zničen husity. Tím nastal praktický zánik Ostrovského kláštera a mniši přesídlili do Svatého Jana pod Skalou , kde měli pozemkové knihy a proboštství, které spravovalo majetky. V průběhu 16. stol. a po třicetileté válce (1618 - 1638), pak postupně ztratili svůj majetek na Ostrově a v jeho okolí.
V roce 1436 vydal císař Zikmund majestát a učinil štěchovické podané svobodnými. Téhož roku si však Benediktini vymohli na Zikmundovi, navzdory protestům štěchovických lidí, navrácení dříve připsaných statků. Z finančních důvodů je však v roce 1499 zastavují Jeronýmovi ze Skuhrova. Bez bližšího určení letopočtu tato část Štěchovic byla připojena k panství Konopiště. Další záznam je z roku 1571, kdy Jan ze Šternberka - pán z Konopiště prodal svůj díl ve Štěchovicích Jiřímu Slepotickému ze Sulic. V roce1593 se majitelem stává Heřman Diviš a po jeho smrti Zuzana Šanovcová. Po ní vše zdědila dcera Kateřina, provdaná Hozlauerová z Hozlau. Od roku 1612 se stává majitelem hradišťského panství s poplužním dvorem a městečkem Štěchovice Adam Hozlauer z Hozlau.
Podle zakládací listiny Zbraslavského kláštera z 1304 byla tomuto klášteru připsána část Štěchovic a to opět slapská část. V roce 1339 pak král Jan Lucemburský postoupil klášteru veškeré užitky ze zlatých dolů, nalezajících se u dvora Slapy. V zachovací listině z roku 1323 nacházíme rozdělení Štěchovic na dvě části samostatně pojmenované Czechowicz Maiori a Czechowicz Minori - Štěchovice malé a Štěchovice velké. Velké patřily klášteru Ostrovskému, Malé Zbraslavskému. Ani tento klášter nebyl za husitských válek ušetřen a 14.srpna 1420 byl husitskými vojsky vydrancován a vypálen. V roce 1421 byla kromě dvou usedlostí tato část obce připojena k Hradištku. (Hradištko náleželo ke klášteru Ostrovskému, V roce 1436 bylo připojeno k Lešanům. V roce1446 je Hradištko v držení Jeronýma z Čečelic, který prodal Hradištko s dvorem opatu Ostrovského kláštera Janovi.
Za zmínku také stojí "soupis podaných i statků a poplatků z nich" ve strahovském urbáři z roku 1410. Podle této pozemkové knihy náležela ke Strahovskému klášteru část Štěchovic a to "dvůr poplužní s lesy a loukami. Ze statků podanských náleželo v té době 18 podaných, kteří zde měli své chalupy a městiště". V roce1421 připadla k strahovskému panství část Štěchovic, kterou roku1437 císař Zikmund listem daným zapsal v zástavu Hanušovi a Jindřichovi z Kolovrat za 430 kop grošů. V tomto listě jsou Štěchovice poprvé nazývány městečkem. V důsledku častého střídaní majitelů nejsou podchyceny všechny změny a tak od roku 1547 podle zápisu v zemských deskách je majitelem půlky Štěchovic Adam ze Šternberka. Ten předal tuto část v roce 1590 bratřím Adamu a Šebestianu Šanovcovým. Po jejích smrti se dědičkou stala Kateřina ze Šanova, provdané za Vratislava z Mitrovic na Mníšku. Tuto pak prodal Adamovi staršímu Hozlauerovi z Hozlau, který ji připojil ke svému hradištskému panství. Tím byly obě části Štěchovic na čas sjednoceny.
Adam Hozlauer z Hozlau byl účastníkem stavovského povstání protestantských pánů proti katolickému králi Ferdinandovi a po prohrané bitvě na Bílé hoře 1621byl odsouzen ke ztrátě majetku. V těchto pohnutých dobách opět dochází k přerozdělování konfiskovaného majetku.
V historických pramenech v souvislostech s majetnictvím Štěchovic, nalézáme též zmínku o klášteru v Plasích . Tento klášter se nachází asi dvacet kilometrů od Plzně. Byl založen v roce 1144 a podle darovací listiny z roku 1206, kterou vydal pražský arcibiskup Daniel III., byla tomuto klášteru připsána část Štěchovic, s největší pravděpodobností slapská část. Tato listina je tak druhou nejstarší listinou, týkající se Štěchovic. Další informace o této Štěchovické části chybí, ale lze předpokládat, že později byla v majetku strahovského kláštera. Ottův naučný slovník z roku 1906 se o Štěchovicích zmiňuje v souvislosti s rokem 1292, kdy byly Štěchovice připomínány jako ves a zboží kláštera zbraslavského a ostrovského, k němuž do roku 1420 příslušely. Ke Strahovskému klášteru v té době podle dostupných pramenů příslušel statek v Třebenicích, později nazýván Dvořákův.
Z důvodu revize stavu země po třicetileté válce, bylo roku 1653 vydáno zemským sněmem nařízení o sestavení berní ruly. Rula byla sestavována pro každý kraj samostatně. Pro Štěchovice je to rula z podbrdského kraje. Štěchovice jsou svými jednotlivými částmi zařazeny do tří panství: panství Štěchovice ke klášteru Strahovskému, panství davelské ke klášteru Svatojánskému (Ostrov) a panství Zbraslav a Slapy ke klášteru Zbraslavskému. Celá revize by se dala přirovnat k jakémusi sčítaní lidu včetně majetků. Byl to vlastně jakýsi první celostátní katastr, jedinečný v tehdejší střední Evropě. Nutno ještě dodat, že právě podle zápisů z berní ruly byla těžba zlata jednou, nikoliv jedinou z činností místních obyvatel.
Třicetiletou válkou prakticky až na drobné vyjímky končí období největšího rozmachu těžby zlata, období, které dalo Štěchovicům městský znak a slávu, a život lidí se začíná více podřizovat řece Vltavě, která od pradávna plnila úlohu čilé dopravní tepny na cestě do Prahy a zajišťovala z větší míry místnímu obyvatelstvu obživu.
- Kostel svatého Jana Nepomuckého
- Most Dr. Edvarda Beneše
