V současné době žije v obci 205 občanů.
Po roce 2000 se do obce přistěhovalo několik mladých rodin, které v obci zakoupili rodinné domky, v současné době jsou rozestaveny dva nové rodinné domy.
V obci je zaveden plyn a telefon, na konci roku 2006 byla ukončena výstavba veřejného
vodovodu.
V obci je ČOV, na kterou je téměř celá obec napojena kanalizačním řadem. V současné době provádí firma rekonstrukci a modernizaci ČOV.
Obec má prodejnu potravin a hospodu, ke které je připojen sál pro potřebu obce i občanů (schůze OZ, SDH, Myslivců či oslavy občanů).
V příjemně zvlněném kraji porostlém lesíky, na silnici mezi Lipníkem a Dřevohosticemi, leží obec nevšedního jména - Šišma. Takové jméno není nikde na Moravě, ani v Čechách. Kdysi ve čtrnáctém století zde stávala tvrz a na ní sídlili dva bratři, Beneš a Dobeš Ze Šišmy. Zpráva o nich je z roku 1348, kdy Karel IV. založil v Praze universitu.
Vladyky tohoto roku lze nalézt i v pozdějších letech. Roku 1374 tu žil Lovek ze Šišmy a ještě roku 1415 tvrz držel Jan Diva ze Šišmy. Ten tehdy připojil svoji pečeť ke stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa, který česká a moravská šlechta poslala církevnímu koncilu v Kostnici.
S koncem husitských válek však tento vladycký rod pišící se „ze Šišmy" ze své obce odchází.Tvrz získal roku 1437 Artleb Klepař z Medařic, ne však na dlouho. Po krátkém držení Prokopa z Prusinovic a Jana z Ludanic se majitelé dále střídali, až roku 1503 ji získal Albrecht ze slezského rodu Barských z Baště. Tento rod tu setrval až do roku 1558, kdy Burian Barský prodal tvrz s obcí Šišma a dalšími vesnicemi v blízkém okolí panu Vilémovi ze Žerotína, vlastníku panství v Dřevohosticích.
Tento čin znamenal pozvolný zánik středověké tvrze v Šišmě. Majitelé totiž žili v Dřevohosticích, tvrz v Šišmě chátrala, až nakonec úplně zanikla. Dnes se už lze jen dohadovat, kde stávala. Možná to bylo na západním okraji obce při cestě do Pavlovic.Je přirozené, že obec s tak bohatou minulostí si v nedávné době pořídila řádný znak a prapor tak, jak to učinila řada jiných. Jsou to totiž symboly samosprávy, které obyvatelům těchto obcí připomínají svébytnost a pomáhají utužovat pocit sepětí obyvatel s jejich obcí.A tak 12. května 1995 heraldická komise poslanecké sněmovny na svém mimořádném jednání v Brně schválila návrhy předložené Obecním úřadem v Šišmě založené na starých historických pečetích.