V obci funguje základní škola, zdravotnické středisko a poštovní úřad. Obchodní síť je zastoupena obchodem smíšeným zbožím družstva Jednota Havlíčkův Brod a základní potraviny je možné zakoupit ve dvou soukromých obchodech. K dispozici je rovněž ubytovna firmy ČEPRO, umožňující přenocování a občerstvení zajišťují dvě pohostinství. Obec má odpovídající autobusové spojení na trati Havlíčkův Brod – Polná a dostupná je i po železnici na trati Havlíčkův Brod – Jihlava.
Poprvé je v písemných pramenech Šlapanov připomínán v listině Smila z Lichtenburka z roku 1257 jako jedno ze čtyř hornických středisek pánů z Lichtenburka. Je tedy možné konstatovat, že jeho vznik těsně souvisel s německou kolonizací hornosázavské oblasti ve 13. století.
Listina z roku 1278 Šlapanov zařadila mezi městská střediska, která byla vyjmuta z pravomoci brodské horní správy, přičemž se však dá předpokládat, že jeho právní postavení bylo stejné jako u dalších hornických středisek v okolí, tj. že vycházelo z okruhu jihlavského.
Další prameny, potvrzující existenci a fungování městské správy ve 13. století nejsou již dochovány. Souvisí to zřejmě i s tím, že význam Šlapanova, jakožto města, byl těsně spjat s celkovým rozvojem hornického podnikání na lichtenburském panství a je tedy přirozené, že s jeho postupným úpadkem, v důsledku zahájení těžby stříbra u Kutné Hory, se rychle zmenšoval. Kromě toho hospodářské možnosti sídliště, ležícího mimo hlavní komunikační trasy byly již tehdy omezeny. Do poloviny 14. století těžba stříbra po vedením německobrodského nákladníka Thumlina sice v okolí ještě pokračovala, avšak význam obce se zmenšil natolik, že ve 2. pol. 14. století byla již řazena mezi pouhé vsi.
V majetku pánů z Lichtenburka a z Lipé byl Šlapanov až do konce 14. století. K roku 1413 je znám jako majitel Jan z Pacova a Batelova a k roku 1455 jeho syn Havel. Nejpozději od roku 1496 se obec stává součástí polenského panství. V letech 1548 – 1727 byla potom v držení města Německý Brod a potom byla začleněna do panství Střítež.
V současné době má Šlapanov dvě místní části – obce Kněžská a Šachotín.
Ze stavební dispozice obce je však dodnes zřetelné, že si zachovává prvky sídlištního útvaru městského typu. Nasvědčuje tomu především rozsáhlé pravidelně založené tržiště obdélníkového tvaru, jehož jižním rohu je situována stavba pozdně-románského kostela sv. Petra a Pavla, jehož počátky lze klást do dobu vzniku obce tj. před rok 1258.
Nejpozději do konce 50. let 13. století zde totiž existovala fara, neboť farář Jindřich ze Šlapanova, vystupující jako svědek v listině z roku 1269 je zřejmě totožný s osobou Jindřicha ze Šlapanova, kaplana Smila z Lichtenburka, objevující se ve svědečné řadě listiny mincmistra Jindřicha Ptáka z roku 1258, oznamujícím rozhodnutí mincmistra Eberhardta, který měl pravomoc nad brodskou těžařskou oblastí, o propůjčení několika štol. Stejné jméno je potom dochováno i následném potvrzení této skutečnosti Smilem z Lichtenberka.
Současná podoba kostela, včetně jeho vnitřního vybavení, pochází z barokní přestavby v roce 1733. Kolem roku 1801 byla kostelní věž značně poškozena silným větrem a v roce 1899 potom došlo k její přestavbě a zvýšení o 26 metrů. Z vybavení kostela nesporně stojí za zmínku zajímavý obrazový mobiliář (většinou z poloviny 18. století) a osmiboká kamenná křtitelnice (dnes kropenka), pravděpodobně z 15. století.
Kolem kostela se rozkládá hřbitov se sochou Panny Marie z roku 1733.
Ke šlapanovskému kostelu váže se pověst, že kdysi dávno byl mnohem větší a krásnější než dnes, avšak z neznámých důvodů se propadl do země, prý dokonce špicí věže dolů.
Mimo to, kostelní zvon z roku 1540 měl prý krásný hlas, který připomínal zvuk „Somat und Seidn“ (samet a hedvábí). Během třicetileté války jej však obyvatelé měli ukrýt pod zem a potom ho nemohli nalézt. Po čase jej však vyhrabala svině a od té doby zněl jako „Sau hot gfun“ (sviní nalezen). Během první světové války měl však být snesen z věže a odvezen do zbrojařské továrny. Návštěvník obce tak bohužel ochuzen o možnost sám posoudit, co bylo na pověsti pravdivého.
Severovýchodně od vsi se nalézá kaple sv. Maří Magdalény, zbudovaná v polovině 19. století, na návsi stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1726 a kamenný kříž z roku 1851.
- Kostel svatého Petra a Pavla stojí v jižním rohu návsi, vystavěli jej v původním gotickém stylu (v některé literatuře uváděno v pozdně románském) v době, kdy vznikla i samotná obec, tzn. před rokem 1258, od konce 50. let 12. století tu fungovala fara, rekonstrukce proběhla v roce 1733 v barokizujícím slohu. V roce 1801 kostelní věž poškodil silný vítr a roku 1899 věž přestavěli a navýšili o 26 metrů, na věži instalovali zvonkohru, jež každou hodinu zahraje melodii z vážné či lidové hudby. V kostele se nachází několik obrazů většinou z poloviny 18. století, nejpoutavější je určitě veliký oltářní obraz se svatý Pavlem uzdravujím nemocné,a osmiboká kamenná křtitelnice přibližně z 15. století. Současná podoba chrámu pochází z roku 1733. Okolo kostela se rozkládá hřbitov se sochou Panny Marie pocházející taktéž z roku 1733. Ke kostelu se váže místní pověst, ve které se vypráví, že dříve kostel byl mnohem větší a honosnější než v současnosti, ale z neznámých důvodů se propadl do zem a to dokonce špicí věže dolů, další pověst se zmiňuje o kostelním zvonu, který měl mít údajě nádherný hlas připomínající „samet a hedvábí“, během třicetileté války jej měli občané ukrýt do země a potom jej nemohli najít. Za čas zvon našla a vyhrabala svině, za první světové války měl být odvezen do zbrojařské továrny a zde roztaven.
- Socha svatého Jana Nepomuckého - stojí na návsi, vybudována v barokním stylu v roce 1726
- Kamenný kříž z roku 1851
- Kaple sv. Maří Magdalény - stojí severovýchodně od vsi, vznikla v roce 1865
