V roce 1989 a zejména pak v roce 1990 došlo v naší zemi k zásadním demokratickým změnám, které se projevily i v naší obci, byť zpočátku nijak výrazně. Skončila činnost národního výboru, jako nejnižšího článku státní správy a v obci začalo působit obecní zastupitelstvo v čele se starostou. Jako první starosta byl zvolen František Kočař. Stavba vodovodu pokračovala a byla dokončena v roce 1994. V rámci zvelebení obce bylo ještě přestavěno někdejší kino na Obecní společenský a kulturní dům. Na obci se podepsala i velká povodeň 6. až 9. července 1997 . Menší povodně, kdy řeka vystoupila ze břehů, nebyly nijak zvlášť výjimečné, tato voda byla stoletá, naposledy ničila Širokou Nivu v roce 1903. Vlna solidarity a pomoci naší obci byla však účinná a během několika let se podařilo škody napravit, včetně nového mostu přes Opavu zkolaudovaného koncem června 1998.
Skončily také národní podniky a státní statky a začaly je nahrazovat soukromé společnosti a podniky. V devadesátých letech vzniklo i v Široké Nivě několik firem, které zaměstnávaly celkem i několik desítek pracovníků. Hospodářství statku v Široké Nivě zatím fungovalo, protože se nevědělo, jak se bude celá situace v zemědělství řešit. Do zemědělství však již nešly téměř žádné dotace a současný stav nebyl udržitelný. Nesmírně zadlužené hospodářství statku postupně propouštělo pracovníky, ceny vstupů do zemědělství rostly a o zemědělské produkty nebyl zájem. Nikdo ze zemědělců nejevil zájem o privatizaci statku a proto půda zůstala v rukou státu, který ji prostřednictvím Fondu národního majetku pronajímal. Nájemci však neprovozovali zemědělskou výrobu, ale pouze udržovali krajinu. Statek v Široké Nivě přestal existovat k 1.6.1993 a nájemcem se stal Petr Flok. Počet pracovníků klesl na 22 a dále klesal, začala se projevovat nezaměstnanost. V polovině devadesátých let byla zatím mírná, v podstatě každý, kdo opravdu chtěl pracovat, práci získal. Práce se dala získat i v místě. S postupem času však některé malé firmy končily svou činnost a nové nevznikaly. V zemědělství počet pracovních příležitostí klesl na asi 7. I mimo obec bylo pracovních příležitostí stále méně a nezaměstnanost zasáhla v roce 2002 18% ekonomicky aktivních obyvatel. Petr Flok skončil jako nájemce k 31.12.1999 a po něm měla pronajatu podstatnou část areálu bývalého státního statku firma FA-BIO Světlá Hora, Ing. Oldřich Zelený. Menší část areálu měla již po nějakou dobu pronajatu firma Futur ze Široké Nivy.
Literatura o dějinách Bruntálska je chudičká jak v českém, tak v německém jazyce. Historií vesnice Široká Niva, a tedy i historií Bretnova, Markvartic, Skrbovic, Kunova a Pochně, včetně Jakubčovic, se souvisleji dosud žádná tištěná publikace nezabývala. Z prací zabývajících se Bruntálském a v tom i zmíněnými vesnicemi je i u nás známa německy psaná kniha Bruntál a okolní vesnice (Freudenthal und seine Kreisgemeinden), je však natolik nepřesná a úryvkovitá, že jako příručka o dějinách Široké Nivy neposlouží. V české knižní literatuře se tomuto místu věnují v příslušných pasážích jen specializované práce zabývající se většími celky, například Historický místopis Moravy a Slezska, nebo Místopisný rejstřík obcí Severomoravského kraje a též některé historické práce vědeckého charakteru. Rovněž němečtí autoři sporadicky vydávají práce, zabývající se historií tohoto území, avšak jejich rozlišovací schopnost končí na úrovni okresů, nižší celky je již nezajímají.
Cenné dílčí poznatky se vyskytují ve vědeckých pracích, které nebyly publikovány, příkladem je Historicko vlastivědný výzkum okresu bruntálského, zpracovaný Prof. Dr. Ladislavem Hosákem.
Z české časopisecké literatury se historií obce zabývaly některé novinové a časopisecké články v místním tisku, dříve v týdeníku Vpřed, nyní zejména v měsíčníku Zpravodaj obcí Vrbenska. Zde je třeba uvést i specializované nepravidelně vycházející publikace, například Zprávy Okresního archivu v Bruntále. Z německy psaných časopisů byly zajímavé statě v týdenní příloze Bruntálsko (Freudenthaler Ländchen) bruntálského deníku Bruntálské noviny (Freudenthaler Zeitung). Příloha vycházela v období od 20 let minulého století až do konce války.
Důležitým zdrojem poznatků o historii obce jsou proto rukopisy, místní kroniky, záznamy vzpomínek pamětníků a archivní materiály.
Především je to německy psaná Kronika obce Bretnov ( Gedenkbuch der Gemeinde Breitenau), založená a vypracovaná odborným učitelem bretnovské školy Maxmiliánem Grossem v letech 1930-1936. Má tři části. Poměrně obsáhlou úvodní část s některými poznatky z historie Bretnova od 15. století do 20.let 20. století, nikoliv však zpracování celé historie obce. Druhá část je popisem stavu Bretnova v polovině 20. let minulého století ze zeměpisného hlediska a dále s popisem stavu zemědělství, obchodu a řemesel, školství, náboženství, spolkového života, zvyků a místní správy. Třetí část obsahuje roční zápisy za léta 1931 až 1935. Protože Maxmilián Gross byl v roce 1935 přeložen, zápis za rok 1936 sepsal bretnovský varhaník Bruno Link. Rokem 1936 zápisy skončily. Po válce byla kronika předána do archivu, kde je uložena dosud.
Rovněž německy psaná Kronika farnosti bretnovské od roku 1900 (Gedenk-Buch der Pfarrsprengels Breitenau vom Jahre 1900) má stručný úvod a pak občasné poznámky k jednotlivým rokům a několik příloh. Kroniku založil v roce 1899 Johann Maiwald (1851-1914), který byl farářem v Bretnově v letech 1891 až 1901. Po něm do kroniky dopisovali běžné události jednotliví faráři do roku 1936 a pak zápisy ustaly. Po roce 1945 v češtině zápisy pokračovaly až rokem 1951 a pak sporadicky záznamy jednotlivých administrátorů do roku 1982. Kronika byla uložena naposledy na farním úřadě v Železné. V polovině devadesátých let minulého století byla kronika ztracena a nadále je k dispozici pouze její úplný opis.
Z historických kronik je v archivu k dispozici ještě česky psaná Kronika školní jednotřídní obecné školy ve Skrbovicích. Kronika byla vedena za léta za léta 1946 až 1962, založil ji Maxmilián Weiss, učitel ve Skrbovicích.
Široká Niva má dvě živé kroniky. Je to Kronika školy, založena v roce 1946 Aloisem Kokotíkem, řídícím učitelem v Bretnově, a vedena dosud ředitelkami základní školy, nyní pokračuje druhým dílem. Uložena v základní škole v Široké Nivě. Dále obecní kronika Široká Niva I., založená v roce 1980 obecním kronikářem Vlastimilem Mohelníkem a vedena dosud, rovněž pokračuje druhým dílem. Je uložena na obecním úřadě v Široké Nivě.
Žádná z kronik nebyla nikdy ani částečně publikována, nebyla ani citována.
Tato práce je pokusem o souvislejší zpracování dějin obce Široká Niva s přihlédnutím k dějinám jednotlivých vsí na jejím dnešním území a je vůbec prvním takovým pokusem. Je při ni využito starých kronik jako jedinečného zdroje poznání historie a dán tím i výraz úcty k práci tehdejších kronikářů. Vlastimil Mohelník je kronikářem obce Široká Niva.
- Kostel sv. Martina
- Fara čp. 47
- Vila čp. 79